Článek
Na začátku dvacátého století vzniká v Berlíně zvláštní vztahový trojúhelník. Hans miluje Hellmuta, který má oči jen pro svou nevlastní matku Magdu. Ta je zprvu nedostižná, postupně si však vytváří pouto k oběma chlapcům. Když Hellmut přestane být součástí jejich života, nepravděpodobné pouto mezi Magdou a Hansem se prohlubuje. Na pozadí jejich vztahu však číhá nastupující nacismus i Magdiny ambice, zvlášť když upoutá pozornost Josepha Goebbelse.
Náměstí Říšského kancléře je navzdory tomu, že vypovídá o dobách dávno minulých, silně aktuální knihou. Její text plyne pomalu a neobsahuje přímou řeč. Hans vzpomíná a přemítá, zda si všechno pamatuje přesně. Navíc může být i nespolehlivým vypravěčem, který si některé události přizpůsobuje tak, aby se sám jevil v lepším světle. Čtenář přitom tuší, kam příběh směřuje, a ví, že to, co musí nevyhnutelně nastat, nebude pěkné.
S Hansem pronikáme do berlínského polosvěta dvacátých a třicátých let, kdy alkohol tekl proudem. Svou sexuální orientaci skrýval i tehdy, ale o život mu kvůli ní začalo jít až později. Město žije vlastním bohémským životem, jak známe například z muzikálu Kabaret, jeho obyvatelé si nic netušící užívají pouze přítomnost.
Jenže bezstarostnost postupně mizí. Nadšení střídá nejistota hospodářské krize a tu posléze nahrazuje strach z nastupující diktatury. Změna nepřichází jako jediný velký zlom. Plíží se nenápadně, až je najednou pozdě. To, co ještě nedávno působilo jako samozřejmost, se stává minulostí. A to, co by dříve bylo nemyslitelné, začíná být součástí každodenního života.
Při čtení si nelze neuvědomit, jak křehká demokracie je a jak málo někdy stačí, aby ji vystřídalo jiné zřízení. Stačí několik oportunistů, jako je Magda Goebbelsová, která se chtěla především mít lépe, a také lidé jako Hans, kteří ze strachu či pohodlnosti zavírají oči před tím, co se kolem nich děje. Za všechno se platí, a to i za rozhodnutí nedělat nic.
Ačkoliv jde o svíravé a těžké čtení, při němž předem tušíte, jak se všechno vyvine, rozhodně si zaslouží vaši pozornost. Nejen svým tématem, ale i způsobem, jakým je kniha napsána. Nečekejte velké zvraty, ale příběh obyčejných lidí, z nichž jedni dějiny utvářeli, zatímco druzí kolem nich procházeli se zavřenýma očima. A nezbývá, než si pokládat otázku, zda dnes nezavíráme tak trochu oči i my.
PŘEČTĚTE SI TO, POKUD: občas přemýšlíte, jestli se dějiny netočí v kruhu a zda to, co pozorujeme nyní, už tady někdy nebylo.
NEČTĚTE TO, POKUD: nemáte rádi historické romány a příběhy, které neobsahují přímou řeč.
Děkuji nakladatelství za zaslání knihy k recenzi.
BOSSONG, Nora. Náměstí Říšského kancléře. Přeložil Jitka NEŠPOROVÁ. Praha: Argo, 2026. ISBN 978-80-257-5037-7.
Pokud vás recenze zaujala, můžete mě sledovat i na Instagramu, kde krom recenzí naleznete i další knižní informace či třeba soutěže o knihy nebo nabídky knižních štafet.
