Článek
28.6.1993 byl nalezena mrtvola 44letého muže, který byl zastlaný do postele a ubitý sekerou. 30.6.1993 byla nalezena mrtvola 55leté ženy ubodané asi 15 ranami nožem. 8.7.1993 byl objeven 2 měsíce pohřešovaný muž, jehož mrtvola byla politá kyselým vínem a zaházená hadry. Někdo mu rozmlátil obličej a rozdupal krk, na kterém byly ještě rány po sekeře. Takový byla situace na Karvinsku a kriminalisté i veřejnost z toho byli značně znepokojeni. Nicméně zmínění kriminalisté udělali kus dobré práce a všechny 3 případy poměrně rychle vyřešili…
55letá Božena B. byla objevena 30.6. kolem půl osmé večer z rybníka Kozí becírek v Orlové-Lázních. Nejmenovaný svědek při vyšetřování řekl, že mrtvou potkal u rybníka, kde chvíli před tím potkal i Margitu H. Se synem a jejím přítelem. Ten byl později identifikován jako Slavomír Kováč. Na místě činu byl nalezen také nůž s vypilovanými zuby, který patřil Margitině rodině a při ohledání širšího okolí byl ještě nalezen oděv zřejmě patřící Kováčovi. Margita s Kováčem navíc ihned zmizeli.
Když se Margita objevila, vypověděla, že se ten osudný den Kováč ostře pohádal s její matkou, která mu navíc vrazila facku. Kováč se tedy rozhodl, že od nich odejde a ona jej byla doprovodit k rybníku, kde si také domluvili večerní setkání v restauraci U Oldřicha. To se mělo konat v 7 hodin. A také se uskutečnilo, jen Kováč měl na sobě jiné oblečení. U rybníka měl totiž bundu a košili, které mu půjčil Margitin bratr. Večer ale přišel v oblečení, které měl opět v půjčeném diplomatickém černém kufříku. Na dotaz, kde půjčené oblečení je, Kováč odpověděl, že je zahodil. Chtěl se tak pomstít Margitině matce.
Dvě noci pak strávili u svých přátel – nejdřív v Karviné u kamarádky a potom u bývalého Margitina přítele. U něj také policisté Kováče hledali. Tento bývalý Margitin přítel Kováče i Margitu sice zapřel, ale Kováčovi bylo jasné, že musí z Karviné pryč. Proč? Jako důvod uvedl, že se před pár měsíci popral… Odjel tedy přes Ostravu na Slovensko do Zvolena.
Po vyhlášeném pátrání začali kriminalisté více pronikat do Kováčovy minulosti. Pocházel ze Zvolenska jako jedno ze 7 dětí cikánské rodiny. V 8 letech byl svědkem vraždy vlastní matky, kdy i ostatní rodinní příslušníci potvrdili, že ji zabil manžel, tedy Kovářův otec. Postupem času se tak Kováč od příbuzných dostal do dětského domova. Nechodil do školy, utíkal z ní a v domově navíc začal s trestnou činností, za níž následovalo vězení. V 16 letech totiž požádal 18letého vojáka o připálení cigarety. Poté jej srazil pěstí a okradl. O pár dní později před hospodou zbil a oloupil podnapilého člověka. V domově navíc šikanoval ostatní chovance, kdy mimo jiné docházelo i k nucenému orálnímu sexu včetně polykání ejakulátu. To ostatně Kováč prováděl i ve vězení…
Nicméně po propuštění z výkonu trestu se snažil alespoň trochu zlepšit svou image. Požádal o pomoc misijní hnutí v Banské Bystrici a zdejší pracovníci o něm mluvili jako snaživém a obětavém, který se zajímal o náboženské otázky. Dokonce zde navázal milenecký poměr s jednou pracovnicí. Ani to ale nevydrželo a krátce před odjezdem byl Kováč opět agresivní, rozbíjel věci a zastrašoval ostatní.
Ze Slovenska odjel do Ostravy a zde začal pracovat nejen na svém vzhledu, ale snažil se působit i jako nebezpečný muž. Vyrobil si bojové náčiní a začal se, kromě cvičení, vzdělávat i v asijské filozofii. Nicméně pro spojení s mrtvou Boženou B. bylo všechno poznání o Kováčovi málo…
Na scéně se teď objevuje Juraj Kučerák. Ale postupně…
V Karviné byla totiž souběžně s mrtvou Boženou B. nalezena i mrtvola 44letého Michala K. Ten bydlel v jednom z finských domků v Karviné a sousedé jej již delší dobu neviděli. Za to ale poměrně často vídávali v tomto domku muže romské národnosti, který přijížděl a odjížděl na Michalově kole a s sebou měl vždy tašky. Při příjezdu prázdné, při odjezdu plné… Michalovo tělo se ale celou dobu v tomto domku nacházelo a bylo objeveno 28.6., kdy už sousedé nemohli vydržet nesnesitelný zápach a šli se do domku podívat. Mysleli si, že je něco zkaženého v lednici, ale šeredně se spletli. Když sousedé objevili Michalovo tělo zastlané v posteli, zavolali policii.
Tělo bylo ve značném stupni rozkladu, ale i tak bylo možné stanovit příčinu smrti – několik úderů sečným nástrojem do obličeje a hrudníku. Smrt s největší pravděpodobností nastala 15.6. Svědci při následném vyšetřování uvedli, že jakýsi Jirka Kučera jezdí po Karviné na podobném kole, jaké vlastnil mrtvý Michal, prodává po hospodách věci a některé věci pro změnu daroval. Dotyčné kolo pak prodal muži, který si opsal iniciály podle občanského průkazu. Uvedené přechodné bydliště patřilo Štefanu S., nezaměstnanému, pobírajícímu podporu. Tento Štefan u sebe ubytoval svého synovce Juraje a z Jirky Kučery se tak stal Juraj Kučerák. Toto bydliště byl vlastně další finský domek a policisté zjistili, že Štefan měl před nějakou dobou odjet na Slovensko. Při následném prohledávání domku bylo objeveno Štefanovo tělo. Leželo ve sklepě pod hromadou starých hadrů a odpadků a bylo polité zkysaným vínem. Na rukou i nohou mělo utažené řemeny, které sloužily k lepšímu tažení těla po zemi. Potvrzení identity mrtvého bylo možné jen podle zubní protézy. Příčina smrti? Ubití sekerou.
Kučerák byl zadržen o pár týdnů později, když se vrátil do strýcova domu. Při výslechu nijak nezapíral. Strýce prý zabil 14.5. Datum si pamatoval kvůli podpoře, kterou ten den bral. Oba šli do hospody, kde pili jako Dáni. V noci cestou domů ještě v bufetu koupili 2 láhve vodky. Když doma otevřeli první, strýc začal vzpomínat na svou ženu, hádal se a chtěl se bít. A taky pít, protože nachystal ještě další 3 láhve tvrdého alkoholu. Kučerák později tvrdil, že i když tohle všechno vypili a on byl opilý, všechno si velice dobře pamatuje, ale soudní znalci vyloučili, že by Kučerák všechno tohle vypil. Musel by totiž mít v krvi přes 6 promile, tedy hodnotu těžké otravy alkoholem, většinou pro člověka smrtelné. Kučerák prý při následné hádce a rvačce strýce udeřil takovou silou, až upadl. Nadzvedl ho tedy za košili a několikrát jej udeřil do obličeje. Když zůstal ležet na zádech, Kučerák strýce několikrát praštil židlí do hlavy, poté mu silně dupnul na krk. Při tom strýci vytryskla krev z nosu a úst a potřísnila Kučerákovy boty. Později ještě Kučerák našel sekeru a mrtvého sekl do krku. Tohle byl podle jeho pozdějšího vyjádření projev nenávisti. Tělo poté polil zkyslým vínem, dveře do sklepa zatloukl hřebíky, do komínové šachty zahodil strýcovu štětku na holení, žiletky a další věci. Snažil se tak vzbudit dojem, že strýc odcestoval.
Podle své výpovědi se Kučerák se svou druhou obětí seznámil v hospodě. Michalovi se líbil jeho zpěv a chtěl, aby mu neustále a opakovaně zpíval. Za tím účelem jej pozval k sobě domů, uvařil mu jídlo a nabízel mu práci ve stánku s občerstvením. Asi o týden později se Kučerák rozmýšlel nad svou situací. Po smrti strýce zůstal sám a bál se tmy. Peníze navíc žádné, takže bylo potřeba tuto situaci vyřešit. Rozhodl se Michala vykrást. Jen u krádeže ale nezůstalo, protože Kučerák použil sekeru, kterou vzal z kůlny a asi 3krát nebo 4krát spícího Michala udeřil ostřím a asi 8krát ještě i tupou hranou.
Při rekonstrukci sám Kučerák řekl, že po vraždě zašel do kuchyně a rozsvítil. Na stole ležela peněženka, kterou si vzal. A vysvětlení vraždy bylo následující : „… Jenomže do bytu jsem se vkradl potmě a peněženku jsem neviděl. Proto jsem Kovaříka zabil, abych mohl ty peníze hledat…. Co jsem měl dělat?“
A co vlastně kriminalisté a později i soudní znalci o Kučerákovi zjistili? Výškou malý a na muže podprůměrný, IQ s hodnotou pod 80. Do 6 let vyrůstal v cikánské osadě na jihovýchodním Slovensku. Když otec odešel od rodiny a matka se skoro nestarala, Kučerák skončil v dětském domově. Vychodil 4 ročníky zvláštní školy a naučil se v podstatě jen číst, psát a počítat. Učil se sice na zahradníka, ale učení nedokončil. Do prvního zaměstnání nastoupil až po příjezdu k příbuzným na Karvinsku. Zde ale nevydržel a i ze 2 dalších zaměstnání jej brzo vyhodili kvůli neomluveným směnám. A tak skončil na podpoře. Neměl vztah k lidem ani ke zvířatům, nikdy nepoznal lidský cit. Nikoho prý nikdy nepotřeboval… Dokonce se neštítil popisovat, jakým stylem zabíjel psy nebo kočky…
Jen k jedné osobě na světě prý něco cítil… Jenže tato jeho láska měla jedno velké ALE, protože Kučerák podle svých slov nadevše miloval 16letou dívku ze zvláštní školy, kterou surově napadl a díky tomu i přišel k dalšímu bodu obvinění. Kučerákova představa lásky? 16.4.1993 tuto dívku vylákal do opuštěného domu, neúspěšně na ní požadoval sex a vyhrožoval, že ji zabije. Když ho dívka kousla do ruky, mlátil jí hlavou o vodovodní kohoutek ve zdi.
