Článek
Vynálezce, který měl dost věčně vlhkých hadrů
Za zrodem stojí švédské město Norrköping a rok 1949. Tamní inženýr Curt Lindquist už předtím vyvinul houbu z viskózy, vyztuženou bavlněnými vlákny a zpórovatělou solnými krystaly. Doma v kuchyni pak tyhle hotové houby prohnal rodinným mlýnkem na maso, vzniklou hmotu rozválel a slisoval do tenkého plátu. Pohnutka za tím byla docela obyčejná, lněné hadry mu přestaly stačit. Své zadání si stanovil jednoznačně: kus látky, který nasákne vodu jako houba a přitom oschne stejně svižně jako ručník. Zní to jako drobnost, ale v praxi jde o zásadní rozdíl.
Zajímavé je, že výroba v tom samém norrköpingském závodě běží i po sedmdesáti letech. Do vesmíru se ostatně houbová tkanina také podívala, byť jinak, než se dnes traduje. Houbová tkanina se dostala i do kabiny programu Gemini, kde měla pohlcovat kondenzující vlhkost, nikoli izolovat teplo. Mise Gemini IV odstartovala 3. června 1965. Šlo navíc o americký výrobek téhož typu, nikoli o švédskou značku, které se tahle historka často připisuje.
Evropská výroba základní tkaniny se dodnes drží ve dvou historických závodech, švédském a německém. Tvrzení, že jinde na světě sponge cloth nikdo neumí, ale neobstojí, role téhle tkaniny dnes dodává i řada asijských producentů. Seveřané berou takovou utěrku jako samozřejmou výbavu kuchyně už celé generace, zatímco jinde ve světě si popularitu teprve buduje.
Nasucho tuhá deska, po namočení poddajný hadřík
Dokud je hadřík suchý, drží tvar a na omak připomíná spíš kus tenké lepenky. Stačí ho ale ponořit do vody a za pár okamžiků z něj je poddajná látka. Rozdíl mezi suchým a nasáklým stavem člověka při prvním použití většinou překvapí.
Vysvětlení najdeme v původním patentu, který si Lindquist nechal zapsat. Do viskózy, tedy chemicky upravené celulózy, se přimíchají krystalky Glauberovy soli a bavlněná či konopná vlákna. V koagulační lázni se sůl vyplaví ven a na jejích místech zůstanou póry, hotová utěrka už tedy žádnou sůl neobsahuje. Vlákna přitom slouží jako výztuž, dutiny nevznikají jejich bobtnáním. Voda se do téhle otevřené struktury nasává kapilárně a zároveň změkčuje samotnou celulózovou hmotu, takže z tuhé desky je rázem vláčný hadřík.
Výrobci uvádějí, že materiál pojme až patnáctinásobek vlastní hmotnosti, jinde se ovšem totéž číslo objevuje jako patnáctinásobná savost oproti běžné utěrce. Nezávislé měření za tím nestojí, berte ho proto jako obchodní údaj. Zhruba sedmdesát procent hmoty připadá na celulózu a zbývajících třicet na bavlnu, u řady značek recyklovanou. Kdo si tenhle způsob osvojí, k roli papírových utěrek se pak vrací jen nerad.
Na zrcadle nezbude jediné vlákno
V tomhle bodě je celé kouzlo. Vyleštěné zrcadlo nebo okenní tabule po něm zůstane bez těch drobných chuchvalců, které po papírové utěrce běžně ulpí. Vlákna a prach na sebe nenabírá a bez obav ho pustíte na žulovou desku, nerezové plochy i na sklo. Nejvíc vynikne právě tam, kde by jiná utěrka po sobě zanechala patrná vlákna.
Se šmouhami je to ale trochu složitější, než sliby na obalech naznačují. Vlhká celulóza roztáhne po skle tenký vodní film, a když ten zaschne sám od sebe, šmouhy nadělá. Podstatné je proto sklo dotáhnout do sucha, k čemuž se hodí druhý, samostatně suchý hadřík, ideálně mikrovláknový nebo bavlněný.
