Hlavní obsah

Kurýr mi doručil balík určený sousedce. Když jsem ho otevřela, hořce jsem zalitovala

Foto: Drazen Zigic/Freepik.com

Když mi kurýr podal balík, byla jsem přesvědčená, že je pro mě. Na adrese sedělo všechno, včetně čísla bytu. Jenže po tom, co jsem ho otevřela, bych dala cokoli za to, abych to mohla vrátit zpátky.

Článek

Obyčejné odpoledne

Bylo sobotní dopoledne, když se ozval zvonek. Kurýr mi s úsměvem podal krabici, já podepsala převzetí a položila ji na kuchyňský stůl. Očekávala jsem objednávku kosmetiky, kterou jsem si nedávno zaplatila. Krabice byla lehká a pečlivě zalepená, přesně jako z e-shopu. Nenapadlo mě ji zkoumat, prostě jsem ji rozbalila.

Uvnitř byl zabalený malý fotoalbum, několik obálek a šperkovnice. Nechápala jsem, proč by mi e-shop poslal něco takového. Chvíli jsem si myslela, že jde o marketingový dárek, ale jakmile jsem otevřela první obálku, krev mi ztuhla v žilách.

Dopisy, které neměly být pro mě

Z obálky jsem vytáhla dopis a přečetla pár vět. Byla to zamilovaná zpráva, podepsaná jménem, které jsem znala až příliš dobře. Patřilo muži, který žije o patro výš. A adresátkou byla moje sousedka z vedlejšího bytu.

Další dopis byl ještě osobnější. Slova, která jsem četla, mi připadala jako cizí svět, do kterého jsem nikdy neměla vstoupit. Na jedné z přiložených fotografií byli ti dva spolu. Objímali se. A já si v tu chvíli uvědomila, že ten balík není můj.

Hořké poznání

Podívala jsem se znovu na štítek. Teprve tehdy jsem si všimla, že místo mého jména tam stojí jméno sousedky. Stejné příjmení, jen jiné křestní. Kurýr se musel splést a já, aniž bych si to ověřila, balík převzala.

V tu chvíli mi bylo zle. Cítila jsem se jako někdo, kdo zničil cizí tajemství. Věděla jsem, že to nebyl můj problém, ale to, co jsem viděla, už nešlo vzít zpět.

Nechtěné svědectví

Zabalila jsem všechno zpět, zalepila páskou a šla ke dveřím. Chtěla jsem jí to dát osobně, ale když jsem stála před jejím bytem, sevřel se mi žaludek. Nakonec jsem to nechala na rohožce s krátkým lístkem, že balík omylem dorazil ke mně.

O pár hodin později slyším, jak ho zvedla a zůstala chvíli stát za dveřmi. Nepřišlo poděkování, nic. Od té doby, když se potkáme na chodbě, uhne pohledem.

Některé věci by měly zůstat zavřené

Kdykoli mi dnes kurýr doručí zásilku, dvakrát kontroluji štítek. Ten den mě naučil, že někdy stačí pár vteřin nepozornosti a člověk se dotkne cizího života, do kterého nikdy neměl nahlížet.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz