Článek
Prudérní: slovo, které jsme si spletli
Slova mají své příběhy. Některá se časem mění, jiná se posouvají, a některá si prostě začneme plést. A právě to se stalo slovu prudérní.
Dnes ho mnoho lidí používá ve smyslu „prudit“, „otravovat“, „být nepříjemný“. Jenže skutečný význam je úplně jiný - a když ho známe, začne nám dávat mnohem větší smysl.
Prudérní člověk není ten, kdo prudí. Prudérní je ten, kdo se přehnaně pohoršuje nad sexualitou, tělesností nebo intimitou. Ten, kdo se stydí za něco, co je přirozené. Ten, kdo se bojí otevřenosti, protože mu připadá „neslušná“.
Slovo pochází z francouzského prude - cudný, přehnaně slušný, moralistický. A to je přesně ono: prudérnost není o otravnosti, ale o moralizování.
Možná je to jen drobný detail. Ale jazyk je mapa toho, jak přemýšlíme. A když si pletu slovo, pletu si i význam. A když si pletu význam, začnu špatně chápat i lidi kolem sebe.
Někdo, kdo „prudí“, nemusí být prudérní. A někdo, kdo působí tiše a nenápadně, může být prudérní až až.
---
Rychlé jazykové poznámky
Co prudérní opravdu znamená
- přehnaně cudný
- moralistický v otázkách sexuality
- pohoršující se nad tělesností
- odmítající otevřenost v intimních tématech
Co prudérní neznamená
- otravný
- protivný
- „ten, kdo prudí“
- člověk, který jen zdržuje, nebo komplikuje situaci
Správný příklad
- „Je tak prudérní, že se červená i u slova polibek.“
Špatný příklad
- „Přestaň prudit, jsi tak prudérní.“
Text částečně upraven pomoci AI.
