Hlavní obsah

Do kuchyňských skříní se vrací stojan ze 30. let. Poklice už nepadají ven a každá je po ruce

Foto: magnific/Magnific.com

Velikost kuchyně s tím nemá skoro nic společného. Zmatek dělá hrstka kulatých kusů nádobí, které nikam pořádně nezapadnou.

Článek

Tvar, který se na sebe skládat nechce

Talíře jdou srovnat do úhledného komínku, u poklic to neplatí. Každá je uprostřed vypouklá a ještě z ní čouhá držadlo, takže dvě na sobě nikdy nespočinou v rovině. Běžná police počítá s plochými kusy nádobí a tohle mezi ně nepatří.

Odložená poklice má k tomu ještě jednu nepříjemnou vlastnost: ve chvíli, kdy ji chcete vrátit na hrnec, bývá kdesi vzadu ve skříňce. Úsporně naskládat jedno víko na druhé kvůli knoflíku a nestejným průměrům stejně nejde. Stačí přitom vařit ve dvou hrncích naráz a je z toho drobná každodenní otrava.

Myšlenka je starší než většina kuchyní, ve kterých dnes stojíme

Že by poklice měly mít vlastní věšák, napadlo konstruktéry hodně dávno před érou moderních linek. Kolem roku 1913 se objevil popis rámečku určeného přesně pro tenká plechová víka od hrnců a kotlíků. Od takového doplňku se tehdy čekalo, že vydrží, nezabere místo, nebude drahý a nebude na něm co pokazit. Kdyby si dnes někdo psal poznámky před nákupem, vyšel by mu nejspíš úplně stejný seznam.

Vnitřní stranu dveří objevily kuchyňské skříně také brzy. Jeden z dobových amerických nákresů z roku 1920 počítal s dvojicí roštů zevnitř na dvířkách a k tomu s policí z drátěného pletiva uvnitř, určenou na kuchyňské náčiní.

Podobu, ke které se dnešní držáky hlásí, ale konstrukce dostala až ve druhé polovině 30. let. Každé víko tehdy dostalo vlastní raménko, takže šlo sejmout samostatně a se sousedními to ani nehnulo. Raménko si poradilo s knoflíkem i s třmenovým uchem, uchytilo se na svislou plochu a z prostoru si ubralo naprosté minimum. I nesourodá sbírka nasbíraná za celá léta se tím dala srovnat na jedno místo.

Zadní strana dveří uměla posloužit už dávno

Také v amerických kuchyních z poloviny minulého století sloužila vnitřní strana dvířek jako úložné místo, kam přišly mělké zásobníky nebo úzká polička na koření. Byla to plocha, ze které jinak nikdo nic neměl. Dnešní varianty se od nich liší hlavně tím, z čeho jsou: materiál musí snést vlhko i mastnotu.

Nejrychlejší cesta, jak z toho místa něco vytěžit, bývá drátěný rám přichycený zevnitř na dveře skříňky. Výhoda je banální, zato zásadní: víko visí přesně tam, kam při otevření saháte, takže ho nemusíte nikde hledat.

Aby při otevření dvířek nic nesjelo dolů

U starších drátěných modelů držel rám na rovné svislé ploše a víka spočívala na řadě háčkovitě ohnutých výstupků. Jednu slabinu to mělo, zato citelnou: při prudším rozmachu dveří poklice po výstupku sklouzla a spadla. Nejspíš právě proto řada domácností takový držák kdysi odmontovala a už ho nikdy nevrátila zpátky.

Dobře navržený držák proto víko chytá za knoflík nebo za ucho a drží ho přitisknuté k ploše, místo aby ho jen podpíral zespodu. Bez toho se horní okraj vyklápí dopředu a páka, která tím vzniká, poklici z držáku vytočí ven. Volně opřená víka k tomu při každém otevření drnčí a u lepených rámů dokáže ta síla utrhnout od dveří celý držák.

Přišroubovat, nebo přilepit?

V nabídce dnes narazíte na tři způsoby uchycení. Nejpevněji drží rám na šroubech, jednodušší provedení se lepí páskami a nejrychleji nasadíte ten, který se prostě zavěsí přes horní hranu dvířek. Rozhodovat by měla hmotnost toho, co na něj pověsíte. Na lepicí pásky patří jen lehčí kusy, zatímco u litiny je jistota jedině ve šroubech.

