Článek
Znovu objevujeme to, co bývalo v šedesátkách běžné
Zahradní návrháři letos upozorňují na trojici prvků z poloviny dvacátého století, které se do zahrad vracejí; jedním z nich je spojení štěrku, sukulentů a děrovaných betonových tvárnic ve stylu Palm Springs. S tím souvisí i volba barev. Podle odborníků na zahrady dnes venkovním plochám vévodí tlumené, neutrální odstíny. Právě v padesátých a šedesátých letech byly tvárnice s prolamovaným vzorem na vrcholu obliby. U moře z nich lidé tehdy často budovali ploty, protože dobře snášely nápor bouří. Zahradní rádce z konce šedesátých let radil postavit u ulice clonu z děrovaných tvárnic, aby člověk získal aspoň zdání soukromí.
Beton ale nikdy nebyl jediným materiálem, který zahradu utvářel.
Nosným materiálem tehdejších zahrad bylo dřevo. Dobové příručky pro majitele domů označovaly ploty a plotové panely za hlavní nástroj, jak venkovnímu prostoru vtisknout osobitost. A jak se venku začalo žít podobně jako uvnitř, přestal plot sloužit jen jako hranice a proměnil se ve stěnu obýváku pod otevřeným nebem.
Proplétaný plot má obě strany úplně stejné
Jedním z tehdy zcela běžných řešení byl proplétaný panel, u kterého se tenká prkna provlékají mezi svislými sloupky. V době své slávy patřil k naprosto obvyklým, kdežto dnešní zahradní architekti na něj narazí jen zřídka. Přitom má jednu velmi praktickou výhodu. Nerozlišuje přední a zadní pohled, takže soused hledí na úplně stejný obraz jako vy. Právě rozdíl mezi lícem a rubem bývá u hraničních plotů častou příčinou nevyřčené rozmíšky mezi sousedy, a tady tahle starost mizí hned na začátku.
Kromě proplétaných stěn vznikaly tehdy i lamelové zástěny se šikmo osazenými prkny, jimiž se zahrada rozdělovala na menší úseky. Kvůli přesnému sklonu lamel a pohyblivým součástem však vyjdou dráž než většina jiných plotů.
Blízkým příbuzným je laťkový, případně slatový plot, tedy prkna s rovnoměrnými mezerami. Pozor ale na rozšířenou představu, že jde o moderní vynález. Vznikl ve stejné době a vychází z kalifornských latěných stínicích konstrukcí, které se odtud rozšířily do zahrad jako ploty a zástěny. Není ani automaticky levnější variantou: plot z tenkých latí bývá naopak pracný, protože každou lať je potřeba kotvit zvlášť, a v cenících se laťkové a jinak zdobené dílce řadí nad nejjednodušší panely.
Platí u něj ale jednoduchá úměra: čím širší prkna a čím menší rozestupy mezi nimi zvolíte, tím lepší soukromí získáte, ale tím méně světla se dostane k záhonu za plotem.
Ostatně sluneční paprsky procházejí mezi latěmi jinak zrána a jinak v podvečer.
Gabion je efektní, jenže každý metr čtvereční něco stojí
A právě tady se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu.
Gabionová stěna, tedy drátěné koše plněné kamenem, se v českých cenících pohybuje od zhruba tří a půl tisíce korun za metr čtvereční pohledové plochy bez DPH u sypaných systémů stavěných na klíč. U klasicky skládaných košů, u náročnějšího kameniva nebo u vzdálenějšího lomu jde cena výš. Při obvyklé výšce 1,8 metru se tak jeden běžný metr takového plotu dostane zhruba na šest tisíc korun a výše.
Dřevěná stěna je jiná liga. Hotový běžný metr dřevěného plotu včetně materiálu a montáže vychází podle českých cenových přehledů zhruba na tisíc až tři tisíce korun, samotná montáž bez materiálu pak orientačně na tři sta padesát až sedm set korun za běžný metr. Zdobené panely s proplétanými nebo laťovými prkny v rozměru 180 × 180 centimetrů seženete zhruba za patnáct set až tři a půl tisíce korun za kus, u dílců z tvrdého dřeva se ceny šplhají i nad šest tisíc. I kdybyste sáhli po hezčí verzi, stále se držíte pod cenou kamenného koše.
Gabion má pochopitelně i nezpochybnitelná plus. U volně stojícího plotového gabionu odpadá betonový základ, čímž ubyde část výkopových prací. Většině košů postačí zhutněná vrstva kameniva o tloušťce zhruba pěti až patnácti centimetrů. Úplně bez podkladu se lze obejít jen na rovné skále nebo na velmi dobře zhutněném podloží a tam, kde jsou problémy se spodní vodou, může být naopak potřeba betonový základ. Údržba je téměř nulová a samotná stavba svižná. Cenu ovšem šroubuje nahoru kamenná výplň, jíž se do koše vejde nečekaně velké množství, a především její dovoz na pozemek.
