Článek
Irma měla dlouho pocit, že návrat syna domů je pouze krátká životní epizoda. Matěj dokončil ekonomickou školu, několik měsíců pracoval v obchodní společnosti a s přítelkyní bydlel v pronajatém bytě. Po rozchodu dal výpověď, protože podle svých slov potřeboval změnit úplně všechno. Rodiče mu uvolnili bývalý dětský pokoj a domluvili se, že zatím nebude přispívat na bydlení.
Měl si odpočinout, rozeslat životopisy a z první výplaty si začít odkládat na nový nájem. Jenže práce, která by Matějovi připadala dost dobrá, nepřicházela. Administrativní pozice nabízela málo peněz, v bance by musel začít příliš nízko a práci v zákaznickém servisu odmítl už podle názvu.
Doma mezitím žil stejně, jako když ještě vydělával
Matěj sice neměl pravidelný příjem, ale své návyky příliš nezměnil. Auto používal téměř denně, několikrát týdně chodil s přáteli ven a jídlo si často objednával místo toho, aby jedl doma. Když mu došly úspory, začal si o menší částky říkat matce.
Jednou potřeboval zaplatit pojistku, podruhé nové pneumatiky a jindy tvrdil, že mu chybí peníze na telefon. Irma mu několikrát pomohla, aniž by o tom manželovi Vladimírovi řekla. Nechtěla doma vyvolávat konflikt.
Vladimír provozoval menší firmu, která zajišťovala technickou správu několika kancelářských budov. Začínal před mnoha lety sám a dnes zaměstnával dvanáct lidí. Synovi opakovaně říkal, že jestli zatím nemůže najít vysněnou pozici, může alespoň někde pracovat a hledat dál. Matěj odpovídal, že nechce skončit v práci bez perspektivy.
Otec mu proto nabídl přesně tu perspektivu, o které pořád mluvil
Jednoho večera Vladimír oznámil, že jejich administrativní pracovnice odchází na mateřskou a firma potřebuje člověka, který bude řešit objednávky materiálu, evidenci zakázek a komunikaci s dodavateli. Matěj měl vzdělání, které se na místo hodilo.
Plat nebyl špatný a pokud by se osvědčil, mohl později převzít část provozního řízení. Syn nabídku přijal téměř okamžitě. Irma si myslela, že tím je problém vyřešený.
Vladimír mu však ještě před nástupem řekl, že ve firmě nebude synem majitele. Bude zaměstnancem jako ostatní, s pracovní dobou od rána a přesně danými povinnostmi. Matěj se tomu zasmál. Tvrdil, že s tím samozřejmě počítá.
První konflikt přišel hned druhý den
Matěj dorazil první ráno včas. Druhý den přišel téměř o půl hodiny později a vysvětlil to dopravou. Třetí den během pracovní doby odjel vyřídit soukromou věc a kolegyni pouze oznámil, že se za chvíli vrátí.
Vladimír si ho zavolal do kanceláře a upozornil ho, že si pracovní dobu nemůže měnit podle sebe. Matěje to překvapilo. Podle něj nebyl důvod dělat problém z půlhodiny, když svoji práci stihl. Zároveň očekával, že část administrativy může dělat z domova, přestože se před nástupem na ničem takovém nedomluvili.
Největší hádka ale přišla kvůli úkolu, který považoval za příliš obyčejný. Jeden z kolegů onemocněl a bylo potřeba projet několik objektů, zkontrolovat odečty a předat technikům podklady. Vladimír poslal Matěje. Syn odmítl s tím, že kvůli podobným pochůzkám přece nestudoval ekonomii.
Po týdnu přišel domů dřív a oznámil, že končí
V pátek se otec se synem pohádali znovu. Matěj prohlásil, že Vladimír je na něj úmyslně přísnější než na ostatní, aby mu něco dokazoval. Vladimír připustil, že od něj skutečně očekává víc. Ne proto, že je jeho syn, ale protože celé měsíce doma poslouchal, jak jsou dostupná zaměstnání pod Matějovu úroveň.
Teď měl možnost ukázat, co umí. Matěj ještě ten den oznámil, že ve firmě končí. Očekával, že doma následně všechno poběží jako předtím. Tentokrát ale rodiče rozhodli jinak. Vladimír mu řekl, že v domě samozřejmě může ještě nějakou dobu zůstat, ale od dalšího měsíce bude přispívat pevnou částkou na jídlo a provoz domácnosti.
Irma už mu nebude platit auto, telefon ani jiné osobní výdaje. Když Matěj namítl, že bez práce nemá z čeho přispívat, otec mu odpověděl, že právě proto ji potřebuje.
První zaměstnání nakonec našel tam, kam předtím ani nechtěl poslat životopis
Několik týdnů byla doma velmi nepříjemná atmosféra. Matěj rodičům vyčítal, že ho chtějí dostat z domu, a Irma několikrát bojovala s nutkáním mu peníze znovu tajně dát. Nakonec to neudělala. Matěj nastoupil do zákaznického oddělení společnosti prodávající stavební materiál. Právě podobnou pozici před několika měsíci odmítal jako nezajímavou.
Po čase zjistil, že se může přesunout k obchodním klientům. Začal vydělávat víc a po necelém roce se odstěhoval. S otcem se dlouho o týdenní epizodě ve firmě nebavil. Později ale sám přiznal, že očekával jiné zacházení jen proto, že jde pracovat k rodině.
Dnes říká, že největší lekci nedostal jen Matěj. Dostala ji také matka. Dokud synovi pokaždé doplatila to, co mu chybělo, neměl skutečný důvod změnit svůj způsob života. Přitom měla pocit, že se pouze chová jako matka.
Zdroje: autorský text
