Článek
Měl jsem před sebou cestu vlakem na několik hodin, takže jsem si pěkně předem zarezervoval místo u okna se stolkem. Nastoupím, projdu vagónem, najdu svůj stolek a sedí tam čtyři chlapi. Můj sedák, jasně označený jako rezervovaný, je obsazený.
Slušně říkám, že je to moje místo. Ten týpek se na mě podívá a klidně odpoví, že sedí s kamarády, vlak je plný, a že se prostě nepřesadí.
Dobře. Nechci dělat scénu, tak počkám na průvodčího. Přijde, požádá pána, ať se přesune. Ten opět odmítne. A průvodčí? Nic. Pokrčí rameny, jako by tím celá věc skončila.
„A co mám teď jako dělat?“ ptám se ho.
Vysvětlí mi, že on sám nikoho z místa vyhodit nemůže. Prý to má pravomoc jenom policie a ta se kvůli sedačce ve vlaku nepojede. Rozhlédnu se po vagónu. Všude plno, stát budou i lidi v uličce. Vyhlídka na několik hodin vestoje mě nadchla přesně tak, jak si představíte.
Jenže pak mi to docvaklo.
„Tak si sednu do první třídy,“ říkám průvodčímu. Ten najednou ožije: „To nejde, pane, tam nemáte rezervaci.“ Podívám se na něj a odpovím: „No, tak zavolejte policii, ať mě odtamtud vyvede. Ale říkal jste, že kvůli sezení ve vlaku nikam nepřijedou.“
Ticho. Průvodčí na mě chvíli kouká, pak otevře pusu, zase ji zavře, a beze slova odejde.
Vzal jsem si batoh a přesunul se do prvňáku. Široké pohodlné sedadlo, zásuvka na notebook, čaj a káva zdarma. Celou cestu jsem seděl jak král, pracoval na laptopu a popíjel jeden čaj za druhým. Nezaplatil jsem navíc ani korunu.
Vlastně bych tomu chlapovi na mém místě měl poděkovat. Bez něj bych seděl v obyčejném sedáku a o ten čaj zdarma bych přišel.
Zdroj
Zkušenost uživatele diskuzního fóra
https://www.reddit.com/r/pettyrevenge/comments/voxdqb/apparently_booking_a_seat_on_a_train_is_not_a/