Když se rozhodnete lepit, stojí a padá všechno s přípravou plochy. Mastnota z vaření drží i tam, kde ji není vidět, a běžná kuchyňská chemie po sobě nechává vlastní povlak, takže spolehlivě plochu odmastí až líh. Pásek pak rovnoměrně přitlačte a den ho nechte na pokoji, teprve potom na něj poklici pověste.

Metr vezměte do ruky dřív než vrtačku

Držákům se také vytýkalo, že jsou příliš hluboké a při zavírání dveří kolidují s policemi. Vybírejte proto co nejplošší provedení a předem si ověřte, kolik vůle mezi zavřenými dveřmi a policemi vlastně zbývá. Rám se pak dá připevnit buď na stěnu, nebo právě zevnitř na dvířka.

U šroubovaného držáku si pohlídejte, aby šroub zůstal kratší než tloušťka dvířek, jinak jeho špička projde na pohledovou stranu. Změřit si to zvládnete rychleji, než rozbalíte krabici s držákem, a ušetří vám to vrtání naslepo.

Levné improvizace, které zvládnou skoro totéž

Kovový stojan není povinnost. Do skříňky i do zásuvky se dají rozepřít napínací tyčky, mezi kterými se nastojato srovná prkénko, plech na pečení i samotná poklice. Tyčka se povolením závitu prodlouží, opře se o obě protilehlé stěny a vnitřek tím rozdělí na úzké svislé oddíly. Na měkkých bocích zásuvky ale kovová koncovka nadělá škrábance, takže hledejte provedení s gumovou patkou.

Ještě levněji vyjdete se samolepicími háčky. Rozhoduje u nich rozteč: změřte si průměr poklice a dvojici háčků nalepte o kousek těsněji, aby okraj spočinul na obou naráz a nepropadl mezi ně. Špičky přitom nasměrujte nepatrně vzhůru, jinak po nich víko sjede dolů.

Sklo potřebuje trochu jiný ohled

Sklo naráží na kovový drát při každém pohybu dveří a okraj se dřív nebo později olomí. Pomůže cokoli měkkého v místě dotyku, třeba filcová podložka nalepená na drát nebo kousek pěnové izolace navlečený na něj. Je to práce na pár minut. U kaleného skla přitom nejde jen o vzhled, protože narušená hrana může prasknout i s odstupem času.

Stojí za úvahu i to, kam s poklicí ve chvíli, kdy ji zvednete z hrnce. Horká poklice obvykle přistane na první volné ploše, co je zrovna po ruce. Na spodní straně jí přitom sedí zkondenzovaná pára, která zvolna stéká dolů, na linku i na sousední nádobí. Vyplatí se proto mít pro ni předem vyhrazené místo.

Jak na to bez zbytečných chyb

Postup je jednoduchý. Nejdřív skříňku úplně vyklidte a vytřiďte víka, ke kterým už doma žádný hrnec nemáte. Potom zjistěte, jak daleko je od zavřených dveří k hraně první police, a tomu přizpůsobte výběr.

U lehčích vík obstojí i lepené uchycení, těžká patří na šrouby. Počítejte přitom s tím, že celou přidanou váhu nesou panty dvířek. A pokud si nejste jistí, jestli vám takové řešení bude vyhovovat, začněte párem háčků nebo dvěma napínacími tyčkami. Po týdnu běžného vaření budete vědět, jestli má smysl kupovat i ten kovový rám.

Zdroje

https://www.homesandgardens.com/kitchens/how-to-store-pot-lids

https://kitchen-science.com/blogs/articles/how-to-organize-pot-lids

https://patents.google.com/patent/US4911310A/en

https://patents.google.com/patent/US5038945A/en

https://patents.google.com/patent/US1065000A/en

https://patents.google.com/patent/US1346470A/en

https://patents.google.com/patent/US2165654A/en

https://www.homeaswemakeit.com/15-nostalgic-kitchen-storage-ideas-inspired-by-the-50s-and-60s/

https://dgfloors.com/how-to-organize-pot-lids/

https://patents.google.com/patent/US4936536A/en

https://www.housedigest.com/1840518/reuse-curtain-rod-hack-organize-kitchen-cabinet-drawers-pot-pan-lids/

https://www.aol.com/neither-drawers-nor-racks-smarter-190000709.html

Autorský text, podklad a korektura pomocí AI

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz