Hlavní obsah

Za pověšení poličky chtěl řemeslník 1 200 korun. Na otázku proč, jsem dostala lekci o cenách v Praze

Foto: gpointstudio/Magnific.com

Řemeslníka jsem si našla přes doporučení známé. Potřebovala jsem pověsit jedinou poličku, kterou jsem měla už delší dobu připravenou doma.

Článek

Objednávka bez ceny

Šlo o běžnou dřevěnou poličku, žádný složitý nábytek ani montáž na zvláštní konstrukci. Materiál jsem měla vlastní, včetně vrutů a hmoždinek. Při domlouvání termínu jsem se nezeptala na cenu, protože jsem předpokládala, že u takové drobnosti půjde o částku, která se bude držet v rozumných mezích. To byla moje první chyba.

Řemeslník dorazil v domluvený čas, prohlédl si zeď, chvíli přemýšlel, kde budou nejlepší úchyty, a pak se pustil do práce. Vrtal krátce, poličku připevnil, zkontroloval, jestli drží rovně, a uklidil po sobě drobky ze zdi. Celá návštěva mu zabrala necelou půlhodinu. Neměla jsem dojem, že by šlo o náročný zásah. Polička byla lehká, zeď běžná, materiál připravený. Když bylo hotovo, zeptala jsem se, kolik tedy dlužím.

Cena, kterou jsem nečekala

Řemeslník řekl částku 1 200 korun. Na chvíli jsem zůstala stát a přemýšlela, jestli jsem něco nepřeslechla. Za pověšení jedné poličky, u které jsem měla vlastní materiál a která mu zabrala sotva půlhodinu, mi přišla cena vysoká. Nechtěla jsem se hádat, ale zároveň jsem cítila, že se potřebuji zeptat, z čeho tato částka vychází. Zeptala jsem se tedy, proč je cena taková.

Místo stručného vysvětlení jsem dostala přednášku o cenách v Praze. Řemeslník mi řekl, že to byl pohotovostní výjezd a začal vyprávět o nájmu, dopravě, režijních nákladech a o tom, že odborný čas se nepočítá jen podle toho, jak dlouho mu trvá samotné vrtání. Zmiňoval, že než k člověku přijede, musí naplánovat trasu, nakoupit vybavení, platit pojištění a živit se z zakázek, které nejdou vždy naplnit. Mluvil o tom, že v Praze jsou vyšší náklady než jinde a že zákazníci často vidí jen výslednou půlhodinu, ale ne celé zázemí, které za ní stojí.

Lekce o pražských nákladech

Nebyla to úplně nesmyslná přednáška. Chápala jsem, že řemeslník nežije jen z jednoho vrutu a jedné návštěvy. Jenže ve chvíli, kdy mi cena byla oznámena až po dokončení práce, jsem se cítila zaskočená. Kdybych částku znala předem, mohla jsem se rozhodnout, jestli do zakázky jdu, nebo jestli si najdu někoho jiného. Takto jsem stála v hotovém bytě, s poličkou na zdi a s účtem, o kterém jsem předem neměla tušení.

Lekce o cenách v Praze mi zůstala v hlavě. Řemeslník měl pravdu v tom, že cena práce není jen čas strávený na místě. Měl pravdu i v tom, že doprava a režie něco stojí. Ale zároveň jsem si uvědomila, že jako zákaznice mám právo vědět, na co se ptám, a že předběžná cena není nic nezdvořilého. Naopak je to základ slušné domluvy. Nešlo mi ani tak o to, že by polička nedržela, jako o to, že jsem byla postavena před hotovou věc.

Zaplaceno a zapamatováno

Účet jsem zaplatila, protože cena byla oznámena až po dokončení a nechtěla jsem vyvolávat scénu kvůli částce, která už byla stejně daná. Polička drží pevně, je rovná a na první pohled je všechno v pořádku. Jenže při každém pohledu na ni si připomínám, že příště chci částku znát před prvním vrtáním. Ne před posledním, ne po uklizení, ale ještě předtím, než řemeslník vytáhne vrtačku.

Tahle zkušenost mě naučila jednu praktickou věc. I u malé zakázky se vyplatí zeptat se na cenu předem a nenechat se ukolébat představou, že jde o maličkost. Praha má své ceny a řemeslníci mají své náklady, ale zákazník má mít možnost se rozhodnout dřív, než je práce hotová. Polička mi to bude připomínat pokaždé, když na ni položím knihu nebo květináč.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz