Článek
Na akutní otravu alkoholem umírá v České republice každý rok 400 až 500 lidí. Je to obrovské číslo, přesto se jedná jen o zlomek případů úmrtí, ve kterých je alkohol hlavní nebo jedinou příčinou. Většina úmrtí totiž připadá na různá chronická onemocnění jater či slinivky, civilizační choroby jako rakovina a kardiovaskulární onemocnění, různé nehody a duševní poruchy spojené s užíváním alkoholu. Alkohol tedy není prudký jed ve smyslu cyankáli nebo arseniku. Prostě – i když lze alkoholu vypít tolik, že nás to může stát život, jeho skutečné nebezpečí tkví hlavně v dlouhodobém pravidelném užívání, které může skončit onemocněním či závislostí.
A kratom je na tom do jisté míry podobně. Akutní otrava kratomem – pokud jej nekombinujeme s jinými látkami – se nejeví jako hlavní riziko. Za větší nebezpečí se považuje jeho návykovost. A proto se tomuto riziku budu věnovat nejdříve.
Tím nechci zlehčovat úmrtí spojené s kratomem. Dochází k nim – i když většinou v kombinaci s určitými léky či drogami. Vím, že i jeden jediný zmařený mladý život je strašně moc. Přesto si myslím, že je důležité obrátit pozornost hlavně k rizikům dlouhodobého užívání kratomu. A to hned ze dvou důvodů. Za prvé, případy závislosti jsou řádově četnější než případy úmrtí s kratomem. A za druhé, budeme-li strašit tím, že kratom je stejně nebezpečný jako třeba fentanyl, ztratíme důvěru dospívajících. Oni totiž dobře vědí, že tomu tak není.
A jak kratom způsobuje závislost? Pro pochopení toho, jak si kratom hraje s naším mozkem, se podíváme na opioidy – látky, které tlumí bolest a ovlivňují psychiku. Patří mezi ně nejen přírodní opium, morfin a heroin či syntetický fentanyl nebo oxykodon, ale také naše vlastní endorfiny vyplavované při sportu. Opioidy aktivují tzv. opioidní receptory v centrální nervové soustavě. Důsledkem je nejen tlumení bolesti, ale také (mimo jiné) vyplavení dopaminu, látky spojené s pocity radosti a uspokojení. Díky tomu se dostaví úleva, uspokojení či euforie.
Ale nic není zadarmo. Při pravidelném užívání opioidů si mozek zvyká na opakovanou dávku odměny. Mění se citlivost receptorů i samotné fungování systému odměny, takže nás běžné zážitky uspokojují méně – bez drogy se cítíme emočně otupělí, bez radosti a motivace. A navíc je k dosažení stejného účinku drogy zapotřebí vyšší dávka – roste tolerance. Tento začarovaný kruh je typický pro vznik závislosti. Jinými slovy, člověk už nebere drogu proto, aby mu bylo lépe, ale proto, aby se necítil špatně.
A souvislost s kratomem? Účinné složky kratomu také aktivují opioidní receptory – i když obvykle slaběji než opioidy.
Lze předpovědět, u koho a jak rychle se může při užívání kratomu rozvinout závislost? A dá se tomu vyhnout? To jsou otázky pro příští díl.
