Hlavní obsah
Nakupování a trendy

Skleněné vázy z půdy po babičce můžou mít překvapivou hodnotu. Hledají je sběratelé po celém světě

Foto: Magnific

Zbarvená váza, která léta stojí na půdě, na první pohled působí jako běžná bytová ozdoba. Ve skutečnosti se ale občas jedná o předmět, který shánějí zájemci až na opačné polokouli. A odlišit jedno od druhého vám zabere sotva pár minut.

Článek

Deset vteřin s levnou svítilnou a máte jasno

Ta úplně nejrychlejší zkouška se obejde bez jakýchkoli znalostí, stačí k ní zatemněná místnost. Sklovinu zabarvenou oxidem uranu odhalí Geigerův počítač, případně ultrafialová lampa. Nejspolehlivěji poslouží svítilna o vlnové délce 365 nanometrů, přičemž svit má prostupovat zevnitř materiálu, nikoli jen přejíždět po jeho povrchu s každým pohnutím ruky.

Zrovna ono zelené světélkování v ultrafialovém záření povýšilo uranové sklo na samostatnou sběratelskou třídu. Pojem vazelínové sklo se pak vžil pro světle žlutozelenou variantu, jejíž odstín upomíná na lékárenskou mast. O rozmach této barvy se zasloužil severočeský sklář Josef Riedel, jenž ji koncem třicátých let devatenáctého století zavedl do hromadné výroby a dva odstíny pokřtil po své manželce Anně. Napříč třemi generacemi se takový kousek klidně přesune z věna mladé nevěsty na zaprášenou půdu a odtamtud rovnou zpět mezi obývací nábytek.

Chřibská, Rosice a značky, jež v zahraničí něco znamenají

Sklárna v Chřibské byla založena už roku 1414 a řadí se k nejstarším písemně doloženým sklářským provozům na kontinentu. Bez přerušení pak fungovala až do chvíle, kdy roku 2007 skončila. Její vrcholnou éru nastartoval Josef Hospodka, jenž tu působil jako hlavní návrhář v letech 1958 až 1970. Zrovna po jeho organicky tvarovaných sochařských mísách a vázách, kde se růžová, zelená a modrá prolínají pod mohutnou vrstvou vyleštěného čirého skla, dnes sběratelé cíleně pátrají.

Jeho modely se přitom vyráběly po celá desetiletí, a rozešly se tak do běžných domácností napříč světem. Zájemci z různých světadílů na nich vyzdvihují jak řemeslnou úroveň, tak fakt, že dva naprosto totožné výrobky prakticky neexistují. Rozpoznáte je podle překvapivé hmotnosti, jelikož barevné jádro je uzavřené v silné vrstvě čiré skloviny. Papírové i fóliové nálepky z naprosté většiny výrobků už dávno zmizely, a tak rozhoduje tvar, souhra barev a kvalita zpracování. V rodinách se takové vázy běžně předávají z generace na generaci, aniž by kdokoli tušil, kdo je vlastně navrhl.

Samostatnou velkou kapitolu tvoří sklo lisované. Koncern Sklo Union se sídlem v Teplicích vznikl roku 1965 během přeskupení československého sklářského průmyslu. Zastřešoval širokou škálu výroby od plochého a obalového skla až po sklo lisované, a právě lisované kusy dnes tvoří jádro sběratelského zájmu. Spadaly do něj kromě jiného provozy v Rosicích, Heřmanově Huti či Rudolfově Huti. Jejich geometricky pojaté kusy se u nás dají stále najít v bazarech, second handech a na blešácích za pár stokorun. Údaj, podle nějž se za jeden takový výrobek jen tak neutratí víc než v přepočtu zhruba čtyři tisíce korun, pochází z britského textu Marka Hilla z roku 2012 a dnešní ceny nejžádanějších návrhářů, jako jsou František Vízner, Vladislav Urban nebo Rudolf Jurnikl, jsou výrazně výš. Jednotlivé kusy se v aukcích prodávají i za desetitisíce.

Co všechno vyčtete ze dna vázy?

