Hlavní obsah
Hobby, chovatelství a volný čas

Plastové kbelíky vložila do sebe. Vznikla samozavlažovací nádoba na rajčata jako ze zahradnictví

Foto: magnific/Magnific.com

Stačí dvojice kbelíků, několik drobností, které se obvykle válejí po dílně a chvíle času. Nic víc na výrobu nádoby, jež rajčatům odměřuje vodu za vás, nepotřebujete.

Článek

Zásoba vody sedí dole a kořeny si ji tahají samy

Kouzlo je v tom, že se z dolního kbelíku stane ukrytý rezervoár. Na rozdíl od běžného květináče nemá samozavlažovací nádoba ve dně prostý odtok, nýbrž vodní zásobu, z níž vlhkost stoupá nahoru a udržuje substrát stále navlhlý. Zemina do sebe tekutinu vtahuje přesně tak, jako když houbu na nádobí položíte do misky s vodou, a odborně se ten jev nazývá vzlínání.

Aby kořeny netonuly, musí mít celá sestava jeden přepadový otvor. Ten se vyvrtá do vnějšího kbelíku těsně pod dno vnitřního a průměr kolem šesti milimetrů úplně postačí.

Kbelík vnořený do kbelíku obchází nejčastější trápení pěstitelů rajčat

Nejspíš tu tmavou zkornatělou skvrnu na dně rajčete znáte. Není to práce plísně ani hmyzu, ale fyziologická vada, kterou spouští chybějící vápník v právě zrajícím plodu. V nádobách rostliny trpí častěji, protože květináče brzy vysychají a zalévání jim málokdo dopřeje pravidelné.

Právě v tomhle bodě je jádro problému. Zahradnické příručky nechodí kolem horké kaše: komu se nepodaří zalévat každý den, za parných dnů klidně i dvakrát, měl by vsadit na nádobu s vodní rezervou. Že se opravdu jedná o denní rutinu, dokládají i rady pro obyčejné truhlíky, jež si v létě žádají zálivku aspoň jednou za den. K tomu se přidává fakt, že vnímavost odrůd se liší a podlouhlá rajčata typu roma tuhle vadu chytají mnohem snáz. A když se skvrna na plodu jednou vytvoří, už ji nevrátíte zpátky.

Co si nachystat, než začnete

Seznam je krátký a s většinou věcí si vystačíte z domácích zásob. Do vnitřního kbelíku se zavěsí perforovaná nádobka naplněná substrátem, která slouží jako knot dopravující vlhkost ke kořenům. Doplňte ji trubkou o průměru pětadvaceti milimetrů a délce kolem půl metru na dolévání zásobníku, přičemž její dolní konec zkoste našikmo, aby z něj voda mohla volně vytékat.

Z jakého plastu kbelík je, rozhodně nepatří mezi maličkosti k přehlédnutí. Pěstovat potraviny v plastu platí za bezpečné za předpokladu, že zvolíte nádoby označené jako vhodné pro potravinový styk. Do této kategorie spadají plasty s recyklačními značkami jedna, dva, čtyři a pět. Laciné stavební kýble mají navíc jeden háček, na přímém slunci dlouhou životnost nemají.

Signalizaci plného zásobníku dostanete v ceně. Jakmile je rezerva plná, z přepadového otvoru vytryskne voda.

Se zeminou ze záhonu celá myšlenka padne

Zrovna v téhle fázi padne nebo stojí celý výsledek a právě o ni si většina kutilů rozbije nos. Do nádoby smí přijít jedině bezzeminná pěstební směs, jelikož běžná zahradní zemina je těžká, slehlá a vodě brání v pohybu. Šetřit zrovna na tomhle se nevyplatí.

Rajčata jsou hltouni a jen na substrátu celou sezonu nevydrží. Do devatenáctilitrové nádoby se vyplatí přimíchat zhruba čtvrt litru zahradnického vápna, aby rostliny měly vápníku dost. Běžné rozpustné hnojivo do vodní rezervy nelijte, hrozilo by zasolení a spálení kořenů. Jedinou výjimkou je dusičnan vápenatý. Přibližně lžička plnicí trubkou přímo do zásobníku dodá vápník v době aktivního růstu.

Poslouží také víko, jež přibrzdí odpařování a udrží plevel na uzdě. Na témže principu stojí i tovární kryty, které srážejí odpar a přitom brání prudkému dešti, aby z povrchu vypláchl živiny.

