Článek
Z továrny rovnou na jeviště
Budoucí opora české činohry se narodila v Pardubicích roku 1939 a odmalička ho to táhlo k divadlu. Místo herecké školy ale v Chrudimi odmaturoval na strojní průmyslovce. Po vojně nastoupil do fabriky, kde potkal svou pozdější manželku Florentinu.
Divadlo mu ale nedalo spát, a tak se pokusil složit přijímací zkoušky na DAMU. Nepochodil. Bez diplomu a bez konexí se vydal do regionálních divadel. Jako elév zamířil nejprve do Klatov, kde roku 1962 poprvé nastoupil na profesionální jeviště. Pak šel přes Most a Olomouc až do Liberce.
Odmítnutý student se vrátil jako učitel
V polovině sedmdesátých let se Švehlík konečně dostal do Prahy. V Městských divadlech zaujal třeba jako McMurphy ve slavném Přeletu nad kukaččím hnízdem. Od roku 1988 pak patřil do souboru Národního divadla, kde setrval víc než pětatřicet let.
A v roce 2004 přišel zvrat, který nikdo nečekal: škola, která ho kdysi odmítla, ho pozvala vyučovat. Na DAMU pak předával zkušenosti budoucím hercům víc než dvě desetiletí. Paradox celé situace trefně vystihl ředitel Národního divadla Jan Burian, když o něm po jeho smrti hovořil jako o vynikajícím pedagogovi. Na hodinách prý své studenty učil především ovládnout prostor kolem sebe, správně stát, chodit a pracovat s hlasem. Formální vzdělání přitom nikdy nezískal a vše se naučil vlastní praxí.
Hlas, který dal Nicholsonovi českou tvář
Kromě kamery a jeviště se Švehlík prosadil i v dabingu. Českým divákům propůjčil hlas třeba Charlesi Bronsonovi, Robertu De Nirovi nebo Anthonymu Hopkinsovi. Za namluvení Jacka Nicholsona ve snímku Lepší už to nebude si roku 1999 odnesl Cenu Františka Filipovského. Celkem toto ocenění získal třikrát, v roce 2014 za celoživotní mistrovství v dabingu.
Nejsilnější role přišly ve zralém věku
Švehlíkova filmová kariéra rozkvetla pozdě, protože dokud žil mimo Prahu, filmaři o něj nejevili zájem. V devadesátých letech si diváci zamilovali jeho mlynáře z Princezny ze mlejna, v komedii Černí baroni ztvárnil jednoho z důstojníků. Vrchol ale přišel ve filmu Na střeše režiséra Jiřího Mádla, kde zahrál nerudného profesora, jemuž život obrátí naruby mladý Vietnamec. Za tuto roli obdržel nominaci na Českého lva. Cenou Thálie za celoživotní herecké mistrovství byl oceněn roku 2021 a o rok později ho generální ředitel Národního divadla uvedl do Síně slávy.
Příběh Aloise Švehlíka ukazuje, že odmítnutí na startu kariéry nemusí znamenat konec. Člověk, kterého nepřijali na hereckou školu, nakonec na téže škole formoval nové generace herců, celá desetiletí patřil k pilířům Národního divadla a jeho hlas dodnes zní z desítek filmů. Dvakrát porazil rakovinu a do posledních let zůstal aktivní. Zemřel 2. dubna 2025 doma, v kruhu rodiny.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Alois_%C5%A0vehl%C3%ADk
https://zivotopis.osobnosti.cz/alois-svehlik.php
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/zemrel-pan-alois-svehlik
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/zemrel-herec-alois-svehlik-359639
https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/herec-alois-svehlik/r~c231eb0c0fd611f09a9dac1f6b220ee8/
https://www.divadlo.cz/clanky/zemrel-alois-svehlik/
http://www.kultura.cz/profile/16815-alois-svehlik
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/810355/pravda-o-rodine-zesnuleho-svehlika-85-kdo-patri-do-jejich-hereckeho-klanu.html
Obrázek
Autor: Jan Hromádko – Archiv Národního divadla, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=102253000