Nicméně Kučerák byl ve vazbě a nutno podotknout, že vězeňská služba se s ním opravdu nenudila. Každou chvíli držel hladovku a stále vyhrožoval sebevraždou. Dokázal podpálit celu, lehal si na zem a kopal kolem sebe… Psychiatricko-psychologický posudek odhalil Kučerákovu homosexualitu. A tohle zjištění bylo velice důležité, protože připomnělo starou událost, ke které mezi strýcem a synovcem také došlo. Už jednou se totiž poprali, Kučerák sekl strýce do hrudníku, usekl mu ušní boltec a strýc poté rozhlašoval, že na něm Kučerák požadoval sex. Nicméně sexuálně sadistický motiv vraždy prokázán nebyl. V posudku pak stálo :“ Odsouzený trpí syndromem sekery. Útočil vždy na obličej, krk a hrudník svých obětí sekerou, a to jejím ostrým i tupým koncem… Juraj Kučerák je nadprůměrně agresivní člověk, navíc bez morálních zábran…“ Bylo tedy celkem jasné, že Kučerák čekal na soud, který mu udělí opravdu přísný trest.
Vraťme se teď ale ke Kováčovi…
Pátrání bylo zatím neúspěšné, ale jeho dopadení bylo jen otázkou času… V Karviné se objevil opět v srpnu a žádal jednu známou, aby jej u sebe nechala přenocovat. Ta nejen, že odmítla, ale ještě zavolala policii.
Kováč se v přípravném řízení ani u soudního jednání nikdy nepřiznal a vždy argumentoval tím, že neměl motiv nebohou Boženu B. Zavraždit. Proti jeho tvrzení ale vypovídaly nepřímé důkazy – byl na místě činu v době vraždy; bylo prokázáno, že se po odchodu z místa činu, ale zároveň před schůzkou s Margitou, celý převlékl; oběť měla za nehty stejná vlákna, jakou měla Kováčova bunda a v neposlední řadě se na místě činu našel nůž, který vyrobil Margitin otec. Tento nůž byl speciálně upravený a Kováč jej vzal na dvoře a schoval do svého kufříku, u čehož ho viděla dívka ze sousedního pozemku. Kováčova výpověď byla ale předem vymyšlená. Tvrdil, že sice samozřejmě byl na místě činu, protože tuto skutečnost by nemohl vyvrátit, ale že slyšel ženský křik . V tom ho napadli 3 neznámí muži a během následné rvačky ztratil kufřík. Potom si převlékl šaty od krve, ale Margitě nic neřekl. Nechtěl ji prý zbytečně strašit. Na důkaz svých slov potom navíc tvrdil, že zná jednoho z vrahů. Jmenuje se Juraj Kučerák a jsou teď v jedné cele.
Jenže celý tento příběh o skutečném vrahovi paní Boženy byl trochu jiný a podstatně jednodušší. Kováč byl podstatně silnější než Kučerák, a tak jej nutil, aby se k této vraždě „přiznal“. Kučerák tedy sepsal a podepsal přiznání k vraždě, respektive ke spolupachatelství. Kdyby kriminalisté „neznali své lidi“, možná by je tihle dva přesvědčili. Jenže… Došlo k výslechům ostatních vězňů a navíc byli Kováč s Kučerákem přemístěni do jiných cel. No a Kučerák potom velice rychle tohle přiznání odvolal.
Při následném soudním líčení docházelo k pomyslnému házení horkého bramboru. První soud Kováře vinným neuznal a Krajský soud v Ostravě ho zprostil obžaloby. Státní zástupce se ale odvolal a Vrchní soud v Praze rozsudek nižší instance zrušil a nařídil nové líčení. Nový soudní proces uznal Kováře vinným a odsoudil jej na 18 let trestu odnětí svobody ve věznici s nejpřísnějším režimem. Kováč se odvolal a předsedovi Krajského soudu poslal výhrůžný dopis. Vše uzavřel Vrchní soud v Olomouci, který potvrdil vinu i výši trestu. Ve Valdicích pak napsal soudci Muchovi další dopis, ve kterém se k vraždě přiznal a vysvětlil i motiv činu. Paní Boženu si bohužel jen spletl s Margitinou matkou…
A co Kučerák? Ten byl koncem roku 1996 odsouzen na doživotí. Tento trest byl jediný přijatelný a veřejnost v podstatě nic jiného neočekávala…