Lisované výrobky z této skupiny mívají hladce prohnutý střed spodku, lemovaný strojově vybroušeným prstencem. Samo o sobě to ale nic nedokazuje, obdobně řešené dno má i lisované sklo z jiných zemí, například z Polska. Rozhodovat proto musí tvar, vzor a barva. U chřibských kusů navíc závěrečná číslice vzorového kódu prozrazuje rozměr v centimetrech, a to konkrétně nejdelší stranu daného předmětu. Foukané sklo z Benátek naproti tomu často nese na dně drsnější stopu po nástavci, takzvaném punty, kterým sklář výrobek přidržoval při dohotovování, a nepatrnou nepravidelnost, jež k ruční výrobě neodmyslitelně patří. Řada kusů má ale dno zabroušené a vyleštěné, takže chybějící stopa padělek nedokazuje.

Naopak štítek s formulací Vetro eseguito secondo la tecnica dei maestri di Murano, tedy sklo vyrobené postupy muránských mistrů, je spolehlivým signálem, že jde o napodobeninu. Část pravých kusů nese značku konsorcia Promovetro s QR kódem nebo podpis dílny, chybějící značení ale samo o sobě pravost nevylučuje, protože jednotné pravidlo pro označování na Muranu neexistuje. Za pozornost stojí i to, že benátské sklo není olovnatý křišťál, přestože se jeho průzračné variantě odedávna říká cristallo. U sklárny Moser pomůže i pojmenování města: značka Karlsbad zpravidla ukazuje na dobu před rokem 1945, označení Karlovy Vary na produkci pozdější. Je to ale vodítko, nikoli pravidlo. Přechodné série a načasování exportních zakázek hranici rozmazávají a němčina se na vývozních štítcích objevovala i v době, kdy se město česky jmenovalo Karlovy Vary. Vodítkem je i zvuk, bezolovnaté draselno-vápenaté sklo cinkne krátce a jasně, zatímco olovnatý křišťál se rozezní dlouhým tónem.

Drobné ťuknutí na hraně a hodnota jde rázem dolů

Už jeden odloupnutý úlomek na okraji ubere podle vzácnosti kusu klidně padesát až sedmdesát procent ceny, a to i u předmětu, který se jinak jeví jako bezchybný. Právě na tuhle jedinou vadu narazí víc sběratelských úlovků než na kteroukoli jinou. U nejvyhledávanějších tvarů je navíc namístě počítat s padělky, před nimiž prodejci soustavně varují. Vzácné kombinace barev naopak v dražbách šplhají k desítkám tisíc korun.

Ještě než s vázou vyrazíte do zastavárny či než ji zvěčníte na snímek k inzerátu, strávte nad ní deset minut. Nasviťte ji ultrafialovou baterkou, obraťte ji dnem nahoru a vyfoťte značení i případný pozůstatek nálepky. Do myčky ji rozhodně nedávejte, horký program spolu s agresivními saponáty totiž ničí zlacení i broušené hrany. Deset minut věnovaného času umí u téhle kategorie rozhodnout o tom, v jakém řádu se výsledná cena ustálí.

Nepřenáhlete se ani při stanovení ceny. Předtím si projděte skutečně uzavřené prodeje srovnatelných kusů, nikoli částky, které si za ně kdosi říká v otevřených inzerátech. A jestli vám váza doma dělá radost, není nejmenší důvod ji prodávat jen kvůli tomu, že konečně víte, jakou má cenu.

Zdroje

https://www.pbs.org/wgbh/roadshow/appraisals/bohemian-loetz-iridescent-vases/

https://www.irishexaminer.com/property/homeandgardens/arid-40740576.html

https://www.20thcenturyglass.com/glass_encyclopedia/uranium_glass/

https://www.antiqueidentifier.org/vaseline-uranium-glass-uv-light-identification/

https://thatretropiece.com/collections/chribska-glassworks

https://www.20thcenturyglass.com/store/index.php?main_page=index&cPath=67_123_128

https://www.20thcenturyglass.com/store/index.php?main_page=index&cPath=67_123

https://antiquesandhomes.co.uk/chribska-glass-josef-hospodka-history-and-collecting-guide/

https://markhillpublishing.com/czech-glass-basics/

https://www.glassofvenice.com/blog/how-to-identify-and-recognize-authentic-murano-glass-5-top-tips/

https://antiquesarena.com/moser-glass-the-complete-expert-guide-to-identification-history-marks-patterns-and-value/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz