Článek
Kariéra v nacistické tajné službě
Max Heinrich Rostock prošel obchodní praxí a poté se zaučil v otcově řemesle jako malíř pokojů. Hned po Hitlerově nástupu k moci se v roce 1933 zapojil do stranických struktur NSDAP i úderných oddílů SA. Soukromé podnikání mu nevyšlo, a tak zamířil ke zpravodajské službě nacistické strany, tedy k Sicherheitsdienstu.
Právě tam na sebe upozornil při přípravách plebiscitu o Sársku, na jehož výsledku se ludwigshafenská buňka SD podstatně podílela, a roku 1935 byl přijat do SS. Ještě před válkou operoval pod falešným jménem Max Meissner a společně se svou agenturní sítí zjišťoval poměry ve Francii i v neutrálním Švýcarsku.
Velitel, který vyloupil kostel
Na konci srpna 1939, jen pár dní před vypuknutím války, putoval Rostock k nově vytvořené centrále SD v Praze. Od jara 1940 pak budoval pobočku této tajné služby v průmyslovém Kladně.
Když nacisté v červnu 1942 rozhodli o odplatě za atentát na Reinharda Heydricha likvidací Lidic, Rostock figuroval jako jeden ze sedmi mužů v organizačním štábu celé operace. Podle záznamu historika Prokopa Tomka to byl právě on, kdo třiasedmdesátiletého faráře Josefa Štemberku osobně doprovázel na místo popravy. Několik dní nato pomáhal v tělocvičně kladenského gymnázia s nucenými selekcemi, při kterých nacisté trhali děti od vyděšených matek.
Z lidického kostela a fary si přitom Rostockovi muži odnesli církevní cennosti i matriční knihy.
Manželka ho udala Američanům
Válka skončila, ale Rostock nebyl ochoten čelit spravedlnosti. V Heidelbergu si vytvořil novou existenci pod dívčím příjmením své ženy a spoléhal na anonymitu v záplavě uprchlíků. Jenže v červnu 1946 ho jeho vlastní manželka Katarina udala americké kontrarozvědce CIC. Zda ji k tomu vedly osobní křivdy, žárlivost nebo svědomí, se dodnes neví jistě. Při eskortě se ovšem Rostockovi podařilo vyskočit za jízdy z přepravního vozu a zmizet, takže do rukou československých úřadů se dostal až po novém zatčení ze strany Francouzů a po předání na pražské letiště v Ruzyni v dubnu 1950.
Rozsudek smrti, který se nikdy nekonal
Soud v Praze ho uznal vinným z přímé účasti na lidickém masakru a v roce 1951 mu vyměřil trest smrti. Zdálo se, že spravedlnost konečně doběhla jednoho z organizátorů tragédie, po které zůstalo 340 mrtvých civilistů. Komunistický režim ale kalkuloval jinak. Prezident Antonín Zápotocký v roce 1953 rozsudek přehodnotil a místo popravy stanovil doživotní žalář. Stalo se tak v období, kdy režim posílal na popraviště vlastní občany v politických procesech, a milost pro nacistického válečného zločince zůstala po desetiletí utajena.
Akce Fritz skončila fiaskem
Ke konci padesátých let se Státní bezpečnost rozhodla Rostockovy zpravodajské zkušenosti zužitkovat a nabídla mu dohodu. Měl se vrátit do Německa a tam pod krycím jménem Fritz mapovat bývalé nacistické kolegy. V únoru 1960 proto opustil československé vězení a zamířil přes hraniční přechod na západ. Zpočátku se tvářil ochotně a opravdu posílal do Prahy zprávy o svých kontaktech.
Záhy se ale přestal ozývat, o spolupráci ztratil veškerý zájem a StB celou operaci po necelých dvou letech potichu ukončila. Někdejší velitel kladenského SD se usadil v Mannheimu, kde ho sousedé znali jako nenápadného, pečlivého muže. Zemřel v září 1986, krátce před svými čtyřiasedmdesátými narozeninami.
Rostockův příběh připomíná, jak snadno může ideologie proměnit obyčejného řemeslníka v organizátora masového vraždění a jak ochotně dokáže jiný režim takového člověka přijmout do svých služeb, pokud mu to vyhovuje. Kdo se o toto temné dějinné zákoutí zajímá hlouběji, najde klíčové podrobnosti v publikaci historika Jiřího Plachého, která pod názvem Případ Fritz vyšla u Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Zdroje
https://g.cz/max-rostock-a-werner-tutter-naciste-vypalovali-lidice-pote-se-stali-agenty-stb-dostali-milost-od-zapotockeho/
https://www.armyweb.cz/clanek/proc-vraha-z-lidic-udala-vlastni-zena-pribeh-maxe-rostocka
https://de.wikipedia.org/wiki/Max_Rostock
https://historyplus.cz/organizatora-lidickeho-masakru-naverbovala-stb-94432/
https://www.fronta.cz/kniha/plachy-pripad-fritz-valecny-zlocinec-max-rostock-jako-agent-stb
https://plus.rozhlas.cz/pribeh-vladimira-pekelskeho-je-stale-zahadou-byl-kolaborant-odbojar-i-8161783
https://www.ghetto-theresienstadt.de/lexikon/rostock-max
Obrázek
Autor: Neznámý fotograf – CZ: Národní archiv Praha (NA); Archiv bezpečnostních složek (ABS)EN: National Archives Prague; Archive of Security Forces, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=119023520