U oken se vyplatí držet jednoduchý postup. Plochu nastříkejte čisticím prostředkem, pak ji projeďte tahy ve tvaru písmene S směrem od horního okraje dolů a nakonec dolešťete suchou utěrkou. U nádobí platí totéž. Hustá vazba, která neuvolňuje vlákna, dokáže vyleštit stopkové sklo i běžné skleničky do čistého lesku. Na kamenné desky ovšem volte přípravek s neutrálním pH, kyselé i silně zásadité čističe totiž impregnaci kamene poškozují.
Vyschne dřív, než ji zase potřebujete
Svižné osychání není jen příjemná drobnost, ve skutečnosti jde o hygienickou pojistku. Zatímco houbička si vlhkost drží pořád, tahle utěrka mezi dvěma úklidy stihne vyschnout. Zkracuje se tím doba, po kterou se bakterie mají kde množit, a s ní i pravděpodobnost zápachu. Do materiálu se pak nevpije ten nakyslý odér, který se u dřezových hadrů objevuje téměř zákonitě.
Jedním dechem je ovšem potřeba dodat, že vyschnutí není totéž co dezinfekce. Norský ústav Nofima zjistil, že v houbičkách, které zůstávají vlhké, přežila salmonela déle než týden, zatímco v rychle osychajících kartáčcích klesla pod mez detekce během tří dnů. Rychlé schnutí tedy riziko výrazně snižuje, samo o sobě ale dezinfekci nenahradí a suchý, zato ušpiněný hadr klidně přenese nečistotu na další plochu. Prakticky to znamená hadřík po použití rozprostřít a pověsit tam, kudy proudí vzduch, místo aby zůstal zmuchlaný ležet ve dřezu. Právě tenhle nenápadný detail rozhoduje o tom, jestli je úklidová pomůcka příjemná, nebo odpudivá.
Co ukázal rozbor stovky kuchyňských utěrek
Ani obyčejná látková utěrka na tom není bez chyby. Vědci posbírali sto takových utěrek, které lidé měsíc normálně používali, a bakterie rostly zhruba u poloviny z nich, přesněji u devětačtyřiceti procent. Klíčové bylo zacházení. Kusy, které zůstávaly vlhké, vykazovaly znatelně vyšší počty bakterií než ty vyschlé, a utěrky nasazované na všechno možné dopadly hůř než ty vyhrazené na jedinou činnost.
Rizikové faktory jsou tedy dva a stojí za to brát vážně oba. Vedle rychlého schnutí se vyplatí mít oddělené kusy na nádobí, na pracovní desku a na podlahu, klidně barevně odlišené. Dodejme, že v tomhle případě šlo o konferenční sdělení z jediné země, ne o rozsáhlou recenzovanou práci.
Nic v kuchyni nehostí tolik bakterií jako houbička u dřezu
Postavíte-li vedle sebe houbičku a tenhle hadřík, vyzní srovnání pro houbu nelítostně. Snímky z konfokálního mikroskopu odhalily, že místní koncentrace bakterií v používané kuchyňské houbě dosahuje až čtyřiapadesáti miliard buněk v jediném krychlovém centimetru.
S domácí dezinfekcí je to spletitější, než se běžně píše. Kontrolované pokusy ukazují, že minuta v mikrovlnce nebo cyklus v myčce se sušením drtivou většinu bakterií opravdu zlikvidují. Jenže efekt nevydrží, protože ve vlhké houbě se přeživší i nově zanesené bakterie během několika dnů rozjedou nanovo. Právě proto pozorování čtrnácti domácích hub ukázalo, že pravidelně ošetřované kusy neměly bakterií méně než ty, se kterými nikdo nic nedělal. Autoři místo opakovaného vyvařování doporučili houbu prostě pravidelně vyhazovat, klidně jednou týdně. Komu se někdy dostal k nosu týden starý kus, ten se takovému doporučení nediví.
