Článek
To jsem tak zase jednou zašla k našim místním Vietnamcům se svým synkem, ryze pro praktické věci jako tahací kapesníky, potřeby na ženské dny a tužkové baterie. Do oddělení hraček musíme vždy zajít také, což je výkupné za to, že synek se mnou absolvuje tento nákup. A při té příležitosti jsme prošli i kolem voňavek, které mě zaujaly svým tvarem flakónu v podobě motýlů. V nabídce byla ve čtyřech barvách. Růžové, oranžové, fialové a modré. Barevně se mi nejvíce líbila ta růžová. Nedalo mi to a musela si přivonět. A ta vůně byla přesně taková, jakou si už dlouho představuji, že bych chtěla mít. Podobnou jsem cítila párkrát v létě, když šla přede mnou nebo prošla kolem mě nějaká žena. Ano, to byla ona! Ale pro jistotu jsem očuchala ještě další tři. Synek se také zapojil a oba jsme usoudili, že ta růžová je z nich skutečně nej.
A tak jsem po ní bez váhání sáhla. Už jsem si ji dávala do košíku, když jsem si řekla, že přece jen kouknu, kolik stojí, i když v tomto obchodě to s cenami nebude tak horké…a cena mě docela uzemnila. Čekala jsem tak 120 Kč a za tu cenu bych byla nejen spokojená, ale brala bych ji i jako naprosto adekvátní právě tady. Ale byla tam cenovka 399 Kč. Hned mě napadlo, že si určitě o dost přirazili a v tu chvíli se mi to nepozdávalo a řekla si, že se podívám, jestli ji někde nebudou mít levněji. Obchod mi nikam neuteče, však to mám kousek. Vrátila jsem tedy krabičku zpět a šla k pokladně s vědomím, jak jsem se chytře ekonomicky rozhodla.
Doma jsem usedla k počítači a zadala strejdovi Googlovi i černé ovci internetové rodiny AI heslo „vůně ve tvaru motýla“ a to jsem tedy koukala! V řádku mi vyskočilo několik obrázkových odkazů s cenami, které mě tedy hodně zaskočily. V rozmezí od 1200 Kč do 3000 Kč a více dle objemu a typu vůně. Samé parfumerie nacházející se převážně v obchodních centrech a pár e-shopů. A došla ke zjištění, že vlastně ti naši vietnamští obchodníci jsou dobré duše, úplní lidumilové! A tedy jsem se definitivně rozhodla, že voňavku si u nich koupím, a ještě s tím, jak chudáci prodělali.
Doma jsem se kochala krásným flakonem, voněla a měla radost, jak jsem pořídila. Ale nedalo mi to a znovu se podívala na internet, zda nenajdu ještě ty další barvy a jestli stojí také tak podobně hodně.
A našla! Ale tentokrát se ceny lišily a už se docela blížily i té „vietnamské“. A tak jsem si je začala prohlížet pozorněji. Dokonce jsem našla ještě další vůni v tmavě růžovém flakónu motýla. A pak jsem si všimla onoho detailu: na flakonu a na krabičce bylo jméno značky.
Koupila jsem padělek?
Nebo jak jinak to říct? Flakony jsou takřka totožné. Barva, tvar, krabička, název. Jen tam není jméno značky. Kdysi jsem už zaregistrovala e-shopy prodávající vůně prezentované jako alternativy známých luxusních vůní. Některé e-shopy dokonce přímo uvádějí, jakým originálním parfémem se jejich výrobek inspiruje. Používají k tomu i rozličné slogany typu: „Plaťte za vůni, ne za značku“. Různé popisky o „inspiraci“ a podobně. Ale přiznaně.
Zde jsem ale nevěděla, že existuje luxusní originál, na kterém se podíleli dokonce tři návrháři. Myslela jsem si, že jde o levnou voňavku vyráběnou pro tyto obchody. Nehledala jsem napodobeninu značkového parfému, jen mě zaujala vůně, což se mi tak často nestává.
Ve vůních se nevyznám. Nemám přehled o jejich značkách, jejich návrhářích a cenách. Buď mi voní, nebo ne. Tím se řídím. To je pro mě směrodatné. A tady mě to zasáhlo na první přivonění. Ale co si budeme i ten design zabral. Vlastně nebýt ve tvaru motýla, který vyndaný z krabičky plnil funkci testeru, tak by mě ani nenapadlo vyzkoušet, jak voní.
