Článek
Dětství
Margaret Elaine Hamilton se narodila 17. listopadu 1936 v městečku Paoli v Indianě. Vyrůstala v rodině, která podporovala vzdělání, zvídavost a samostatné myšlení. Už jako dítě milovala matematiku, logické hádanky a otázky typu „co kdyby“, které s ní často probíral její otec. Její učitelé si brzy všimli, že má mimořádný talent pro analytické myšlení a řešení problémů.
Cesta ke vzdělání
Po střední škole nastoupila na Earlham College, kde studovala matematiku a filozofii. Právě kombinace těchto dvou oborů ji později umožnila přemýšlet o software nejen jako o technickém nástroji, ale jako o systému, který musí být logický, spolehlivý a odolný vůči chybám.
Původně plánovala pokračovat na postgraduálním studiu, ale místo toho přijala dočasnou práci na MIT, která ji změnila život.
Začátky kariéry: MIT a první programování
Na MIT pracovala na vývoji softwaru pro předpověď počasí pro profesora Edwarda Lorenze - průkopníka teorie chaosu. Tehdy ještě neexistovaly obory jako informatika nebo softwarové inženýrství. Programátoři se učili praxí, krok za krokem, a Margaret byla mezi těmi, kteří si cestu razili sami.
Pracovala na počítačích LGP-30 a PDP-1, což byly stroje, které by dnešnímu programátorovi připadaly jako muzejní exponáty. Ale právě tam získala zkušenosti, které ji později dostaly k NASA.
Apollo: práce, která změnila historii
V 60. letech se připojila k týmu v MIT Instrumentation Laboratory, kterou NASA pověřila vývojem letového softwaru pro program Apollo.
Margaret se brzy stala vedoucí Software Engineering Division - a to v době, kdy ženy v technických oborech téměř neexistovaly. Její tým vytvořil software pro velitelský modul, lunární modul, navigaci a řízení letu.
Byla to práce obrovského rozsahu. A protože tehdy neexistoval žádný název pro to, co dělala, začala používat termín „software engineering“ - a ten se později stal oficiálním oborem.
Jak zachránila Apollo 11
Při přistání Apolla 11 došlo k situaci, která mohla skončit katastrofou. Počítač zahltily chybné signály a začal vyhazovat alarmy.
Při přistání Apolla 11 seděla Margaret Hamilton mezi lidmi, kteří sledovali každý krok mise. Když počítač začal vyhazovat alarmy, v místnosti se prý ani nedýchalo - všichni čekali, jestli její software udělá přesně to, co má. A udělal.
Díky Hamiltonové návrhu softwaru uměl automaticky upřednostnit kritické úkoly a ignorovat ty nepodstatné. Kdyby tenhle mechanismus neexistoval, modul Eagle by musel přistání okamžitě zrušit a odletět zpět na oběžnou dráhu.
Díky jejímu kódu ale přistál bezpečně — a lidstvo tak mohlo sledovat okamžik, který změnil dějiny.
Ikonická fotografie
Na fotografii u článku stojí Margaret Hamilton vedle věže papírů, která je stejně velká jako ona - to je vytištěný kód, který její tým napsal pro Apollo. Je to symbol doby, kdy se software psal ručně, testoval ručně a kdy za každou řádkou stál člověk, ne automat.
Další kariéra
Po Apollu založila dvě softwarové firmy:
- Higher Order Software (1976)
- Hamilton Technologies (1986)
Obě se zaměřovaly na bezpečnostní a spolehlivé systémy - přesně to, co uměla nejlépe.
Ocenění
V roce 2016 získala Presidential Medal of Freedom, jedno z nejvyšších civilních ocenění v USA.
A dnes?
Margaret Hamilton stále žije.
Její práce je považována za základ moderního softwarového inženýrství a její přístup k bezpečnosti kódu se používá dodnes.
Text částečně upraven pomoci AI.