Jak z ní dostat co nejdelší životnost
S péčí si hlavu lámat nemusíte, jen je dobré vědět, co utěrka snese. Výrobci u spotřebitelských kusů uvádějí praní do šedesáti stupňů Celsia, teploty kolem pětadevadesáti stupňů zvládnou až profesionální řady, takže se vyplatí kouknout na obal. Vyvařit ji v hrnci naopak švédský výrobce sám nabízí jako rovnocennou alternativu k pračce. Co jí ovšem nedělá dobře, to jsou chlor, bělidla a aviváž, těch se držte dál. Sušičce se vyhněte také, proud horkého vzduchu materiálu ubírá na životnosti.
Číslo dvě stě praní, které kolují po e-shopech, berte s rezervou, sami výrobci počet cyklů neuvádějí. Reálně vydrží jeden kus řádově měsíce a mění se ve chvíli, kdy se začne třepit, drolit nebo zapáchat. S frekvencí praní ale nešetřete. Kuchyňský hadr snese denní až obdenní praní na šedesáti stupních podstatně líp než týden ve dřezu, a pokud jste s ním utírali šťávu ze syrového masa, patří do prádla okamžitě. Prát ho v jedné dávce s běžným prádlem na třicítce není nejlepší nápad, nízká teplota kontaminaci spolehlivě neodstraní. Nic složitého v tom není, jde spíš o dva tři návyky, které si člověk osvojí během pár dní.
Vyzkoušejte to nejdřív na jednom zrcadle
Trápí vás, že po vyleštění zrcadla ještě sbíráte zbytky vláken? Pořiďte si pro začátek jeden jediný kus a vyzkoušejte ho přesně na tom místě, kde vás dosavadní hadry nechaly ve štychu. Postup je jednoduchý: navlhčit, důkladně vyždímat, projet sklo tahy do písmene S a dotáhnout do sucha druhým, suchým hadříkem.
Po každém úklidu ho propláchněte a rozprostřete na místo, kudy proudí vzduch. Tím si zajistíte přesně tu přednost, kterou má oproti houbičce. Do pračky nebo do myčky ho posílejte klidně obden. Za nový ho vyměňte, jakmile se začne třepit nebo z něj jde cítit zápach, u denně používaného kusu to zpravidla vyjde na několik měsíců. Zázraky od něj ale nečekejte. Na vydrhnutí připáleného dna hrnce zůstává lepším nástrojem drátěnka.
Zdroje
Autorský text, podklad a korektura pomocí AI
https://tekotryck.se/en/nyhet/the-complete-guide-to-swedish-dishcloths-reusable-cleaning-for-modern-homes/
https://swedishdishclothstore.com/pages/what-is-a-swedish-dishcloth
https://www.apartmenttherapy.com/stasher-reusable-swedish-dishcloths-review-37535779
https://ecologieliving.com/pages/the-ultimate-guide-to-swedish-dishcloths
https://www.nature.com/articles/s41598-017-06055-9
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5517580/
https://wettexusa.com/what-is-wettex/
https://wettexusa.com/faqs/
https://theseepcompany.com/blogs/the-seep-blog/are-microfibre-cloths-bad-for-the-environment
https://www.thegirocompany.com/blogs/news/uses-for-swedish-dishcloths
https://www.prnewswire.com/news-releases/original-natural-and-biodegradable-swedish-dishcloth-wettex-now-available-in-the-us-301264120.html
https://threebluebirds.com/pages/swedishdishcloth
https://purevergreen.com/blogs/news/what-are-swedish-dishcloths-everything-you-need-to-know
https://www.eurekalert.org/news-releases/568209
https://patents.google.com/patent/US2712154A/en
https://ntrs.nasa.gov/citations/19680016105
https://ntrs.nasa.gov/citations/19670095754
https://www.ars.usda.gov/news-events/news/research-news/2007/best-ways-to-clean-kitchen-sponges/
https://nofima.com/results/brushes-are-more-hygienic-than-sponges/
https://www.kallegroup.com/business-areas/sponge-cloths/