A co teprve ten popis a složení, které se dá ovšem zjistit jen na internetu u toho originálu:
Vůně se otevírá exotickou pitahayou, která přináší kyselkavý a svěží ovocný akord. V srdci zaznívají květinové tóny červené plumerie a třešňové pivoňky, které společně vytvářejí rafinovanou, ale výrazně ženskou harmonii. Vůni uzavírají základní tóny – silné, elegantní, mírně divoké. Najdeme zde krémovou vanilku, pačuli a santalové dřevo. Tyto tóny jsou korunou této kompozice, díky čemuž vůně zůstává dlouho nejen na kůži, ale i v paměti ostatních. Manifest – odvážná, výrazná, vyzařující charizma.
Nebo jinde:
BUĎ SLYŠET! BUĎ SVÁ!
Okouzlující parfémovaná voda pro ženy, které se nebojí být autentické. Tato podmanivá květinově-ovocná vůně je oslavou svobody, radosti a ženské energie – vybízí vás, abyste vzlétla a žila život naplno, bez kompromisů. Už v samotném úvodu vás uchvátí zářivý tón dračího ovoce, který dodává vůni neodolatelný charakter. V srdci se rozvine smyslná plumérie a třešňová pivoňka, jež rozzáří každý okamžik a podtrhne vaši přirozenou ženskost. Závěr patří hřejivé slunečné vanilce, která celé kompozici propůjčuje jasný, optimistický podtón. Je oslavou nakažlivé energie a vášně ženy – sebevědomé, odvážné a nezapomenutelné.
No, neberte to. A ještě s takovým popisem. Odvážná, výrazná, vyzařující charisma. Pro ženy, které se nebojí být autentické. Oslava nakažlivé energie a vášně. Druhy květin mi taky seděly, jsou mé oblíbené, a ještě motýl k tomu. Kdybych ovšem věděla, že existuje originál, jistě bych se nad flakónem pozastavila už v obchodě. Ale nevěděla. Takže jsem nevědomky koupila napodobeninu relativně nové vůně z roku 2025. A nešlo pouze o vůni inspirovanou luxusním parfémem. Výrobce této vůně kompletně převzal její velmi charakteristický vizuální koncept. Kdo přesně za ním stojí, se nelze dozvědět. Na krabičce je uvedeno ono známé „Made in P. R. C. (People's Republic of China)“, což znamená „Vyrobeno v Čínské lidové republice“.
Platit draze za vůni, nebo za značku
Ne každý chce nebo může utratit několik tisíc korun za parfém. Pokud se jí/mu líbí vůně, proč platit především za značku? Pokud někdo vytvoří vlastní vůni, která připomíná dražší výrobek, a prodává ji pod vlastním názvem a ve vlastním obalu, a hlavně to přizná, nevidím na tom nic špatného. Podobnost samotné vůně automaticky neznamená, že jde o padělek. Vůně se mohou inspirovat podobnými ingrediencemi, vonnými tóny i celkovým charakterem. Jenže co když se podobá i flakón, jeho tvar, barva, krabička a celkové provedení?
Mezi dostupnou alternativou a výrobkem, který kopíruje vzhled cizího originálu, je rozdíl. A samotné odstranění loga nemusí stačit k tomu, aby bylo vše v pořádku. Možná tedy nakonec nejde o to, zda platíme za vůni, nebo za značku, ale o to, zda víme, co si kupujeme, kdo je výrobcem a kdo za něj ručí. A v případě levné vůně, u které nevíme, kdo za ni na evropském trhu odpovídá, bychom měli být obezřetnější.
Co vlastně kupujeme a kdo za to ručí?
Je skutečně možné vytvořit téměř totožný výrobek, pouze na něm vynechat jméno původní značky a považovat ho za vlastní?
Evropské nařízení o kosmetických přípravcích stanovuje, že kosmetické výrobky musí splňovat požadavky na bezpečnost, označování a odpovědnost. Podle čl. 19 nařízení EU č. 1223/2009 musí být na kosmetickém výrobku uvedeno jméno a adresa odpovědné osoby. U dovážených výrobků se uvádí také země původu.
Evropské právo chrání nejen ochranné známky, ale za určitých podmínek také vzhled výrobků, jejich obaly a pověst značek. Soudní dvůr Evropské unie řešil například případ značky L'Oréal, kde předmětem sporu byl prodej levnějších vůní, jejichž obaly a flakóny byly podobné originálům a jejich vůně se napodobovaly. Soud se zabýval mimo jiné neoprávněným těžením z pověsti známých a zavedených značek.
Případ
Spor se týkal levnějších parfémů, které se snažily přiblížit známým luxusním vůním. Nešlo však pouze o podobnost samotných vonných kompozic, ale výrobci napodobenin používali i podobné flakóny a obaly. Součástí jejich obchodní strategie byly také srovnávací seznamy, které zákazníkům napovídaly, kterému známému parfému se levnější výrobek podobá. Zákazník si tak mohl vybrat levnější alternativu s vědomím, jakou luxusní vůni má připomínat.
Například parfémy Trésor a Miracle patřící pod značku Lancôme a parfémy Anaïs Anaïs a Noa značky Cacharel, přičemž obě spadají pod mateřský koncern L'Oréal.
L'Oréal a další společnosti se proti takovému jednání ohradily a spor se tak postupně dostal až k evropskému soudu. Dne 18. června 2009 Soudní dvůr Evropské poskytl výklad evropského práva v předběžném řízení ve věci C‑487/07 známý jako L'Oréal proti Bellure. Soud mimo jiné vysvětlil, že ochranná známka se neomezuje pouze na případy, kdy si zákazník může levnější výrobek splést s originálem. Problém může nastat také tehdy, když jiný výrobce využívá pověst známé značky a její přitažlivost ve svůj vlastní obchodní prospěch, aniž by muselo dojít k přímé záměně výrobků. Pokud reklama představuje výrobek jako napodobeninu nebo repliku výrobku chráněného ochrannou známkou, může porušovat pravidla pro přípustnou srovnávací reklamu.
Nestačí tedy automaticky argumentovat tím, že na levnějším parfému není logo původního výrobce. I způsob, jakým se výrobek prezentuje a využívání pověsti zavedené značky mohou být z právního hlediska problematické. Hranice mezi inspirací a neoprávněným využíváním cizí značky není tedy vždy tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti, způsob prezentace, použití ochranných známek a případná práva k podobě obalu či flakónu. Vytvořit levnější alternativu luxusního parfému není jen otázkou obchodní strategie, ale je také otázkou práv, férové soutěže a respektu k práci druhých.
Je to poučení
Nechci kvůli této zkušenosti nějak pranýřovat vietnamské obchodníky. Ani na ně nezanevřu. Do jejich obchodu chodím už dlouho, nakupuji tam různé věci, prodává se v něm taktéž drogerie, kosmetika a prostředky pro domácnost. A vše jsou originální značky. Tedy by mě ani nenapadlo předpokládat, že voňavky budou kopie. Nevím tedy, odkud přesně ten, který jsem si u nich koupila pochází, kdo ho do obchodu dodal a jaké informace k němu dostal samotný prodejce. Možná ani on netuší, že se někde na světě nachází luxusní originál s téměř totožným flakónem, jen nakupuje zboží, které mu někdo nabídne a prodává dál.
Nyní už to vím a budu k tomu do budoucna takto přistupovat. Holt člověk se pořád učí. Ale kdyby se mi dostal do ruky nejdříve ten originál v nějaké té parfumerii v obchodním centru, kde se prodává za částky, které jsem uváděla výše, nekoupila bych si ho. Ne proto, že bych na něj neměla, jen nemám takovou potřebu utrácet takové peníze za vůně.
Závěrem
Někdo si potrpí na značky, originální výrobky a luxusní balení. Jiný se rozhoduje především podle ceny a užitné hodnoty. Je spousta lidí, kteří si rádi dopřejí originální parfém. Za jeho značkou může být dlouhý vývoj: práce parfumérů, čas, pokusy, dolaďování, marketing, design a také jistá prestiž. To vše se promítá do konečné ceny. Ale stejně tak chápu ty, kteří nechtějí utrácet tisíce za to, co jim může jiná, podstatně levnější vůně alespoň částečně nahradit, k nimž se řadím i já. Teď mám doma vůni, která je mi opravdu příjemná, opojná, jen už se na onen flakón nedívám úplně stejně, jako když jsem ho uviděla poprvé. A až budu mít příležitost, určitě si přivoním k originálu a porovnám, jak moc se jejich vůně liší. Je možné, že budou velmi podobné, ale také se může ukázat markantní rozdíl a originální vůně bude mnohem výraznější a intenzivnější. Zatím to nevím.
Zdroje:
https://www.5rb.com/loreal-s-a-v-bellure-n-v-and-others/
https://www.williamfry.com/knowledge/loreal-case-heralds-greater-protection-for-well-known-brands/
https://www.hebe.com/cz/carolina-herrera-damska-parfemovana-voda–80-ml-000000000000670887.html






