Skutečný příběh královny Šarloty a krále Jiřího III.

Historikové stále vedou debaty o tom, zda byla Šarlota skutečně první britskou královnou tmavé pleti, ale jak dokládá spin-off k seriálu Bridgertonovi, její život a život jejího manžela byl mnohem rozmanitější. A seriál také způsobil, že se o nich opět začalo ve velkém mluvit.

Šarlota Meklenbursko-Střelická se ve svých 17 letech vydala z Německa do Londýna, aby se stala anglickou královnou. Narodila se v květnu 1744 a podle historiků měla velmi obyčejné dětství a mezi aristokratickými ženami se v ničem nevymykala tehdejšímu průměru. Možná i to přitáhlo pozornost Jiřího a jeho poradců. Nečelila totiž žádným velkým politickým tlakům a také se o politiku nijak zvlášť nezajímala. Králi tak do jeho práce nezasahovala. Jejím velkým plusem také bylo její náboženské vyznání. Stejně jako Jiří byla protestantka a těch mezi evropskou šlechtou moc nebylo.

V roce 1761 přijala nabídku k sňatku a nachystala se na cestu do nové vlasti. Musela opustit vše, co doposud znala. Odstěhovat se za mužem, kterého nikdy neviděla, do země, jejíž jazyk neuměla.

Obsazení Goldy Rosheuvel do role královny Šarloty v seriálu Bridgertonovi vyvolalo bouřlivou reakci, neboť herečka je afroamerického původu. Netflix vycházel z poznatků některých historiků, kteří tvrdí, že Šarlota měla prokazatelně maurské rysy. Opírají se o portrét královny, kde nemá bělostně bledou pleť, jak bylo tenkrát ve vrcholné módě. Navíc má široké nosní dírky a tlusté rty. Jako další argument používají Šarlotin původ, který sahá až mezi portugalskou šlechtu. Mezi její přímé předky totiž patří král Alfonso III. se svou maurskou milenkou Madraganou. Problém ovšem je, že ti žili ve 13. století. Takže tyto maurské geny už musely být řádně „zředěny“. Na druhou stranu jistá je pouze matka, čili s určitostí nemůžeme říci, že se někdo tmavší pleti v jejím rodokmenu neobjevil i později.

Evropská šlechta mezi sebou uzavírala dynastické sňatky, které byly výhodné pro rod či politiku, nikoliv už pro oba zúčastněné. Není divu, že se častokrát manželé i nenáviděli. To ale nebyl případ Šarloty a Jiřího. Jejich manželství, které trvalo 57 let, bylo v rámci možností šťastné a o Jiřím III. se traduje, že jako jeden z mála britských panovníků nebyl nikdy své ženě nevěrný. Po svatbě Šarlotě koupil dům, který nyní známe jako Buckinghamský palác a královské rodině doteď slouží jako hlavní rezidence.

Šarlota porodila 15 dětí, ale těhotenství nesnášela. Své běžné dny trávila vcelku domácky – četla, vyšívala a muzicírovala. Spolu s Jiřím sdíleli lásku k botanice. Odtud se i vzala králova přezdívka „zahradník Jiří“, známý je ovšem spíš jako šílený král.

Šarlota také drží rekord coby nejdéle sloužící královna manželka. Jako nejdéle sloužící partner panovníka ji dokázal překonat pouze princ Philip, manžel nedávno zesnulé Alžběty II.

Historie si na Jiřího pamatuje jako na šíleného krále, který navíc ztratil americké kolonie. Nicméně i ve skutečnosti, stejně jako v seriálu, byl oddaným manželem a milujícím otcem, kterého od Šarloty dokázala odloučit až obava o její bezpečnost. Zajímal se o vědu – zejména astronomii a zemědělství. Jeho duševní choroba propukla v pozdějším věku, než nám ukázal seriál.

První náznak se objevil v roce 1965, kdy Šarlotě nabídli, aby krále při indispozici zastupovala. Epizody se čas od času vracely. Podle oficiálních stránek královské rodiny utrpěl Jiří dva vážné záchvaty mezi lety 1788-89 a v roce 1801. Od roku 1810 už král nebyl schopen vykonávat své panovnické povinnosti a jeho syn se stává na deset let regentem, než se po smrti svého otce stane novým králem.

Psychiatři dodnes netuší, jakou duševní poruchou přesně Jiří III. trpěl. Podle některých trpěl dědičnou chorobou zvanou porfyrie, podle dalších za jeho stav mohla bipolární porucha. Ať tak či tak, Šarlota byla ze stavu svého manžela zoufalá, ráda by mu pomohla, ovšem tehdejší lékařské poznatky jakoukoliv pomoc vylučovaly. Kvůli trápení předčasně zešedivěla, a když v roce 1818 umírá, její manžel ani nebyl ve stavu, aby její smrt přijal či pochopil.

Ačkoliv Šarlota králi porodila celkem 15 dětí, z nichž 13 se dožilo dospělosti, ocitla se britská královská rodina na prahu krize. Ze všech královských dětí vzešla pouze jediná legitimní vnučka – princezna Šarlota Augusta Hannoverská, která ovšem zemřela v 21 letech při porodu. Ač Šarlotiny synové měli dětí spoustu, žádné nevzešlo z posvěceného vztahu, proto trůn zdědit nemohli. Po smrti princezny Šarloty tak opravdu začal „hon na dědice“, ze kterého se narodila Šarlotina vnučka, pozdější velká panovnice královna Viktorie. Jejího narození se ovšem královna Šarlota už nedožila.

Zdroje: Time.com, Deseret.com, Nationalgeographic.com