Článek
Jitka je úspěšná podnikatelka, svobodná, finančně zajištěná. Loni v zimě odletěla s kamarádkou na týden k Rudému moři. Domů se vrátila opálená, odpočatá. Jak zjistila o pět týdnů později, v jiném stavu.
„Když jsem viděla ty dvě čárky na testu, brečela jsem půl hodiny. Ne ze zoufalství, ale proto, že jsem věděla, že si to dítě nechám. A okamžitě jsem se rozhodla i pro druhou věc. On se to nikdy nesmí dozvědět. Mám jeho jméno, mám fotky, mám si i kontakt na Instagramu. Ale neozvu se,“ říká Jitka.
Důvody, které popisuje, jsou racionální i emocionální zároveň. „Bylo to sedm dní. Já vůbec netuším, co je zač. A ani nechci. Bojím se právních komplikací, bojím se, že by se najednou objevil a chtěl dítě. Já chci být ta, která rozhoduje. Otec bude v kolonce ‚neznámý‘ a tečka.“
Jenže matrikový zápis je jedna věc. To, co Jitčino dítě jednou zjistí o sobě samém, věc druhá.
Co říká právo a co říká psychologie
Český občanský zákoník Jitčino rozhodnutí umožňuje bez větších překážek. Pokud matka není provdaná a otcovství není určeno souhlasným prohlášením rodičů ani soudem, zůstává kolonka otce v rodném listu prázdná.
Praktické dopady ale popisuje právnička JUDr. Renáta Smetana v odpovědi pro právní poradnu serveru Modrý koník: „Pro určení otcovství není zákonem určena žádná lhůta, takže se do rodného listu může zapsat v podstatě kdykoliv během života dítěte.“ Návrh přitom může podat matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem. A soud v rámci zahájeného řízení podle § 783 občanského zákoníku může nařídit test DNA i proti vůli matky. Jinými slovy: Jitčino rozhodnutí dnes není rozhodnutím navždy.
Druhou rovinu otevírá Úmluva o právech dítěte z roku 1989, jejíž článek 7 výslovně zakotvuje právo dítěte „znát své rodiče“. Advokát a odborný asistent Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jakub Valc v odborném časopise Právní prostor upozorňuje, že znalost původu není jen právní, ale především psychosociální otázka.
Novinářka Michaela Sladká v textu pro Heroine.cz s názvem „Kolonka otec neznámý může představovat řešení pro matku a celoživotní trauma pro dítě“ cituje příběhy žen, které tuto cestu zvolily a shrnuje, že rozhodnutí má „právní, finanční i sociální důsledky pro celou rodinu a může se hluboce zapsat i do psychiky dětí.“
Co si z toho odnést, pokud řešíte podobné dilema
- Zapsání otce do rodného listu lze dohnat kdykoli během života dítěte soudním určením otcovství. Rozhodnutí matky proto není definitivní.
- Nezapsaný otec znamená, že dítě nemá nárok na výživné, sirotčí důchod ani dědictví po biologickém otci.
- Identita a původ jsou samostatná témata: odpověď na otázku „kdo je můj otec" dítě jednou hledat bude, ať už chcete nebo ne.
- DNA testy a sociální sítě dnes umožňují dohledat biologického rodiče i bez spolupráce matky: pokud se rozhodnete tajit, počítejte, že tajemství nemusí vydržet.
- O okolnostech početí má smysl si uchovat alespoň základní informace (jméno, fotografii, kontakt) pro budoucí potřebu dítěte – ne pro otce.
A co Jitka?
Říká „Vím, že jednou se mě zeptá. A vím, že nemám připravenou hezkou odpověď. Ale mám tři roky na to ji vymyslet a třicet let na to ji říct správně. To je víc, než má spousta jiných maminek.“
Možná. Ale spousta jiných maminek také nemá v telefonu uloženou fotku muže, který o dítěti neví. To rozhodnutí, kdy a jak Jitčiná dcera tuhle fotku uvidí, ji čeká.
Zdroje
https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/5375-kolonka-otec-neznamy-muze-predstavovat-reseni-pro-matku-a-celozivotni-trauma-pro-dite
https://www.modrykonik.cz/ask-an-expert/poradna-pro-tehotne-zeny-a-matky-s-detmi-v-tisni/otec-a-rodny-list-jak-to-bude-kdyz-nechci-otce-v-rodnem-listu/
https://www.umpod.cz/biologicke-koreny-ditete
https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/o-pravo-znat-geneticky-puvod-jako-soucast-osobnostnich-prav-ditete-pocateho-anonymnim-zpusobem
https://reportermagazin.cz/43167/deti-z-darovanych-spermii-maji-pravo-znat-svuj-puvod-anonymita-darcu-v-evrope-postupne-pada/
https://sancedetem.cz/hledani-predku-i-rodicu-lek-kterym-se-da-bojovat-proti-vykorenenosti
https://www.modrykonik.cz/ask-an-expert/pravni-poradna/otec-znam-ale-neni-v-rodnem-liste-mam-ze-zakona-nejaka-prava-a-moznosti-ho-dohnat-k-zodpovednosti/
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 783 a násl.
Úmluva OSN o právech dítěte (1989), čl. 7
