Článek
Bombardování, které změnilo dynastii
Rudolf-August Oetker se narodil dvacátého září roku 1916 v Bielefeldu jako druhé dítě chemika Rudolfa Oetkera a jeho ženy Idy Meyerové. Jeho otec, chemik Rudolf Oetker, padl roku 1916 v bitvě u Verdunu coby důstojník německé armády. Tehdy ještě nikdo netušil, že malý chlapec z Vestfálska jednou rozšíří rodinný podnik do několika kontinentů a stane se symbolem poválečného hospodářského zázraku. Po smrti svého manžela se Ida v roce 1919 provdala za jeho nejbližšího přítele Richarda Kaselowského. Když v září 1944 dopadla na bielefeldskou vilu Oetkerových spojenecká bomba, zahynuli při náletu Idin manžel Richard Kaselowsky, sama Ida i obě nevlastní sestry Rudolfa.
Pekařský prášek a otčím nacista
Z dědictví prosperujícího bielefeldského pekařského impéria, jež založil dědeček a lékárník August Oetker, se proslavil pekařský prášek prodávaný v jednorázových sáčcích pod značkou Backin. Drobný sáček, který hospodyňky tehdy poznávaly v každém krámku, otevíral cestu k pozdějšímu mezinárodnímu jménu rodinné značky.
Vedení firmy převzal v roce 1921 Richard Kaselowsky společně s Augustovým mladším bratrem Louisem Oetkerem a podnik rozšířili o výrobu šicích strojů Kochs Adlernähmaschinen Werke i o chemičku Budenheim. Kaselowsky vstoupil v květnu 1933 do NSDAP a brzy se začal pravidelně objevovat v okruhu Heinricha Himmlera v Berlíně. Roku 1937 dostal pozvánku na recepci v Hitlerově kancléřské rezidenci, kde se setkal s vůdcem osobně. Pozvánky k vůdci a obědy v okruhu Heinricha Himmlera byly v tu chvíli nejcennější vstupenkou pro průmyslníky, kteří chtěli získat armádní zakázky.
Cesta do Waffen-SS
Po maturitě na bielefeldském Ratsgymnasiu nastoupil mladý Oetker v roce 1936 do Říšské pracovní služby a v letech 1937 až 1939 si pak v Hamburku odbyl bankovní učení. V červenci roku 1940 nastoupil k Heeresverpflegungsamt vrchního velení armády a o dva roky později se sám přihlásil do Waffen-SS, kde dosáhl důstojnické hodnosti Untersturmführer. Dobrovolný vstup syna z podnikatelské rodiny do elitní organizace Reichsführera SS byl tehdy projevem politické věrnosti, ne pouhé vojenské povinnosti. Spoluautor pozdější studie, historik Sven Keller, označil rozhodnutí pro Waffen-SS za ideologické.
Litva, Dachau a vězni jako sluhové
Na podzim 1941 byl s Wehrmachtem delší dobu umístěn v litevském městečku Varėna, kde krátce předtím nacistické komando zavraždilo 831 židovských obyvatel včetně 149 dětí. V rámci důstojnického výcviku Waffen-SS absolvoval kurzy na škole správních důstojníků SS, jež náležela k SS-kasárnám u koncentračního tábora Dachau. Kadeti Waffen-SS žili v Dachau na komfortní úrovni, neboť pokoje jim ráno uklízeli sami vězni z tábora, jak později doložila vyšetřovací zpráva. Mladý průmyslník o existenci táborů věděl, avšak desítky let po válce trval na tom, že byly určeny k „ochranné vazbě zločinců, homosexuálů, cikánů, Svědků Jehovových a svobodných zednářů“. Říšská správa tato slova přijímala jako oficiální legendu o táborech a starala se, aby pravda o vyhlazování nepronikla mezi obyvatele větších měst. Po dokončení dachauského výcviku stanul Rudolf-August Oetker roku 1944 v čele rodinného koncernu.