Do devatenácti litrů posaďte jen vhodnou odrůdu

Ani ta nejlepší nádoba nespraví špatně vybranou sazenici. Devatenáctilitrový kbelík s vyvrtanými dírami obstojí u kompaktních odrůd stejně dobře jako květináč o průměru pětatřiceti až padesáti centimetrů. Na cedulkách vyhlížejte označení typu patio, balcony nebo bush, což jsou odrůdy vyšlechtěné rovnou do těsných prostor. U vysokých tyčkových typů to bude o poznání složitější. Přepadový otvor sice drží hladinu pod dnem vnitřního kbelíku, takže samotný substrát ve vodě nestojí, jenže kořeny vzrůstné rostliny dokážou navrtanými otvory prorůst až do rezervoáru a tam jim začne chybět kyslík. K tomu se přidává objem: rozložitému kořenu je devatenáct litrů těsných a mohutná rostlina si žádá pevnou oporu, do malého kbelíku se proto hodí hůř než kompaktní odrůdy.

Umístění promyslete dřív, než nádobu zaplníte, protože naplněnou už jen tak nepřesunete. Rajčatům postačí aspoň šest hodin přímého slunce za den. Rovnou si rozvrhněte i výživu, dobře funguje pomalu rozpustné hnojivo hned při výsadbě a rozpustné přihnojení navrch každé dva až čtyři týdny.

Úspora vody nejsou jen řeči zapálených kutilů

Výsledky pokusů hovoří jednoznačně. Na vypěstování jednoho kilogramu plodů si rajčata zavlažovaná zespodu vyžádala dvaadvacet litrů živného roztoku, kdežto rostliny na kapkové závlaze spotřebovaly litrů jedenačtyřicet. Sklizeň přitom klesla docela nepatrně, o necelou desetinu. Na jedinou rostlinu připadlo u spodní závlahy šestasedmdesát litrů za celý experiment, u kapkově zalévaných to bylo přes dvojnásobek.

Vydělá na tom i peněženka a rozdíl rozhodně není k zahození. Tovární samozavlažovací sestava postavená na témže principu vyjde podle výbavy zhruba na devět set až dva tisíce korun. Taková průmyslová nádoba pojme kolem jedenácti litrů vody. Domácí varianta ze dvou kbelíků přijde na zlomek téhle částky a slouží úplně stejně.

Stručný návod nakonec

Dřív než popadnete vrtačku, obraťte kbelík dnem nahoru a mrkněte na recyklační kód, nebo si rovnou opatřete nádoby, v nichž se kdysi převážely potraviny. Do vnitřního kbelíku navrtejte otvory, usaďte v něm knotovou nádobku spolu s plnicí trubkou, ve vnějším nechte jen jeden přepadový otvor a nakonec vše zasypte bezzeminnou směsí s vápnem, rozhodně ne záhonovou zeminou. U sazenice sázejte na kompaktní vzrůst a dopřejte jí plné slunce. Rezervu kontrolujte denně. U plodících rostlin v horkém létě klidně dvakrát denně. Delší intervaly (čtyři až pět dní) platí jen pro malé rostliny na jaře nebo u nádob s podstatně větším zásobníkem. A hlavně pamatujte, že zásobník nesmí vyschnout do dna, jinak se vzlínání zastaví a rostlina zůstane bez vody.

Zdroje

https://www.motherearthnews.com/diy/self-watering-container-ze0z11zhir/

https://extension.msstate.edu/publications/subirrigated-containers-for-the-mississippi-gardener

https://sfyl.ifas.ufl.edu/media/sfylifasufledu/leon/UF-IFAS-Leon-County-and-FAMU-Cooperative-Extension-Self-Watering-Bucket-Instructions.pdf

https://extension.illinois.edu/news-releases/tomato-gardeners-beware-blossom-end-rot-can-be-prevented

https://marinette.extension.wisc.edu/horticulture/container-gardening/tomato-in-a-container_sr

https://extension.psu.edu/container-vegetable-gardening-four-keys-to-success

https://hgic.clemson.edu/tomatoes-in-containers/

https://www.gardenmyths.com/growing-food-plastic-containers-safe/

https://www.mdpi.com/2073-4441/12/5/1313

https://www.joeshealthymeals.com/5-gallon-self-watering-planter/

https://earthbox.com/gardening-systems/earthbox-original

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz