Sověti za jediný den popravili 78 Čechů. Vdovy roky věřily, že manželé jsou v lágrech

Mezi roky 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska skoro šestnáct tisíc Čechů, kteří hledali úrodnou půdu a lepší život. Aby přilákala usedlíky, slíbila carská administrativa příchozím nízké ceny půdy, právo na samosprávu, dvacetileté daňové úlevy a uvolnění z odvodů. Pro chudší rolnické rodiny ze střední Evropy znamenala taková nabídka šanci, jakou doma neměly, a zpráva o ní se po českém venkově šířila rychlostí lesního požáru. Car Alexandr II. zrušil v roce 1861 poddanství a o dva roky později krvavě potlačil polské povstání. V té době hledal car nové osadníky pro pozemky zkonfiskované polským šlechticům na západní Ukrajině.

Volyňské újezdy Rovno, Dubno, Luck, Žytomyr a Ostroh se staly hlavními oblastmi českého osídlení. Čeští krajané podle dochovaných odhadů obývali na Volyni přibližně 650 vesnic. Z usedlíků se postupně stávali zemědělci, řemeslníci a podnikatelé, kteří v širokém okolí Žytomyru zakládali pivovary, cukrovary, mlýny a konzervárny. Hospodářská prosperita připomínala v okolí Žytomyru drobné kousky střední Evropy zasazené hluboko do ukrajinské krajiny mezi lány obilí a chmelnicemi.

Pozvání cara Alexandra II. přivedlo v druhé polovině devatenáctého století k založení obce Česká Krošňa, do níž zamířili usedlíci z českých zemí. Místní Češi přinesli do oblasti znalost chmelařství, založili Sokol a v Žytomyru otevřeli pivovar, který nese jména svých zakladatelů Macháčka a Jansy dodnes. V sále tělocvičné jednoty se zpívalo česky a na sokolských slavnostech hrávala krajanská kapela složená z místních mužů. Před první světovou válkou žilo v Žytomyrském okrese kolem tří tisíc šesti set Čechů a Krošňa byla téměř ryze česká obec.

Klidná léta pivovarské obce skončila ve chvíli, kdy se Stalinův represivní aparát rozhodl hledat nepřátele i tam, kde žádní nebyli. Vlně Velkého teroru padlo v SSSR v letech 1936 až 1938 za oběť kolem osmi set tisíc obyvatel, z toho zhruba patnáct set lidí s českými kořeny. Nejméně 724 tisíc obviněných našlo svůj konec při popravě střelou do týla.

Vyšetřovatelé třetího oddělení žytomyrské správy NKVD vykonstruovali fiktivní špionážní organizaci s názvem České družstvo. Trojici fiktivních zakladatelů organizace tvořili podle spisů NKVD truhlář Štěpán Toman, pivovarský účetní Josef Jandura a finanční inspektor Václav Holan. Tři obyčejní muži se rázem ocitli v hlavičce spisu, jenž líčil neexistující zradu a předjímal rozsudek dávno připravený jinde. Grigorij Vjatkin, ředitel žytomyrské oblastní správy NKVD, podle pozdějších svědectví podřízené úředníky úkoloval falzifikací výslechových materiálů. Vjatkinovi podřízení vyšetřovatelé spojovali falzifikaci protokolů s krutými výslechovými metodami, jak později svědčili sami při vlastním vyšetřování.

Josefa Janduru, účetního žitomírského pivovaru, zatkli příslušníci NKVD na konci dubna 1938 v jeho domě v České Krošně. Účetní si v neděli odskočil na trh pro slepici k nedělnímu obědu, a teprve při návratu domů zjistil, že na něj čekají agenti tajné policie. Tehdy ještě nikdo netušil, že rozloučení toho rána před domem v Krošně je definitivní a že už se manželka Anna se zatčeným nikdy neuvidí.

Žytomyrská zvláštní trojka, jejímiž členy byli Vjatkin, oblastní tajemník Maxim Didenko a prokurátor Vasil Rospuťko, začala zasedat dvacátého září 1938. Za pouhých šest týdnů svého fungování poslala žytomyrská trojka na popravu 4155 lidí. Tempo jednotlivých zasedání se počítalo v hodinách a rozsudky se vyřizovaly po stovkách bez možnosti odvolání. Na třetím zasedání zvláštní trojky 22. září 1938 dospěl proces s tzv. Českým družstvem ke svému konci, neboť všech osmdesát zadržených dostalo rozsudek smrti.

Komando NKVD popravilo dvacátého osmého září 1938, na svátek svatého Václava, ve dvoře žytomyrské oblastní správy osmdesát mužů, mezi nimiž byli členové Sokola, učitelé i další představitelé české krajanské komunity. Datum patrona českých zemí spojené s hromadným hrobem v ukrajinském městě představuje jednu z nejtemnějších náhod českých dějin moderní doby. Hromadný hrob na okraji Žytomyru, kam komando dopravilo mrtvá těla, zůstal po desetiletí ukryt pod asfaltem a byl odhalen teprve v devadesátých letech.

Mezi obětmi se ocitli muži všech generací, od osmadvacetiletého Václava Pertla až po devětašedesátiletého Emanuela Luláka. Vedle sedmdesáti osmi Čechů našli toho dne smrt také dva muži německé národnosti, Robert Schulz a Heinrich Reinz, usazení v České Krošně a okolí.

Příbuzní obětí o popravě dlouhé roky nevěděli a nadále doufali, že se jejich blízcí jednou vrátí z lágru někde na Sibiři. Anně Jandurové sdělily sovětské úřady, že její manžel zemřel sedmnáctého února 1944, a v roce 1962 jí oznámily jeho rehabilitaci. Roku 1947 se k ženám připravujícím se na cestu do Československa dostavil polský kapelník jménem Zagorskij a sdělil jim, že jejich muži leží v hromadném hrobu u Žytomyru.

V dnešním Žytomyru připomíná osmdesát popravených Čechů pomník na místě hromadného hrobu, jenž stojí na pozemku tamní vojenské nemocnice. Na pražském Újezdě zaznělo dne dvacátého devátého října 2018 osmdesát jmen obětí v rámci akce Navrácení jmen organizované sdružením Memorial.

Zdroje

https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/nejvetsi-hromadna-vrazda-cechu-na-svatek-svateho-vaclava-28-zari-1938/

https://gulag.cz/cs/novinka/nejvetsi-masove-vrazda-cechu-v-sssr

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesi-v-krvave-zemi-sovetsti-veznitele-ceske-krajany-pri-utok/r~e6e0736ce30011eb9106ac1f6b220ee8/

https://hlidacipes.org/osmdesat-popravenych-cechu-v-sssr-jako-by-se-po-nich-slehla-zem/

https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/periodika/119-Zytomyrska_hromadna_poprava_Cechu.pdf

https://gulag.cz/cs/novinka/v-ramci-akce-navraceni-jmen-jsme-si-pripomneli-pamatku-80-popravenych-cechu

https://www.novinky.cz/clanek/historie-nejvetsi-stalinova-masova-vrazda-cechu-krev-se-valila-pod-vraty-40444930

https://plus.rozhlas.cz/na-ukrajine-stale-ziji-takzvani-volynsti-cesi-8705094

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/car-alexandr-ii-pozval-cechy-na-volyn-vybuch-cernobylu-a-val/r~79171ed4a44911eca89f0cc47ab5f122/

https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/zemepisne/volynsti-cesi-zapomenuti-koloniste-ukrajiny

Obrázky

„Stalin Museum Batumi“ by Ephraim Stillberg is licensed under CC BY-SA 3.0. Dostupné na: https://openverse.org/image/f2200bf9-a22d-457a-bcae-5c5c963c904b?q=stalin&p=12

„Zhytomyr in Ukraine (claims hatched)“ by TUBS is licensed under CC BY-SA 3.0. Dostupné na: https://openverse.org/image/f7e6c902-b6ea-4c80-b06d-ede96af87bbd?q=zhytomyr&p=6