Článek
V roce 1944 si mladý František přivydělává pašováním zboží do Říše. Navíc svůj život riskuje i vztahem s německou dívkou Viki. A když se ho kamarádi ještě pokusí přemluvit k diverzní činnosti, zdá se, že konce války by se ve zdraví dožít nemusel. Kolem se navíc začne potulovat Václav Sýkora, neblaze proslulý člen plzeňského gestapa.
V současné nadprodukci titulů, které nakladatelství chrlí na náš trh, se může stát, že některá kniha zapadne. A neprávem, protože může jít o skvost. To se podle mě stalo románu Krajina zloby. Není příliš vidět, ale minout ji by byla veliká škoda, zvlášť pokud máte rádi historické romány z českého prostředí, co vycházejí ze skutečných událostí a objevují se v nich reálné historické osobnosti.
Román se odehrává v době, kdy do konce největšího ozbrojeného konfliktu v dějinách zbývalo pouhých několik měsíců. To však nikdo z protagonistů netuší. Ocitáme se ve vesnicích v okolí Plzně i v samotném krajském městě a nahlédneme také na události starších. Například se dozvíme, jak to bylo se stavbou Velké synagogy.
Z knihy je znát, že autor má veškeré historické informace do nejmenších detailů nastudované a popisovaná místa osobně prošel. Díky tomu působí prostředí velmi autenticky a jednotlivé reálie přirozeně zapadají do vyprávění. Každý, kdo Plzeňsko dobře zná, musí být z takového zpracování nadšený. Ovšem líbit se bude jistě i čtenářům z druhého konce republiky.
Hlavní hrdina, tesař František, je sice fiktivní postavou, jeho osudy však vycházejí ze životů mnoha podobných Františků. Naopak jeho protivník Václav Sýkora je postavou veskrze skutečnou. Bývalý boxer, který za první republiky dosáhl sportovní slávy, se za války propůjčil zlu. A rozhodně mu to nedělá žádné výčitky. Je oportunistou největšího kalibru. Tuší, že válka nemusí pro Německo skončit dobře, a tak se rozhodne učinit opatření i pro tuto variantu.
Příběh nemá žádná hluchá místa, výborně se čte a místy z něj opravdu mrazí. Ačkoli jde o historický román, svou atmosférou chvílemi připomíná spíše noirový thriller. Smyčka se postupně utahuje, nebezpečí číhá na každém rohu a zrada může přijít i z míst, odkud by ji nikdo nečekal. Temnou a místy až děsivou atmosféru příběhu navíc přesně vystihuje i samotná obálka, která se k vyprávění skvěle hodí a už na první pohled napovídá, že nás nečeká žádné lehké čtení.
Ovšem to nebrání čtivosti. Jen k tomu konci se člověk dočítat nechce, neboť tuší, že to nebude žádná selanka.
Z knihy není poznat, že se jedná o autorovu prvotinu. Naopak by jeden podle jistoty vyprávění a propracovanosti příběhu očekával mnohem zkušenějšího spisovatele. Nezbývá než doufat, že se brzy dočkáme dalšího jeho příběhu, protože Krajina zloby rozhodně stála za to.
PŘEČTĚTE SI TO, POKUD: vás zajímá, jak složitě se žilo za druhé světové války, kdy šlo každému o život a kdy nikdo nevěděl, kdo a proč ho zradí.
NEČTĚTE TO, POKUD: vám vadí drastické příběhy a rádi byste něco jásavého.
Děkuji autorovi za zaslání knihy k recenzi.
DVOŘÁK, Stanislav. Krajina zloby. Kontrast. Praha: Dobrovský, 2025. ISBN 9788027762897.
Pokud vás recenze zaujala, můžete mě sledovat i na Instagramu, kde krom recenzí naleznete i další knižní informace či třeba soutěže o knihy nebo nabídky knižních štafet.