Internace a tetování krevní skupiny
Po porážce Říše byl Oetker internován britskou vojenskou správou v internačním táboře Staumühle u Paderbornu. Když dozorci v táboře pod jeho levým podpažím odhalili tetování krevní skupiny, jež náležela k povinnému značení esesáků, brutálně ho zbili. Hlavní denacifikační výbor pro městský okres Bielefeld zařadil Oetkera v srpnu 1947 do kategorie V coby „nezatíženého“. Tato kategorie znamenala v poválečné britské zóně okamžitý návrat k řízení podniku a přístup k rozjíždějícímu se trhu spotřebního zboží.
Wirtschaftswunder a expanze impéria
Pekařský prášek a pudinkový prášek se v roce 1950 vyvážely z bielefeldských linek v rekordních počtech, přes sedm set padesát milionů balíčků za jediný rok, jak doložil pozdější životopisec rodiny. Wirtschaftswunder padesátých let přihrávalo tradičním německým značkám miliony zákazníků a Oetker si vybudoval reklamní stroj, jehož slogany znala celá generace. Stille Hilfe, sdružení, jež po roce 1945 pomáhalo bývalým esesákům na útěku i odsouzeným válečným zločincům, mělo v šedesátých letech v Oetkerovi jednoho ze svých peněžních patronů. Patronát nad podobnými organizacemi byl ve vlivných německých rodinách diskrétní záležitostí, o které se v médiích po desetiletí psalo jen okrajově.
Luxusní hotely, banky a lodě
Vinařský dům Söhnlein Rheingold, bankovní dům Lampe a kontejnerový dopravce Hamburg Süd se postupně staly součástí oetkerovského impéria; všechny tři akvizice připadly do šedesátých a sedmdesátých let. Důchod patriarcha věnoval mimo jiné rozvoji luxusní hotelové kolekce, ve které dnes září Hotel du Cap-Eden-Roc, Brenners Park-Hotel v Baden-Badenu i pařížský Hotel Le Bristol. Sítí prvotřídních palácových hotelů Riviéry, lázní a Paříže se Oetker přiblížil okruhu jmen jako Niarchos nebo Agnelli, kteří v Evropě udávali tón v hospitality.
Synova zpověď
Žebříček nejbohatších lidí časopisu Forbes uváděl v roce 2006 u Rudolfa-Augusta částku osm miliard amerických dolarů. Pro německou poválečnou veřejnost zůstával Oetker dlouhá léta legendou hospodářského zázraku, jehož rodinné podnikání nesl punc úctyhodnosti dosažené v rekordním tempu. Syn August Oetker v říjnu 2013, šest let po patriarchově smrti, řekl týdeníku Die Zeit doslova: „Můj otec byl národní socialista.“ Studii o vztahu firmy k nacistickému režimu, kterou tým historika Andrease Wirschinga sestavil na 624 stranách, vydalo nakladatelství C. H. Beck v roce 2013 a koncern její závěry sám zveřejnil. David de Jong ve své knize Nazi Billionaires zařadil Oetkera mezi pět nejvíce kompromitovaných německých průmyslových dynastií, vedle rodin Quandt, Flick, von Finck a Porsche-Piëch.
Rodinný hrob Oetkerových
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Rudolf_August_Oetker
https://www.irishtimes.com/business/nazi-forged-fortune-creates-hidden-german-billionaire-1.1677631
https://forward.com/news/468423/is-pudu-pudu-nazi-pudding-how-dr-oetker-came-to-terms-with-its-past/
https://www.gulf-times.com/story/370815/german-pudding-dynasty-comes-to-terms-with-nazi-past
https://www.vice.com/en/article/why-does-this-frozen-pizza-company-have-stolen-nazi-art/
http://tvinemedia.blogspot.com/2014/01/is-dr-oetker-really-sincere-about.html
https://adamtooze.substack.com/p/chartbook-117-nazi-billionaires
https://rao-stiftung.de/
https://www.nw.de/lokal/bielefeld/mitte/9910218_Oetker-kaufte-Grundstueck-juedischer-Familie-zum-Spottpreis.html
https://www.xn–untergrund-blttle-2qb.ch/wirtschaft/unternehmen/oetker-zwangsarbeit-faschismus-6363.html
https://www.jpost.com/diaspora/antisemitism/article-702222
