Medvědi za miliardu dvě stě. Dává Arktida v Praze smysl?

Současný výběh ledních medvědů v Zoo Praha je 90 let starý. Pro chov tohoto druhu není nejvhodnější ani rozměrově, ani lokačně.

Vedení Zoo Praha a tehdejšího Magistrátu hl. m. Prahy (rada Adriany Krnáčové ve spolupráci s Petrem Hlubučkem) se v roce 2017 s tímto problémem vypořádala povolením k výstavbě monumentální expozice Arktida. Ta by přinesla výrazné zvětšení plochy pro chov medvědů i dalších polárních zvířat, moderní vybavení, několik bazénů s náročnou technologií na filtraci sladké a slané vody, chlazení a produkci umělého sněhu a další vymoženosti, které by zvířatům i návštěvníkům jistě udělaly radost. K tomu samozřejmě ještě restaurace, amfiteátr, řada edukativních a zábavních prvků.

Vskutku dechberoucí nápad – takový jistě bude i každoměsíční účet za energie. Jaká je asi návratnost této investice a její ekologické dopady? Životnost nového pavilonu by měla trvat desítky let a protočit by se v něm měl milion návštěvníků ročně. Ten milion by však nejspíše přišel, i kdyby v Zoo Praha žádní medvědi na umělém sněhu nebyli (loňská návštěvnost dosáhla téměř 1,42 milionu lidí).

Arktida v Praze měla stát:

· 2017 – 150 milionů korun,

· květen 2022 – půl miliardy,

· srpen 2022 – přes 800 milionů korun

· a nakonec letošní (prý finální) odhad: 1,2 miliardy korun.

Nynější radní poslední navýšení o 330 milionů schválili– projekt je povolený, tak co. A samozřejmě jde jen o předpověď, konečná cena stavby by byla nejspíše ještě vyšší.

Je miliarda za medvědy hodně, nebo málo? Prý je to otázka priorit a takový výběh mají i zoo v zahraničí, řekl radní pro školství Antonín Klecanda.

Ostatně, jednu takovou kulatou miliardu zvířátka (cca 5 000 kusů) a lidé (přes 200 kusů) v Zoo Praha „sežerou“ asi za 2,5 roku. Město provoz zoo dotuje zhruba z 35 %, minulý rok investovalo přes 180 milionů korun.

Loni se otevřel nový pavilon goril – mimochodem, ten měl stát nejdříve 121 milionů korun v roce 2017, o rok později už vyšel na 201 milionů, a nakonec celkové náklady na stavbu dosáhly částky 300 milionů korun. Návštěvnost zoo se v roce 2022 oproti předcovidovým rokům ještě o něco málo snížila. Dokázala by ji výrazně navýšit více než miliarda korun a pár medvědů s tuleni?

* Pomáháme jim přežít, Toulavý autobus a Návrat divokých koní

Zdroj: Výroční zprávy Zoo Praha

Je v době, kdy řešíme státní dluh přesahující 3 biliony korun, opravdu nutné stavět v zoo-zábavním parku další atrakci? Nebylo by zkrátka jednodušší (když už k tomu okolnosti vyloženě vybízejí a doteď nestačily nemorální podmínky držení) ukončit chov ledního medvěda v Praze?

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek tvrdí, že: „(Pavilon) Je nezbytný zejména proto, abychom v naší zoo udrželi chov ledních medvědů,“ v jiném článku pak: „A pokud bychom o ně přišli, ztratili bychom nejen charismatická a nesmírně zajímavá i atraktivní zvířata, ale současně živoucí symbol krize biodiverzity. Nemluvě o tom, že lední medvědi jsou zlatým písmem vepsáni v historii naší zoologické zahrady; vzpomeňme světově unikátní odchov Sněhulky za 2. světové války nebo poválečnou slávu Polárky, po které tehdy dostal jméno i mražený smetanový krém.“

Co by se stalo, kdyby Praha ten chov neudržela? A znamenalo by to vůbec něco pro ledního medvěda jako druh? Stojí urputné lpění na tradici „ledňáků“ v centru střední Evropy v moderní době stále za to? Možná je na čase opustit nostalgické vzpomínky v zájmu ekonomických rozhodnutí.

Netvrdím, že by zvířata v zoo neměla veškerou péči. Zabezpečují jim ji oddaní, a přesto finančně brutálně podhodnocení lidé bez osobního volna, kteří si zasluhují můj obdiv. Ale zlatá klec je stále klecí. Tyhle luxusní mříže mají navíc stát více než miliardu z veřejného rozpočtu v době, kdy většina národa zadržuje infarkt pokaždé, když vidí složenku. A k povolování opasků nejspíš hned tak nedojde.

Stojí pohled na ledního medvěda v Praze za všechny prachy? Dvacetiletá samice Berta, kterou jste donedávna mohli vidět za sklem starého výběhu, byla posledním medvědem ledním odchovaným v Praze. Snad bude doopravdy tím posledním.