Článek
Když mi oznámil svůj plán
Seděla jsem u kuchyňského stolu a snažila se pochopit, o co vlastně jde. Můj syn mi vysvětloval, že potřebuje peníze na podnikání a že banka po něm chce ručitele. Vyslovil prosbu a já cítila, že už v sobě má předem očekávání, že kývnu. Vždy jsem se snažila ho podržet, i když jsem s jeho rozhodnutími někdy nesouhlasila. Tentokrát jsem však cítila zvláštní neklid. Požádala jsem ho, aby mi dal smlouvu domů, že si ji pročtu v klidu.
Co jsem našla v dokumentech
Večer jsem otevřela složku a pustila se do čtení. Překvapilo mě, jak vysoká částka to vlastně byla. Podmínky byly napsané tak složitě, že mi trvalo několik hodin je rozplést. Když jsem se dostala ke splatnosti a sankcím, sevřelo se mi hrdlo. Podle smlouvy bych ručila celým svým majetkem a případné problémy by padly přímo na mě. Byl tam odstavec, ve kterém stálo, že ručitel bere plnou odpovědnost v případě jakéhokoli prodlení. V tu chvíli jsem poprvé připustila, že tohle není žádná drobnost. Před očima se mi míhaly obavy. Nemám žádné úspory navíc a nedokázala jsem si představit, že bych se v důchodu ocitla v dluzích.
Jak reagoval, když jsem odmítla
Když jsem mu druhý den oznámila, že do toho nepůjdu, jeho tvář ztuhla. Vysvětlovala jsem mu, co jsem ve smlouvě našla, ale jako by mě vůbec neslyšel. Odpověděl, že jsem ho zradila a že jsem mu nikdy nepomohla v ničem důležitém. Tato slova mě zabolela víc než cokoli, co jsem kdy slyšela. Odešel a zabouchl za sebou dveře. Od té chvíle se mnou přestal mluvit. Nezvedal telefon, neodpovídal na zprávy a když jsme se potkali na rodinné oslavě, díval se skrz mě.
Dny ticha
Najednou jsem měla pocit, že jsem přišla o někoho, pro koho jsem celý život dělala maximum. V bytě bylo ticho, které mě pronásledovalo. Zkoušela jsem mu psát a nabídla jsem, že mu pomůžu jiným způsobem, třeba najít lepší podmínky nebo poradit se s někým zkušeným. Nic z toho ho nezajímalo. Jako by mu šlo jen o to, abych bez řečí podepsala papír. Začala jsem si klást otázky. Neudělala jsem chybu já, ale on. Přesto jsem cítila tíhu, protože to byl můj vlastní syn. Čekala jsem každý den, že se ozve a omluví se, ale nic se nestalo.
