Článek
Rozhoduje strom, ne otevřená paseka
To, co sběrač odnese v košíku, představuje pouze plodnici. Vlastní organismus tvoří hustá podzemní spleť vláken propojená s kořeny stromů, takže o případném nálezu nejvíc prozradí dřeviny rostoucí v okolí. Hodí se proto sledovat koruny zrovna tak pozorně jako zem pod nohama. Nejcennější hřib smrkový žije ve spojení s borovicí, smrkem, břízou, bukem a dubem, hledejte ho tedy v porostech, kde tyto stromy rostou. Lišky dávají přednost převážně listnáčům, narazíte na ně ovšem i mezi jehličnany. Ani jedna z nich se neobejde bez svého stromového partnera, a tak je hledat jinde postrádá smysl. Řečeno jednoduše, znalost dřevin je půlka úspěchu.
O úspěchu rozhoduje vláha a kyselá zem
Voda je naprostý základ. I osvědčené místo dokáže vyprahlý srpen proměnit v prázdný les. Aby vůbec narostla plodnice, musí být vzduch nasycený vlhkostí někde mezi 85 a 95 procenty, což vysvětluje, proč se houby objevují brzy po pořádném dešti či po zamlžených nocích. Optimální je zem promáčená tak akorát, rozhodně ne podmáčená do bláta. Hřiby mají rády půdu s dobrým odtokem vody, písčitou nebo lehce kyselou, a kromě nitra lesa vyhledávají i lemy porostů, mechem porostlé stezky a světlejší paseky. Lišky kyselou půdu vyloženě vítají a nejspíš na ně narazíte na zarosených mechových březích pod bukem. Mech tu poslouží jako lepší vodítko než sebepodrobnější mapa.
Houbařský rok odstartuje v létě a kulminuje na podzim
Nejsilnější nástup nastává na podzim, kdy společné působení chladu a srážek odstartuje masivní růst. Že jde o nejmilejší období českých houbařů, tedy není žádné překvapení. Lišky se však hlásí o slovo dříve a jejich čas trvá přibližně od července až do prosince. Tam, kde je vlhko a mírnější klima, vykouknou už v červnu a zůstávají do listopadu. Sběrač omezený jen na podzim tak přichází o slušný kus sezóny.
Jeseníky nabízejí vysoko položené smrčiny
Nejvýše se na Moravě zvedá Hrubý Jeseník a jeho temeno Praděd vystupuje do 1491 metrů. Patří k východnímu okraji sudetského horstva a rozkládá se v severní části Moravy. Po celém území je rozeseto 56 vrcholů, které sahají přes tisíc metrů. Houbaře tu čekají náročnější výšlapy, zato lesy, do nichž zástupy lidí běžně nezajdou. Asi čtyři pětiny rozlohy zabírají dodatečně vysázené smrkové porosty, jež v minulosti citelně zasáhly emise z průmyslu. Tvrdé podnebí stlačuje horní mez lesa dolů, místy až k hodnotě 1200 metrů. Pro ty, kdo míří po houbách spjatých se smrkem, jde o prostorné loviště, které je navíc skoro v celé ploše vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Musí se proto sbírat s ohledem na ochranářská pravidla a šetrně.
Beskydy jsou jedním z nejvlhčích míst v zemi
Jihovýchodní obzor uzavírají Moravskoslezské Beskydy v čele s Lysou horou (1323 metrů), kterou s ročními srážkami okolo 1500 milimetrů řadíme mezi nejdeštivější lokality v zemi. To, co výletníky nutí sahat po pláštěnce, houbám náramně svědčí. Díky takovému množství vláhy patří zdejší hory k obzvlášť štědrým houbařským revírům. Porosty zde z osmdesáti procent připadají především na smrkové výsadby. Kdysi tu však stráně halil smíšený les, v němž převažoval buk, a ten se ostatně leckde uchoval dodnes. Zrovna tyhle smíšené partie bývají pro sběrače nejlákavější. Prolínání buku se smrkem skládá rozmanitou skládačku stanovišť, kterou mají houby v oblibě.
Jih sází na vápenec a teplo
Na jihu Moravy vládnou zcela odlišné poměry. Kde si v horách přibalíte čepici, tady vám postačí tričko. Pálava stojí na vápencových kopcích, které pokrývají teplomilné doubravy a stepní svahy. Půda bohatá na vápník přitahuje hlavně smrže, jež si oblíbily prostředí s jeho vyšším podílem. Jelikož mezi spojence hřibů náleží také dub, mohou si v teplých oblastech přijít na své i vyznavači hřibovitých druhů. Naproti tomu v nížinách podél vodních toků najdeme lužní porosty, které patří k posledním dochovaným v rámci střední Evropy. Promáčené nivy a rozkládající se dřevo představují naprosto jiný typ prostředí než smrčiny v horách. Morava tak zvládne potěšit houbaře od jara až téměř do zimy, jen je třeba trefit správné místo.
Na co myslet, než vyrazíte
Jedno upozornění si pohlídejte: houby v sobě hromadí těžké kovy a v hodně zamořeném prostředí se navíc objevují jen sporadicky, vyhněte se proto blízkosti frekventovaných cest a průmyslových areálů. I lákavě vypadající hřib u silnice tak může být spíš nástraha než trofej. Zbytek je nasnadě: začněte u vhodného stromu, vyčkejte na vlhko po dešti a vydejte se ven hlavně v podzimních měsících. Ve výše položených partiích Jeseníků a Beskyd prohledávejte smrčiny a bučiny, zatímco na teplém jihu zamiřte do vápnitých doubrav a lužních lesů. A především na nic nespěchejte. Sbírání hub pak přestane být tipováním naslepo.
Zdroje
https://scienceinsights.org/where-do-mushrooms-grow-from-substrate-to-climate/
https://www.mushroom-appreciation.com/wild-mushroom-identification.html
https://fungiatlas.com/boletus-edulis/
https://www.woodlandtrust.org.uk/trees-woods-and-wildlife/fungi-and-lichens/chanterelle/
https://gallowaywildfoods.com/chanterelle-identification-distribution-edibility/
https://en.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%BD_Jesen%C3%ADk
https://en.wikipedia.org/wiki/Moravian-Silesian_Beskids
https://www.britannica.com/place/Jesenik-Mountains
https://familypedia.fandom.com/wiki/Moravian-Silesian_Region
https://iale2025.sav.sk/programme/excursions/protected-landscape-area-palava/
