Článek
Na počátku byl voják vracející se z fronty a kousek vysloužilé trubky
Celé to má počátek v Adelaide v roce 1945. Právě tehdy se z války vrátil Lancelot Hill a zastihl svou manželku Sherry, jak zápasí s nešikovnou šňůrou na těsném dvorku. Popadl vysloužilou trubku, svářečku a postavil si vlastní stojan. Úplně první tvůrce otočného sušáku to nebyl, obdobné konstrukce se v Austrálii objevovaly už o desítky let dřív, jenže právě Hillova verze se nakonec rozšířila do celého světa.
Základní myšlenka se od té doby nezměnila. Vyprané kusy se rozvěsí těsně vedle sebe na soustavu ramen, jež krouží, a vítr tak omývá co nejvíc plochy tkaniny. Když je vše rozvěšené, dá se celá horní část zvednout výš, aby zapadla do proudění vzduchu. Vyzdvižené prádlo nešmátrá po zemi, uschne dřív a nezašpiní se. Obvyklý model se čtyřmi rameny má padesát metrů šňůry a zvládne pět dávek prádla.
Od pětačtyřicátého roku se tyto stojany dělaly hlavně v Adelaide a jejich značka se časem vžila jako obecné pojmenování. Výrobní firmu rozjel Hill společně se švagrem Haroldem Lingem hned následující rok. Napohled působí jako všední kousek pozinkovaného kovu zabodnutý doprostřed trávníku. Jenže právě tahle prostota je patrně to, díky čemu se návrh udržel osm desetiletí prakticky beze změn. Chybí mu motor, chybí mu elektronika a není tu žádný program, který byste mohli zvolit chybně. Za tou nenápadností se skrývá překvapivě odolný nápad.
Zdarma tu opravdu znamená zdarma
Rozvěsit prádlo venku na šňůru vás nepřijde na nic a nespolkne to jediný watt. Úspora navíc nezávisí na žádné technologii ani nastavení. Pro představu: pračka, myčka a sušička si dohromady ukrojí kolem čtrnácti procent obvyklého účtu za energie, protože každá z nich musí zahřívat buď vodu, nebo vzduch.
K tomu se váže jedna věc, která obvykle uniká pozornosti. Sušičky s tepelným čerpadlem výrobci neradí používat tam, kde je chladněji než přibližně 5 až 7 °C. Kdo si takový spotřebič odstaví do nevytápěné garáže či kůlny, ten se v zimě může dočkat delšího sušení a vyšších nákladů. Venkovní stojan nic takového neřeší, jelikož na žádnou provozní teplotu nespoléhá.
Chuchvalec ve filtru je kousek vašeho trika
Podívejme se teď, co sušička provádí se samotnou tkaninou. Ta našedlá vrstva, kterou po každém cyklu sundáváte z filtru, není žádný prach. Jde o vlákna vydrolená přímo z prádla. Sušení v bubnu jich uvolní úctyhodné množství. Nejvíc odnese bavlna. V doprovodném testu odolnosti tkaniny (otěr lepicí páskou) uvolnilo bavlněné triko přes dvacetkrát víc vláken než polyesterové a tomu odpovídá i složení nánosu ve filtru a ve vzduchu, kde bavlna výrazně převažuje.
Testy na více než dvanácti stech kusech oděvů odhalily, kolik toho z prádla během sušení opravdu ubude. Do ovzduší se jich přitom uvolní téměř stejně, jako kolik jich odplave odpadem při praní. Rozhodující je, jak husté je síto ve filtru: jemnější mřížka srazila únik vláken o víc než třetinu. Filtr navíc nezvládá všechny materiály stejně, polyesterová vlákna zadrží spolehlivěji než bavlněná. V praxi to vychází tak, že úbytek z vašeho trika putuje buď do koše, nebo do vzduchu, ale na zádech ho už rozhodně mít nebudete. Šňůra nedělá ani jedno z toho, a tak se o ní hovoří jako o řešení, které šetří peníze, natahuje životnost oblečení a omezuje znečištění.
Slunce vypere podruhé, ovšem jen s dostatkem síly
Sušení pod širým nebem přidává něco navíc, co vám žádný cyklus v bubnu nedá. Za tímhle účinkem stojí ultrafialová složka slunečního světla. Nejsilnější prokázaný antibakteriální účinek má ze složek, které dopadají na zem, kratkovlnné UV-B, právě to je hlavní tahoun venkovní dezinfekce. Hojnější UV-A působí nepřímo přes reaktivní formy kyslíku, pomaleji a slaběji, a vysvětluje, proč má i dlouhé letní odpoledne určitý účinek.
