Článek
Vítejte v reklamní džungli politiky
V běžné reklamě vám slíbí bílejší prádlo, delší řasy nebo auto, které vás udělá atraktivnější.
V politické reklamě vám slíbí budoucnost.
A někdy i tu, ve které ještě existuje vaše důchodová reforma.
Rozdíl? Pokud vám šampon nesplní očekávání, prostě koupíte jiný.
Pokud vám politik nesplní očekávání, čekáte čtyři roky… a občas i déle, protože sliby se v politice nerozpouští tak rychle jako pěna.
Proč politická reklama není jako jiná reklama
- Politická reklama není o tom, kolik kusů prodáte, ale kolik hlav otočíte a rukou donutíte hodit lístek do urny právě s tím správným jménem.
A to se nejlépe dělá ne pomocí faktů, ale emocí.
Strach – z migrantů, inflace, klimatické změny…
Naděje – na „lepší zítřky“, i když nikdo neví, co přesně to znamená.
Hněv – ideální palivo, když potřebujete mobilizovat voliče proti těm druhým.
Na rozdíl od reklamy na čokoládu, kde si můžete ověřit chuť, politická reklama nabízí produkt, který si „rozbalíte“ až po volbách. Vrácení zboží? Neexistuje.
Triková kuchařka: Jak lhát legálně
Politická reklama je mistryní polopravd.
- Vytrhnout větu z kontextu? - jasně!
- Použít graf, který vypadá věrohodně, i když osa začíná na 97 %? - jasně!
- Nazvat škrty „úsporami“ a zvýšení daní „investicí do budoucna“? - dvakrát jasně!
A pak tu máme vizuální kouzla: fotky, na kterých soupeř vypadá, jako by právě přišel z nočního tahu. Záběry z veřejných shromáždění, kde polovina davu byla ve skutečnosti přidána ve Photoshopu.
Deepfakes – nová zbraň hromadného politického ničení
Když se před deseti lety objevil fake rozhovor, lidé se pohoršili.
Dnes máme deepfaky, které dokážou přimět premiéra prohlásit, že zruší Vánoce. A někteří tomu uvěří.
Deepfake tvář politika
Technologie už umí vytvořit video, kde politik vypadá, mluví a gestikuluje přesně jako originál – jen obsah je kompletně vymyšlený.
Problém? Pokud uvěříte jedné lži, začnete zpochybňovat i pravdu. A to je pro demokracii toxická kombinace.
Kdo hlídá hlídače?
V některých zemích existují zákony, které politickou reklamu regulují (nebo úplně zakazují).
V jiných spoléhají na „dobré mravy“ – což je zhruba stejně účinné, jako dát lišce hlídat kurník.
Politická loutka sociálních sítí
Technologické platformy jako Meta, Google nebo TikTok se snaží filtrovat obsah a označovat reklamy. Ale dobrovolná pravidla fungují asi stejně jako dobrovolné placení daní.
Měli bychom politickou reklamu vůbec povolit?
Pro: Svoboda projevu, soutěž idejí, možnost oslovit voliče mimo tradiční média.
Proti: Nerovný přístup (vyhrává ten, kdo má víc peněz), manipulace, toxické prostředí.
Možné návrhy kompromisu:
- Povinné zveřejnění, kdo reklamu platí a kolik stála.
- Archiv všech politických reklam pro veřejnost.
- Povinný fact-checking (ha, dobrý vtip, že?).
------------------------------
Co je fact-checking - je to proces ověřování pravdivosti tvrzení, informací nebo zpráv.
V praxi to znamená, že někdo (novinář, neziskovka, specializovaný tým) vezme konkrétní výrok nebo údaj a prověří:
- Odkud pochází – původní zdroj, datum, kontext.
- Jestli je správně interpretován – často se manipuluje tím, že se fakta vytrhnou z kontextu.
- Jestli je aktuální – něco mohlo být pravda před 5 lety, ale dnes už ne.
V Česku to dělají třeba projekty jako Demagog.cz nebo Manipulátoři.cz, v zahraničí pak např. FactCheck.org.
Cílem není „říct, co si máš myslet“, ale dát ověřená data, aby sis názor mohl/a udělat sám/a.