Hotovo mezi pátkem večer a nedělí
Dřevěný plot s rámem z hranolů a výplní z drátěného pletiva spadá mezi práce, jaké průměrně zručný člověk stihne za jediný víkend, řekněme od pátečního podvečera do neděle. Zásadní pomůckou je rychletuhnoucí beton. V jamce se sloupkem zatuhne během dvaceti až čtyřiceti minut natolik, že sloupek zafixuje ve svislici a můžete pokračovat, aniž byste čekali do dalšího dne. Plnou zátěž, tedy napínání pletiva nebo těžké panely, je ale lepší dopřát mu s odstupem.
Řemeslníci sázejí sloupky s rozestupem kolem 1,8 metru, aby rozteč odpovídala šířce panelu. Sloupky patří do nezámrzné hloubky, v českých podmínkách minimálně 80 cm, ideálně 100 cm. Mělčí patka po první zimě vyzvedne mráz. Tohle bývá nejčastější příčina, proč ploty postavené svépomocí po roce připomínají řadu domino těsně před pádem.
Kdo se do stavby pustí sám, ušetří citelně. Patnáctimetrový úsek na klíč vyjde podle výšky a materiálu zhruba na patnáct až pětačtyřicet tisíc korun. Svépomocí odpadá položka za práci, což na takovém úseku dělá zhruba pět až deset tisíc korun. Část z nich spolkne zapůjčení zemního vrtáku, na zbytku se dá postavit pořádná večeře pro parťáka, který vám celý víkend nosí prkna.
Má dřevo vůbec dostatečnou životnost?
Takovou otázku si položí každý, komu se kdy před očima objevil prohnilý plaňkový plot.
Odpověď je střízlivá. Kvalitní nátěr nebo lazura dokáže životnost dřevěného plotu prodloužit až o sedm let. Samotnou ochrannou vrstvu je ovšem potřeba obnovovat mnohem častěji, zpravidla jednou za jednu až tři sezóny, a lazura vydrží kratší dobu než krycí nátěr. Právě tahle opakovaná ochrana dřevu citelně prodlužuje život. Nejzranitelnějším místem přitom bývá pata sloupku u země, kde dřevo hnije nejdřív, takže právě ochraně spodní části se vyplatí věnovat největší pozornost. Jedno odpoledne se štětcem v ruce tak patří k vůbec nejlevnějším zahradním investicím.
Na jednu věc je ovšem třeba upozornit. Děrované betonové tvárnice, které se k retro pojetí přímo nabízejí, nejsou nosné a nemají co dělat v konstrukcích, jež musí něco unést. Jako předěl mezi terasou a záhonem poslouží výborně, jako opěrná zeď u svahu ale rozhodně ne.
Závěrečné praktické doporučení
Nejdřív si zjistěte, jak dlouhá hranice je, kolik panelů po 180 centimetrech se na ni vejde, a k výslednému počtu přidejte ještě jeden sloupek. Styl potom volte podle toho, kolik světla chcete do zahrady vpustit. Souvislá prkna zastíní naplno, zatímco proplétaná stěna i laťovka propustí vzduch a sluneční skvrny. A ještě než začnete kopat, ujasněte si se sousedem, kudy přesně hranice pozemku vede. Ušetříte tak spíš nervy než peníze.
Zdroje
https://www.apartmenttherapy.com/3-retro-landscaping-trends-coming-back-37562547
https://thecraftsmanblog.com/what-is-a-breeze-block-wall/
https://clickamericana.com/topics/home-garden/vintage-backyard-ideas-recreate-sixties-style-outdoor-living-vibe
https://www.sandboxlandstudio.com/blog-pages/mid-century-modern-landscape-design-fences-baffles-and-screens
https://www.hunker.com/2137881/how-to-build-garden-fence-diy/
https://www.mybuilder.com/gardening-landscaping/price-guides/garden-fence-cost
https://www.bookabuilderuk.com/blog/garden-fence-cost-uk-2026
https://homeguide.com/costs/stone-retaining-wall-cost
https://www.gabioncentrum.cz/katalog/sypane-gabiony-kat
https://kolikmaterialu.cz/dreveny-plot-cena-za-metr/
https://www.daibau.cz/ceny/dreveny_plot
https://www.zahradni-sortiment.cz/Plotova-pole-a-plotove-dilce-c21_222_2.htm
