Článek
Dagmar se svou starší sestrou Simonou vycházela většinu života dobře, přestože k penězům měly úplně jiný vztah. Simona byla pověstná tím, že srovnávala ceny, nakupovala ve slevách a málokdy zaplatila něco, co považovala za zbytečný luxus.
Dagmar naopak neutrácela bez rozmyslu, ale na dovolené si chtěla dopřát pohodlí, restauraci nebo výlet bez několikahodinového počítání, zda by stejnou věc nešlo udělat o sto korun levněji. Když Simona přišla s nápadem, že si jejich rodiny společně pronajmou velký apartmán u moře, Dagmar souhlasila hlavně kvůli dětem, které se spolu dobře znaly.
Apartmán měl tři ložnice, velkou terasu a klimatizaci. Venku bylo přes třicet stupňů a po dlouhé cestě chtěla Dagmar hlavně sprchu a chvíli klidu. Simona však hned po příjezdu oznámila, že klimatizace se bude používat pouze večer. Majitel prý upozornil, že vysoká spotřeba může znamenat doplatek za elektřinu.
Dagmar to respektovala. Pak se šla osprchovat a po několika minutách na dveře zaklepala sestra s tím, že teplá voda není zadarmo a dalších šest lidí se potřebuje umýt také. Dagmar si myslela, že si dělá legraci. Nedělala.
Následující ráno už Simona dětem vysvětlovala, že při čištění zubů se voda vypíná a ručníky se nebudou zbytečně prát. Její manžel se tomu nijak nedivil. Byl na podobný systém očividně zvyklý. Dagmar začala mít pocit, že místo dovolené přijela na kurz úsporného provozu domácnosti.
Rodiny se domluvily, že snídaně a některé večeře budou připravovat doma. První velký nákup zaplatila Simona a večer vytáhla sešit. Začala rozepisovat, co je společné a co patří pouze jedné rodině.
Dagmar to nejprve chápala. Její děti například chtěly dražší nápoj, který druhá rodina nepila, takže bylo logické, že ho zaplatí sama. Jenže Simona pokračovala. Všimla si, že Dagmařin manžel snědl dvě porce šunky, zatímco její jen jednu. Upozornila také na kapsle do kávovaru, protože Dagmar s mužem pijí více kávy.
V polovině pobytu chtěla Dagmar s manželem a dětmi vyrazit lodí na nedaleký ostrov. Výlet nebyl nejlevnější, ale rodina se na něj těšila a peníze na dovolenou měla připravené. Simona okamžitě začala hledat levnější varianty.
Navrhovala autobus do jiného města, odkud údajně jezdí levnější loď. Znamenalo by to vstávat brzy ráno, dvakrát přestupovat a cestovat téměř o dvě hodiny déle. Dagmar odmítla. Řekla, že si raději připlatí a odjede pohodlně z přístavu několik minut od apartmánu.
Simona prohlásila, že přesně kvůli podobnému přístupu lidem nikdy nezůstanou peníze. To už Dagmar nevydržela. Připomněla sestře, že obě mají vlastní příjem a každá může rozhodovat, za co svoje peníze utratí. Na dovolenou nejela proto, aby celý týden dokazovala, že umí najít nejlevnější možnou variantu každé činnosti.
Dagmarina rodina na výlet odjela sama. Vrátili se večer unavení do rozpáleného apartmánu. Klimatizace v jejich ložnici byla vypnutá. Simona ji během dne odpojila ze zásuvky. Tvrdila, že bylo zbytečné chladit místnost, když tam nikdo není, a navíc nechce kvůli nim platit případný doplatek.
Dagmar jí odpověděla, že pokud nějaký doplatek vznikne, svou část bez problémů zaplatí. Sestra ale pokračovala v tom, že společné ubytování znamená společná pravidla. Dagmar naopak namítla, že společné ubytování neznamená, že jedna rodina získá nad druhou dohled.
Tentokrát už se pohádali i jejich manželé. Nakonec se Dagmar rozhodla udělat něco, co před cestou vůbec neplánovala. Na poslední tři noci našla menší hotel nedaleko a s rodinou se přestěhovala.
Nový hotel byl samozřejmě dražší než společný apartmán. Dagmar ale tvrdí, že poslední dny byly zároveň nejlepší částí celé dovolené. Děti si daly zmrzlinu bez komentáře k ceně, večer si pustili klimatizaci a jednou šli všichni na večeři do restaurace.
Se Simonou několik týdnů po návratu téměř nemluvily. Sestra byla přesvědčená, že Dagmar společný pobyt pokazila a utratila zbytečné peníze jen proto, aby prosadila svou.
Později si ale obě připustily, že společná dovolená byla chyba už od začátku. Měly příliš odlišnou představu o tom, co znamená rozumné hospodaření a co už je omezení druhých. Dnes spolu na dovolené nejezdí. Na rodinných oslavách přitom vycházejí zase normálně.
Zdroje: autorský text
