Hlavní obsah
Věda a historie

Wilhelm Boger udělal v Osvětimi hrazdu, na které vězně houpal a bil je. Po válce žil 13 let v klidu

Foto: "Gallow near the gas chambers & oven at Auschwitz I (Oświęcim, Poland 2014)" by paularps is licensed under CC BY 2.0.

Z úředníka u psacího stolu se v koncentračním táboře stal jeden z nejobávanějších dozorců. Jeho jméno nese mučicí zařízení, kterého se hrůzou báli i ti, kdo přežili. Před soud se postavil až po třinácti letech klidného života v Německu.

Článek

Mladý muž z předměstí Stuttgartu

Wilhelm Friedrich Boger se narodil 19. prosince 1906 v Zuffenhausenu nedaleko Stuttgartu. Tehdy ještě nikdo netušil, že z toho chlapce vyroste muž, jehož jméno se o šest desetiletí později promění v synonymum mučírny. Jeho otec se živil jako obchodník a Boger se po dokončení střední školy také vyučil obchodnímu řemeslu. Od roku 1925 pracoval pro Německý národní svaz obchodních zaměstnanců ve Stuttgartu. Tahle prozaická pozice u psacího stolu nedávala nijak tušit, kam ho během několika let strhne vlna nacionálního radikalismu, která se v té době valila skrze tehdejší kanceláře.

Cesta do nacistických struktur

V roce 1929 vstoupil do nacistické strany NSDAP a o rok později přestoupil k SS. Krok od dělnické organizace ke straně a odtud k černým uniformám se v té době dal vykládat různě, jenže v Bogerově případě šlo o jednosměrnou cestu, ze které se už nikdy nepokusil odbočit.

V letech 1936 až 1937 chodil do policejní vzdělávací školy a po složení zkoušky byl jmenován policejním komisařem, ačkoli byl rok předtím zatčen za špatné zacházení s vězněm při výslechu.

Z fronty do politického oddělení Osvětimi

Vrchním velitelem politického oddělení v Osvětimi byl SS-Untersturmführer Maximilian Grabner, jehož podřízeným se stal i Boger. Grabner zavedl v Osvětimi režim, který se vyznačoval svévolnou krutostí, nemilosrdným násilím a mučením. To znamenalo, že každý nový zaměstnanec oddělení dostal od prvního dne jasnou mapu toho, co se v nadřízeném smí, a v praxi i to, co se očekává.

Grabnerovo oddělení, kde působil i Boger, mělo na starosti takzvaný „blok smrti“, v jehož sklepě se nacházel „bunkr“, tedy vězení hlavního tábora. U takzvané „Černé zdi“ mezi bloky 10 a 11 docházelo k popravám zastřelením. Od 23. prosince 1943 až do evakuace tábora vedl Boger sekci vyšetřování a výslechů v hodnosti SS-Hauptsturmführera.

Tygr z Osvětimi a vynález mučicí houpačky

Vynalezl mučicí zařízení nazvané „Bogerova houpačka“. Šlo o metr dlouhou železnou tyč zavěšenou na řetězech od stropu. Mučená oběť byla svázána za kotníky a zápěstí, s tyčí pod bicepsy a nad zadní stranou kolen. V takové pozici, kdy hlava míří dolů a celá váha těla se opírá o zaklíněnou tyč, se každý pohyb mění ve zkoušku toho, co je člověk fyzicky schopen vydržet, než ztratí vědomí. Tato technika měla původ u portugalských obchodníků s otroky, kteří ji v minulosti využívali k trestání vzpurných otroků.

Bogerovy zločiny v politickém oddělení pokračovaly až do evakuace Osvětimi v lednu 1945.

Třináct let beztrestného života v rodném kraji

Vyšetřování proti Bogerovi začalo už v březnu 1958 ve Stuttgartu na základě stížnosti přeživšího Osvětimi. V dopise stuttgartskému prokurátorovi z 1. března 1958 podal bývalý vězeň Adolf Roegner formální stížnost proti Wilhelmu Bogerovi. Bylo to poprvé po dlouhých letech, kdy se jméno bývalého vyšetřovatele z politického oddělení dostalo na úřední stůl.

Zatykač na Bogera byl vystaven, ale zatkli ho až 8. října 1958 přímo na pracovišti, sedm měsíců po Roegnerově dopise. Bogerova obžaloba byla nakonec přesunuta ze Stuttgartu do Frankfurtu, kde se mu věnovali mladí prokurátoři Georg Friedrich Vogel a Joachim Kügler. V dubnu 1963 představila prokuratura obžalobní spis a v prosinci 1963 šlo před soud 22 obžalovaných z Osvětimi.

V soudní síni před zraky celé republiky

V soudní síni v lednu 1964 sedělo 22 obžalovaných za šesti řadami dřevěných stolů. Frankfurtský proces trval 183 dní hlavního líčení a vyslechnuto bylo přibližně 360 svědků, mezi nimi 210 přeživších Osvětimi.

Hlavní obžalobce, hesenský generální prokurátor Fritz Bauer, byl sám v roce 1933 krátce internován v koncentračním táboře Heuberg. V průběhu dvaceti měsíců soudního líčení obžalovaní neprojevili žádnou známku porozumění ani lítosti.

Wilhelm Boger, tehdy 57letý, se před soudem chvástal, že Osvětim měla nejnižší míru útěků ze všech nacistických koncentračních táborů. Šest obžalovaných nakonec dostalo doživotní tresty, mezi nimi i Boger, jemuž bylo vedle doživotního trestu uloženo dalších pět let káznice.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Boger

https://portal.ehri-project.eu/units/de-002518-nl_boger?dlid=eng-nl_boger_eng

https://dirkdeklein.net/2018/08/04/wilhelm-bogerthe-tiger-of-auschwitz-auschwitz-political-department/

http://www.wollheim-memorial.de/en/monowitz_fap_i_en

https://en.wikipedia.org/wiki/Frankfurt_Auschwitz_trials

https://en.wikipedia.org/wiki/Pau_de_arara

https://www.wsws.org/en/articles/2004/04/aus1-a27.html

https://content.time.com/time/subscriber/article/0,33009,875580,00.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Maximilian_Grabner

https://www.auschwitz.at/perpetrators-biographies/maximilian-grabner

Obrázek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz