Článek
Nechtěné pozornost od prvního kroku
Byl horký letní den a my se vracely z výletu. Měly jsme na sobě kraťasy, pohodlná trička a batohy. Na podobném místě jsem nikdy předtím nebyla, ale kamarádka tvrdila, že tam vaří skvěle a že si zasloužíme odměnu po celodenním chození. Jenže už při vstupu nás hosteska přeměřila od hlavy k patě a úsměv, kterým nás přivítala, měl v sobě cosi pobaveného.
Posměšné úšklebky a šeptání
Když jsme si sedly ke stolu u okna, všimla jsem si, že číšník něco šeptá servírce a oba se na nás podívali. Nedokázala jsem to nevnímat. Připadala jsem si jako někdo, kdo přišel na ples v gumácích. Přitom nám šlo jen o jídlo, ne o přehlídku módy. Zpočátku jsem zvažovala, jestli raději neodejít, ale zvědavost a hlad mě udržely na místě.
Čas objednávat
Když číšník dorazil k našemu stolu, jeho tón byl zdvořilý, ale tak trochu povýšený. Jako by čekal, že si objednáme jednu polévku napůl. Jenže já měla jasno. Poprosila jsem o degustační menu pro dva, k tomu láhev archivního vína a speciální dezert, který nabízeli jen na objednávku předem. Na okamžik zůstal stát, jako by si nebyl jistý, zda slyší správně. Kamarádka se přidala a objednala další dvě dražší položky, protože chtěla ochutnat co nejvíc.
Proměna chování
Jakmile odešel objednávku zadat, celá atmosféra se změnila. Najednou se u nás střídali s úsměvem, dolévali vodu a zajímali se, zda je vše v pořádku. Posměšky zmizely a místo nich se objevila ochota. Dokonce přišel i vedoucí, aby nám osobně poděkoval za návštěvu a popsal původ jednotlivých jídel.
Sladké zadostiučinění
Když jsme odcházely, viděla jsem v jejich očích respekt, který tam při našem příchodu rozhodně nebyl. Nešlo mi o to někomu něco dokazovat, ale pocit, že nás přestali posuzovat podle oblečení, byl příjemný. Po cestě domů jsme se s kamarádkou shodly, že někdy je nejlepší odpovědí na předsudky klid a nečekaný tah.
