Smaltovaný hrnek Sfinx stál za socialismu 3 Kčs. Dnes má hodnotu i 6 000 Kč

Žádná kuchyňská linka v období socialismu se neobešla bez bílého smaltovaného plecháčku zdobeného červenými nebo modrými tečkami. Cenovka se v období sedmdesátých a osmdesátých let pohybovala okolo 3 Kčs a tahle drobnost stála prakticky v každém kredenci. Pokud se ten samý kousek dochoval v dobré kondici, atakuje dnes na aukcích bez problémů hranici šesti tisíc.

Smaltované zboží šlo z výroby v masovém měřítku a tvořilo standardní výbavu bytů, závodních jídelen i školních provozů. Devadesátá léta přinesla zlom. Lidé toužili po modernějším vybavení a nesčetné hrnky putovaly rovnou do popelnic. Komu se podařilo si jeden ponechat, ten má teď doma malou zálohu.

Nejde o produkt nějaké zapadlé manufaktury. Tenhle plecháček se vyráběl v národním podniku Sfinx v Českých Budějovicích. Spojením tří českobudějovických smaltoven byl v roce 1951 vytvořen samostatný národní podnik nesoucí jméno Sfinx. Během osmdesátek se zařadil mezi nejvýznamnější výrobce smaltovaného nádobí v zemi. Hrnce a další sortiment se vyvážely pod značkami SFINX, MERKURIA a BELIS do celého světa.

Pokud jde o materiál, smalt vlastně představuje sklovinu vypálenou na kovovém těle za velkého žáru. Když se naruší, podkladový kov začne korodovat a hrnek tím ztrácí estetiku. Vyboulený exemplář s vykousnutým smaltem se v bazarech prodává sotva za stovky korun. Každý neopatrný náraz o tvrdou podlahu tedy okamžitě sníží tržní hodnotu.

Ze všeho nejdřív sběratel vyhodnocuje stav. Stejnou váhu má i ozdoba a značka producenta na spodní straně. Sfinx měl svůj nezaměnitelný znak, který slouží k identifikaci originálu.

Důležitý je rovněž dlouhodobější vývoj poptávky. Stoupá zájem o produkty druhé poloviny dvacátého století, zatímco dříve mířila pozornost sběratelů hlavně k nábytku z první republiky. Mladí lidé objevují kouzlo socialistického retra, kdežto pamětníci v něm nacházejí kus vlastních dětských let.

Rozvoj metody pokrývání železa a litiny smaltem nastal v půlce devatenáctého století zásluhou Eduarda Bartelmuse, vynalézavého českého chemika. V roce 1832 si nechal patentovat výrobu zdravotně nezávadného smaltu a hned další rok rozjel v Brně dílnu, ze které časem vyrostl významný producent smaltovaného nádobí.

Kvality smaltovaného nádobí byly nepřehlédnutelné. Mytí šlo hladce, teplo se v něm rozvádělo rovnoměrně a ani jeho vizuální stránka nebyla k zahození. Hrnky a hrnce ze smaltu se díky této kombinaci usadily v každé domácnosti jako nutnost. V oblasti antikorozní ochrany kovů smalt zatím nikdo nepřekonal a při šetrném zacházení dokáže fungovat dlouhá desetiletí. Není proto divu, že část domácností se ke smaltu vrací nejen z důvodu sběratelského zájmu, ale ryze pragmaticky pro denní vaření.

Comeback smaltu se však neomezuje na aukční portály. Smaltované nádobí má za sebou několik let úspěšného znovuobjevení a zákazníky přitahuje hlavně pro zdravotně nezávadný materiál, životnost a vzhled. V aktuálním sortimentu najdete vedle modernějších řad s nerezovými prvky a skleněnými poklicemi i retro varianty navazující na podobu nádobí z dvacátého století.

Žádná socialistická kuchyně se neobešla bez smaltovaných hrnců a tlakových hrnců. Tvořily charakteristické zázemí rodinné každodennosti spolu s remoskou, sifonovou lahví a hliníkovým příborem. Vzhledem k tehdejší trvanlivosti zboží řada těchto věcí v kredencích vydržela dodnes. Někteří majitelé nechávají starší kusy projít renovací, aby si je mohli dál užívat.

Plecháček si ovšem nežil jen v kuchyni. Patřil k základnímu vybavení táborů, čundrů a prvních cestování s rodinou. Lidé si v něm vychutnávali kávu, brali ho s sebou na cesty a v kuchyňských skříňkách hrál i dekorativní roli.

Plechové hrnky se smaltem byly samozřejmostí téměř všude a v kuchyňských skříňkách jich stávaly celé řady spolu s hrnečky s kytkami nebo ovocnými motivy, ke kterým má řada lidí dodnes mimořádně silný vztah. Právě v tomto opakování a běžnosti tkví dnes magie plecháčku, který se z banální věci proměnil v symbol éry honěný v dražbách.

Dřív než odvezete starý plecháček rovnou na skládku, věnujte mu pár minut pozornosti. Pohled na jeho dno, nalezení loga producenta a srovnání s ukončenými aukcemi zaberou jen chvilku.

Zdroje

https://www.umimeporadit.cz/stal-3-kcs-a-lezel-v-kazde-socialisticke-kuchyni-dnes-za-nej-sberatele-nabizeji-pres-6-000-kc

https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-ve-sklepe-stare-smaltovane-hrnce-s-kvetinovym-vzorem-muze-sedet-na-pokladu

https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/predmety-cssr-kviz/

https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/30245-ceskobudejovicka-spolecnost-belis-as-o-nase-smaltovane-nadobi-je-zajem-lide-se-radi-vraci-ke-klasice.html

https://www.tvguru.cz/starozitnost-ze-socialismu-hrnicky-plechacky/

https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/osobnost/eduard-bartelmus-vynalezce-uzitkoveho-smaltu

https://strednicechy.rozhlas.cz/litinovy-pekac-se-smaltem-je-cesky-vynalez-ktery-si-chvalily-uz-nase-9227791

https://living.iprima.cz/bydleni/kuchyne/kuchyn-za-socialismu-a-dnes-vybaveni-1989

Obrázky

„A red enamel kettle with a lid and spout, accompanied by two matching red enamel mugs with white interiors, placed on a wooden shelf.“ by Nilo Velez is marked with CC0 1.0. Dostupné na: https://openverse.org/image/04ed7e6b-64db-4d79-a7b4-1082231f7f3b?q=enameled+mug&p=8

„Granitewaremug“ by Sobebunny is licensed under CC BY-SA 3.0. Dostupné na https://openverse.org/image/ab2da40c-9999-4160-bffa-262c630934e0?q=enameled+mug&p=23