Článek
Albert byl synem vzteklého opilce, který se nezdráhal ani fyzického násilí – v několika případech napadl i Albertovu matku. Když jeho i sestru otec prodal za pár dolarů na farmu v Maine, oba brzy utekli a vrátili se k němu. A protože matka s nimi již nežila, musel se především Albert dívat, jak si otec domů vodí prostitutky a má s nimi sex.
Toto v něm vyvolalo předčasný zájem o sex, kterého se ale dožadoval nestandardním způsobem – kromě nadbíhání děvčatům se nabízel i homosexuálům. Chtěl prostě sex za každou cenu…
Roku 1954 se oženil s Němkou Irmgardou a žil v podstatě celkem spokojeným životem. Protože již tehdy ale měl za sebou vyhazov z armády kvůli sexuálnímu obtěžování 9leté dívky, živil se krádežemi a loupežemi.
Doma se sice choval jako vzorný manžel a otec, venku se ale potuloval po městě a hledal byty mladých a svobodných žen. Když na takové narazil, pod záminkou hledače talentů pro modelingovou agenturu se ptal, jestli jim může vzít míry. Když to vyšlo, byl sex. Když ne, v klidu odešel. Nikomu neublížil a po městě byl znám jako Měřič.
Když byl zadržen a odsouzen za domovní vloupání na 2 roky, po propuštění se rozhodl změnit způsob páchané trestné činnosti. Rozhodl se totiž vloupávat do domů a svazovat a znásilňovat jejich obyvatelky. A protože nosil zelenou košili a kalhoty, brzy se mu začalo říkat Zelený muž. Tyto útoky se počítaly v řádu stovek a DeSalvo sám tvrdil, že takto napadených žen bylo více než tisíc. Byl prý například schopen za dopoledne spoutat a znásilnit až 6 žen…
Jakmile ale své řádění omezil jen na Boston, počty útoků se zmenšily – ale přidaly se k nim vraždy. Ta první se odehrála 14.6.1962. 55letou ženu uškrtil a provaz kolem jejího krku uvázal na mašli. Během následujících 6 měsíců zemřely další čtyři ženy – 85letá, 65letá, 75letá a 67letá. A protože všechny byly zavražděné stejným způsobem, policie sériového vraha intenzivně hledala. Kvůli tomu také prohledávala a prošetřovala všechny delikventy z databáze známých sexuálních deviantů. Bohužel, DeSalva v té chvíli přehlédli…
Znovu DeSalvo zaútočil 5.12., protože měl silné násilní představy. Když tedy potkal atraktivní dívku a viděl, jak vstupuje do svého bytu, ucítil příležitost. Pod obvyklou záminkou pracovníka údržby u ní ale neuspěl, a tak to musel zkoušet dál. Byl úspěšný až u 25leté ženy. Protože ona byla velmi atraktivní, začal s obvyklou situací Měřiče – ale jakmile se k němu žena otočila zády, přepadl ji, znásilnil a uškrtil.
O tři dny později se vrátil k jedné ženě, u níž dříve neuspěl. Ta ho tentokrát pozvala k sobě do bytu. Ve chvíli ji DeSalvo zezadu chytil za krk, znásilnil a uškrtil.
Znovu poté zaútočil až v březnu, když 9.3.1963 napadl 69letou ženu, do jejíhož bytu se dostal pod záminkou opravení sporáku. S sebou měl olověnou trubku, tou ženu uhodil do hlavy a posmrtně znásilnil. Pro větší bizarnost celého útoku jí zapíchl vidličku do hrudníku a odešel.
O dva měsíce později DeSalvo vraždil v Cambridge v Massachusetts, kdy se jeho obětí stala 23letá studentka. Tu si vyhlédl, sledoval do jejího bytu a jakmile se dostal dovnitř, přivázal ji nahou k posteli, zavázal jí oči, dal roubík a několikrát znásilnil. Když měl dost, uškrtil ženu punčochou a tělo zohavil 22 ranami nožem. Poté z nože jen otřel otisky prstů, hodil jej do dřezu a odjel…
8.9.1963 znásilnil a uškrtil 58letou ženu. A protože útoků neustále přibývalo a policie neměla prakticky nic, čeho by se mohla chytit, byli obyvatelé naprostým právem zcela vyděšení a šířila se panika. Kdo by si ale myslel, že Škrtič měl alespoň malý strach z možného dopadení, ten se mýlil. Byla totiž znásilněna a uškrcena 23letá oděvní návrhářka.
Poslední vražda se udála 4.1.1964 a obětí se stala 19letá dívka. Způsob vraždy byl totožný jako u předchozích obětí – oběť byla svázaná, znásilněná a uškrcená. Tělo bylo opět v ponižující poloze, mělo mimo jiné zavřené oči, odhalená ňadra a z pohlavního orgánu jí trčela násada od koštěte.
Město a celá oblast si oddechla, když došlo k zadržení DeSalva kvůli jiným trestným činům. V souvislosti s jeho vloupáním se ocitl ve vazbě a soudce jej nepropustil na kauci. A tím pádem také ihned skončily vražedné útoky Bostonského škrtiče. Policie sama netušila, že DeSalvo je hledaný vrah, ale když se u něj začaly projevovat příznaky duševního onemocnění, byl převezen do psychiatrické léčebny. Zde mu nejen, že byla diagnostikována schizofrenie, ale také jej poslouchal jeden spoluvězeň, který byl policií považován za možného Bostonského škrtiče. Tento muž poprosil svého právníka, aby DeSalva vyslechl – a on to s asistencí policie udělal. Na nahrávce tedy jasně zaznělo, jak se Albert DeSalvo přiznal k vraždám Bostonského škrtiče. Bohužel, nebyl za ně, ale nikdy souzen. Z důvodu psychické nemoci totiž nemohl být za své činy zodpovědný. A tak byl převezen do státní věznice ve Walpolu a roku 1973 byl ve své cele nalezen mrtvý.
Zdroj: Autorský text s využitím knihy Nejzvrácenější zabijáci naší doby
