Článek
Princ z Popelky mohl mít úplně jinou tvář
Málokdo tuší, že o ikonickou postavu prince se ucházelo víc kandidátů najednou. Při přípravě pohádky Tři oříšky pro Popelku zvažoval Václav Vorlíček rovnou trojici mladých herců. Vedle Pavla Trávníčka figurovali na seznamu také Jan Hrušínský a právě Jaroslav Drbohlav.
Hrušínskému nakonec zkomplikoval šance fakt, že jeho otec Rudolf patřil za normalizace k hercům, kteří nemohli natáčet. Volba nakonec padla na moravského rodáka Trávníčka, jehož zjev připomínal zahraniční filmové hvězdy.
Drbohlav tak získal roli princova věrného pobočníka Vítka. I ta mu ale přinesla obrovskou popularitu a otevřela dveře k dalším nabídkám, protože ho Vorlíček znal z dřívější práce a věřil jeho talentu. Bez této pohádky by jeho kariéra pravděpodobně vypadala hodně jinak.
Od dětského rozhlasu po filmové ateliéry
Drbohlav přišel na svět v lednu 1947 v Praze, do rodiny s pěti sourozenci. Otec pracoval jako strojní inženýr, matka vystudovala obchodní akademii. Před filmovou kamerou stál poprvé jako šestiletý chlapec ve snímku Buďme připraveni režiséra Jaroslava Papouška.
Na DAMU měl za spolužáky mimo jiné Viktora Preisse, Janu Šulcovou nebo Oldřicha Víznera. Po škole zamířil na pět sezon do libereckého Divadla F. X. Šaldy a poté získal místo v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, které dnes funguje jako Švandovo divadlo.
Režisér Vorlíček si ho oblíbil natolik, že ho obsazoval prakticky do každého svého projektu. Vedle Popelky tak Drbohlav zazářil i v komedii Což takhle dát si špenát, v seriálech Arabela nebo 30 případů majora Zemana. Objevil se dokonce i v americké koprodukci Operace Daybreak, válečném dramatu o atentátu na Heydricha z roku 1975.
Rok svatby, rok Popelky
Rok 1973 pro Drbohlava znamenal hned dvě velké životní události. Natáčela se Popelka a on si zároveň vzal svou dlouholetou partnerku Marcelu. Obdivovatelek měl nespočet, v soukromí ale zůstával věrný a skromný. O pět let později se manželům narodila dcera Evička.
Spolužák z DAMU Vítězslav Jandák ho popisoval jako veselého člověka plného energie. Při natáčení Popelky se prý skvěle bavili a atmosféra na place byla uvolněná. To vše ale mělo brzy skončit.
Zákeřná nemoc, která si nevybírá
Kolem třicítky si Drbohlav začal všímat, že se něco děje. Lékaři mu při běžné prohlídce odhalili vysokou hladinu cukru v krvi a potvrdili diagnózu těžkého diabetu. V jeho rodině přitom šlo o dědičný problém: nemocí trpěli tři z šesti sourozenců.
Hercova sestra Hanka na následky diabetu zemřela, když jí bylo pouhých sedmadvacet let. Jaroslav věděl, co ho může čekat, ale od začátku se rozhodl bojovat. Svědomitě docházel na léčbu a dodržoval všechna doporučení, která mu lékaři nastavili.
Inzulínová terapie bohužel nezabírala tak, jak si všichni přáli. Ve 33 letech mu začal rapidně slábnout zrak. Přesto dál hrál divadlo a učil se role tak, aby se na jevišti zorientoval i s těžce poškozenýma očima. Publikum přitom vůbec nic netušilo. Jak později prozradil jeho nejmenovaný kolega, při posledním představení diváci nadšeně tleskali, zatímco kolegové za oponou plakali.
Operace v IKEM naději nepřinesla
Po úplné ztrátě zraku musel Drbohlav opustit jeviště i filmové ateliéry. Následující dva roky se jeho stav prudce zhoršoval a lékaři hledali jakékoli východisko. V roce 1985 podstoupil v pražském IKEM zákrok, který byl na tehdejší dobu mimořádně odvážný: současnou transplantaci slinivky a ledvin.
Operace proběhla, ale jeho organismus nové orgány odmítl přijmout. Jaroslav Drbohlav zemřel 28. dubna 1985, příčinou bylo selhání jater. Bylo mu osmatřicet.
Svého posledního filmu se herec ani nedočkal. Sovětský válečný snímek Boj o Moskvu měl premiéru až několik měsíců po jeho smrti. Drbohlavovy ostatky odpočívají na Vyšehradském hřbitově, místě určeném pro významné české osobnosti. Režisér Vorlíček na něj vzpomínal s lítostí jako na talentovaného muže, který měl před sebou ještě spoustu práce.
Příběh Jaroslava Drbohlava je připomínkou toho, jak křehká dokáže být lidská kariéra i zdraví. Pokud vás při každoročním sledování Popelky napadne, kdo je ten sympatický pobočník po princově boku, vězte, že za úsměvem na plátně se skrýval člověk, který si za svůj krátký život prošel víc než lecjaký filmový hrdina. Za pozornost stojí i to, že cukrovka patří k nemocem, u nichž má včasná diagnostika zásadní vliv na průběh, a právě Drbohlavův osud ukazuje, jak rychle může nekontrolovaný diabetes změnit člověku celý život.
Zdroje
https://www.tvguru.cz/jaroslav-drbohlav-zemrel-v-38-a-pred-smrti-dokonce-oslepl/
https://cnn.iprima.cz/show-time/herec-jaroslav-drbohlav-zemrel-na-vrcholu-slavy-pred-smrti-oslepl-zeny-na-nej-letely-493731
https://www.vlasta.cz/celebrity/jaroslav-drbohlav-cukrovka-manzelka-dcera/
https://www.vlasta.cz/celebrity/jaroslav-drbohlav-mlady-smrt-dcera-manzelka/
https://zeny.iprima.cz/herec-drbohlav-zemrel-pri-transplantaci-ledvin-a-slinivky-pred-smrti-se-dockal-dcery-462945
https://www.kinotip2.cz/clanky/strevicek-popelka-20221220-7072.html
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/91889/idol-divek-jaroslav-drbohlav-38-umiral-uplne-slepy-proc-odesel-tak-mlad.html
Obrázek
„Tři oříšky pro Popelku q“ by Barbro Andersen is licensed under CC BY 2.0. Dostupné na https://openverse.org/image/18aa7d12-8e8b-44e2-a4c7-594c121a26ef?q=t%C5%99i+o%C5%99%C3%AD%C5%A1ky&p=18