------------------------------
Jak se bránit jako volič
- Ověřujte – pokud vám něco zní příliš dobře (nebo špatně), pravděpodobně to není pravda.
- Hledejte zdroje – ne, „kamarád říkal“ opravdu není zdroj.
- Používejte fact-checking nástroje
- Kritické myšlení – jediná vakcína proti politické reklamě s vedlejšími účinky.
Pravda jako vzácné zboží
Pravda v politice není samozřejmost, je to luxusní komodita.
A my, voliči, jsme její zákazníci – ale i hlídači.
Otázka tedy zní:
Chceme volby, kde vyhrává nejlepší myšlenka?
Nebo volby, kde vyhrává nejlepší marketér?
Pokud je to druhé, možná bychom příště mohli zkrátit kampaň a rovnou uspořádat casting.
Zdroje a doporučené čtení
České fact-checking projekty
- Demagog.cz – ověřuje výroky politiků v Česku a na Slovensku, hodnotí je jako pravdivé, nepravdivé nebo zavádějící.
- Manipulátoři.cz – zaměřuje se na hoaxy, dezinformace a manipulace v médiích a na sociálních sítích
Mezinárodní fact-checking projekty
- PolitiFact – americký projekt, ověřuje výroky politiků i virální tvrzení.
- FactCheck.org – nezávislý projekt zaměřený na politiku, média a virální obsah.
- Snopes – nejstarší fact-checking web na světě, pokrývá politiku, internetové mýty, řetězové e-maily.
Reálné kauzy manipulace a deepfake v politické reklamě
1. Moldova – Prokremlovská dezinformační kampaň na Facebooku
Ilan Shor, oligarcha blízký Kremlu, provozoval rozsáhlou reklamní kampaň na Facebooku zaměřenou proti přistoupení Moldavska k EU. Pomocí více než 100 falešných stránek oslovil statisticky dlouhým zásahem (155 milionů zobrazení), včetně deepfake videí s prezidentkou Maiou Sandu. Meta selhala v moderaci tohoto obsahu WIRED.
2. Rumunsko – Zrušené volby kvůli podezření z manipulace na TikToku
Volby v Rumunsku byly anulovány kvůli podezření na zahraniční zásahy a dezinformace šířené přes TikTok—rozsah problému zdůrazňuje potřebu prosazování Digital Services Act v Evropě Financial Times.
3. Velká Británie – Deepfake video zničilo život učitelce
Cheryl Bennett, učitelka, byla napadena deepfake videem, kde měla pronést projev plný nenávistných výroků. Video se šířilo bleskově (2,1 milionu zobrazení), způsobilo jí obrovské osobní i profesní škody. Nakonec dosáhla odškodného po soudním řízení The Times.
4. Evropa – Šíření podle krajně pravicových skupin pomocí AI
V Německu AfD a v dalších zemích EU využívaly AI generované obrázky k zesílení anti‑imigrační rétoriky – například vizuály blond žen versus zahalené ženy, nevhodně přilepené slogany, bez jakéhokoliv označení původu. Tyto praktiky šířily xenofobii v mainstreamu The Guardian.
5. Slovensko – Deepfake audio před volbami
Neznámá deepfake nahrávka se objevila v posledních dnech před parlamentními volbami, kde „hlas“ kandidáta mluvil o „zriggování voleb“ a zdražení piva – cílem bylo vyvolat zmatení a skepsi mezi voliči english.radio.cz.
6. Irsko – Falešný AI volič jako pouliční plakát
V Dublinu se ve volbách 2024 objevil parodický volební plakát s „AI kandidátem se třemi pažemi“ a groteskním popiskem „svěřte věci umělé inteligenci“. Ironický a zároveň znepokojivě reálný příklad memové manipulace en.wikipedia.org.
7. Slovensko – „Slovenská kauza“ a hlubší dezinformační struktury
Analýza si klade otázku – ovlivnily deepfaky výsledek slovenských voleb 2023? Zvažuje vlivy kontextu a společenské zranitelnosti voličů, a upozorňuje, že to není jen o technologiích, ale i o rozpoložení společnosti misinforeview.hks.harvard.edu.
