Článek
Občas podlehnu trendům. U této růžovoučké knihy tomu nebylo jinak. A stejně jako je prostinká a něžňoučká obálka, tak přesně takový je i obsah. Po dočtení si ale říkám, jak je možné, že stále věříme tomu, že bestseller je nejlepší proto, že je kvalitní, a ne proto, že má nejlepší marketing?
Osudníci nejsou nebezpeční proto, že by byli zlí. Jejich zákeřnost spočívá v tom, že nedokážou rozeznat dobro od zla. Přesto Evangelína jednoho takového sexy krasavce požádá o pomoc. Její životní láska Luc si má brát její nevlastní sestru, někdo na něj seslal určitě kouzlo! Eva neustále svoji sestru omlouvá, přestože s ní prakticky nemá žádný vztah a je zjevné, jaká ve skutečnosti je. Celkově je Eva otravná naivní protagonistka, co se do konce změní v ještě hloupější husu.
Kniha začala jako pohádka. Nádherné popisy, věci, co mají šestý smysl, zvony oznamující nebezpečí. Jenže pak přišla ta růžová pohroma jménem Evangelína RYŠAVÁ. Kdo? Kdo a proč měl potřebu přeložit FOX takhle? Jenže s každou další stránkou jsem měla pocit, že je to čím dál větší průser. Hlavní postava přelétavá, s nevysvětlitelnou potřebu někoho neustále milovat. Všechny ostatní jsou ploché a jednoduché. A to včetně Jackse, o kterém vlastně víme jen to, že má ledově modré oči, které neustále probodávají.
Chybí zápletka, prostě se věci dějí, protože to tak autorka chtěla. Například si jen tak do originálního příběhu přidá upíry, co jsou jako vystřiženi ze Stmívání. Nic tu nedávalo smysl. Mezi Evou a Jacksem nebyla ani špetka chemie. Čekala bych, že oba projdou alespoň nějakou proměnou, ale oni jsou na poslední stránce stejní jako na první - on vypočítavý osudník, ona se podobá dítěti, co si pětkrát sáhne na sporák a pošesté se ho rukou plnou puchýřů opět dotkne.
Tahle kniha je přirovnávána k pohádce. Možná náročností čtení a úrovní příběhu? Četla se mi dobře, co autorka opravdu má, je slovní zásoba. Což mimochodem také nechápu, že když má úchvatné popisy pompézních oslav, neuvěřitelných šatů a vzhledu lidí, proč si sakra nedala práci s popisem severské krajiny? Musím hodnotit 2/5 a opět se mi potvrdilo, že nálepka bestseller znamená jen to, co říká překlad a nevypovídá o kvalitě.
Mimochodem kniha končí směšným cliffhangerem a upřímně už mě nebaví, jak autoři neumí ukončit příběh tak, aby každý díl působil uceleně. Další díl nebudu číst, popravdě i na tento během pár dní zapomenu jako na jednu z mnoha průměrných fantasy knih.
Bylo nebylo jedno zlomené srdce
Stephanie Garber
372 str., King Cool, 2024