Aby se efekt dostavil, je potřeba jasné poledne se silným svitem kolem 500 wattů na metr čtvereční, jenže tahle hodnota pochází z pokusů s čištěním vody, takže na prádlo ji berte spíš jako ukazatel intenzity než jako pevné pravidlo. V listopadu proto na tenhle bonus nespoléhejte, ani kdyby bylo nebe úplně čisté a vy toužili využít každý prosluněný den. Sluneční sušení tak má svá pravidla, která je dobré znát.
Kdo má potíže s roztoči, ten uvítá ještě jednu okolnost. Koberce, na které v pokusu dopadalo přímé slunce, se zahřály až k 55 °C a relativní vlhkost u nich během pár hodin klesla na 24 procent, a to roztoči na povrchu nevydrží. Alergeny z jejich pozůstatků ovšem slunce nezničí, na ty je stále nutné praní.
Sušení v obýváku si vybere daň na stěnách
Vlhkost, která bytu prospívá, se pohybuje kolem 50 procent. Stačí ale jediná várka prádla rozvěšená v pokoji zhruba tři na tři metry a vlhkost může vyskočit až k 96 procentům. Mez, pod níž se plísni nedaří, přitom leží právě na šedesáti procentech.
Řečeno jinak: co vám zůstane v peněžence za elektřinu, o to můžete během jediné zimy přijít na okenních rámech, na výmalbě a na nervech. Zahrada vám takový účet nepošle nikdy. Pod otevřeným nebem se totiž pára z prádla rozptýlí v nekonečném množství vzduchu, kdežto v ložnici nemá úniku a usadí se v nejchladnějším koutě.
Jinde se o právo sušit venku soudí
Ve Spojených státech dnes spadá pod pravidla domovních sdružení kolem pětasedmdesáti milionů obyvatel a zhruba tři sta padesát tisíc takových sdružení si drží vlastní předpisy. Řada z nich šňůry na prádlo zapovídá coby kaz na vzhledu, a tak se zrodilo hnutí, jemuž se v šesti státech podařilo prosadit zákony, které tyto zákazy ruší. U nás na zahradě podobné spory nikdo nevede a jediné, co vás může svazovat, je rozloha pozemku a ohleduplnost k sousedům.
Mimochodem, k houževnatosti téhle konstrukce se váže příhoda z roku 1974: po zničujícím cyklonu zbyl jedné rodině na pozemku stát jediný předmět, a byl jím právě sušák.
Pár rad, než sušák zapíchnete do trávníku
Přechod na venkovní sušení nevyžaduje žádnou velkou investici ani přestavbu. Nejsnazší cesta je ponechat si sušičku doma jako zálohu na deštivá období a vše ostatní věšet ven. Vyplatí se prádlo ještě jednou navíc odstředit, rozvěšovat ho volně a nepřehazovat napůl přes šňůru, protože přeložená látka se dole nedostane ke slunci ani neuschne. Barevné a syntetické oblečení otočte naruby a schovejte ho do stínu, protože silné paprsky odbarvují. A jestli vám takový stojan na zahradě schází, poohlédněte se po modelu se zemní objímkou, který půjde na zimu vytáhnout a uklidit.
Zdroje
https://99percentinvisible.org/article/hills-hoist-iconic-rotary-clothesline-shaped-suburban-australia/
https://en.wikipedia.org/wiki/Hills_Hoist
https://energysavingtrust.org.uk/advice/home-appliances
https://hillshome.com.au/pages/about-hills
https://energysavingtrust.org.uk/top-five-energy-consuming-home-appliances/
https://energysavingtrust.org.uk/new-energy-efficiency-labels-tumble-dryers-northern-ireland/
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0265912
https://www.northumbria.ac.uk/about-us/news-events/news/tumble-dryer-microfibre-pollution/
https://www.sightline.org/2012/02/21/clothesline-bans-void-in-19-states/
https://dryti.me/articles/does-sunlight-disinfect-laundry/
https://www.gardenersworld.com/news/the-truth-about-drying-your-clothes-indoors-2/
https://www.argos.co.uk/product/4584869
https://www.caionline.org/new-report-highlights-key-statistics-and-trends-for-u-s-community-association-housing-market/
