Článek
Páteční losování ligové fáze Evropské ligy v Monaku mělo být pro pražskou Spartu slavnostním momentem. Místo toho však pro každého realistického fanouška přineslo spíše ledovou sprchu a kruté vystřízlivění. Zatímco plzeňská Viktoria, která ve čtvrtek prožila nefalšovaný zázrak, si mohla po losu spokojeně mnout ruce nad hratelnými soupeři, na Letnou míří herní i logistický očistec.
Nalijme si čistého vína: s tím, co Sparta momentálně předvádí na trávníku, bude v této konkurenci otloukánkem. Evropský podzim bude pro Letenské čirým utrpením a čím dříve si vedení klubu přizná, že pohárová Evropa je pro letošek ztracená, tím lépe pro ně. Priorita musí ležet úplně jinde.
Facka v Lyonu jako zrcadlo reality
Kde hledat kořeny současné skepse? Nemusíme chodit daleko, stačí se ohlédnout za nedávným krachem ve 3. předkole Ligy mistrů. Domácí výhra 2:1 nad Lyonem sice na chvíli rozdmýchala plamínek falešné naděje, jenže odveta na Groupama Stadium ukázala, jak propastný rozdíl dělí český fotbal od evropské špičky. Výsledek 0:3 byl pro Spartu ještě milosrdný.
Francouzský celek dominoval v rychlosti, taktické vyzrálosti i individuální kvalitě. Ano, herní plán sice fatálně nabouralo vyloučení stopera Adama Ševínského už ve 33. minutě, ale vymlouvat se pouze na červenou kartu by byla alibistická slepota. Sparta byla do té doby i potom naprosto bezradná, neschopná zachytit tempo soupeře a reagovat na moderní, dynamický fotbal.
Lyon vystavil Letenským neúprosnou fakturu za jejich naivitu.
Domácí tápání a stín nedělního derby
Pokud někdo doufal, že se tým po evropském fiasku oklepe v domácí soutěži, realita Chance Ligy ho rychle vyvedla z omylu. Pohled na ligovou tabulku ke 28. srpnu mluví jasně – Sparta se krčí až na 5. místě se ziskem pouhých devíti bodů a na vedoucí duo Slavia – Mladá Boleslav se dívá s až nepatřičným odstupem.
Právě nedávná bezkrevná prohra 0:2 v Mladé Boleslavi odhalila, že herní krize na Letné není náhoda, ale systémový problém. Povinné ligové výhry nad Teplicemi či prvoligovým nováčkem z Líšně sice na chvíli zalepily oči kritikům, ale herní identita týmu je v troskách.
Aby toho nebylo málo, už v neděli večer přivítá Sparta na svém stadionu rozjetou Slavii. Načasování tohoto derby nemohlo být pro sparťanskou psychiku horší.
Kontrast mezi oběma pražskými „S“ je v této chvíli až bolestivý. Zatímco Slavia si užívá zasloužený postup do Ligy mistrů, kde jako tradiční outsider nemá co ztratit a může fotbalový svět pouze příjemně překvapit, na Spartu padá těžká deka.
Pokud Letenští nedělní šlágr nezvládnou, ligové manko hrozivě naroste a pohárová kocovina se prohloubí ještě dřív, než se vůbec poprvé kopne do míče v Evropské lize.
Los z Monaka: Tady body nebudou
A teď se podívejme na samotný los Evropské ligy, který pro Spartu vypadá jako ze špatného snu. Z prvního koše vyfasovala AZ Alkmaar doma a Olympiakos venku. Alkmaar praktikuje extrémně dynamický fotbal, který rychlostně převyšuje českou ligu o dvě třídy. Výjezd na horkou řeckou půdu Olympiakosu pak zavání tradičním sparťanským kolapsem pod tlakem fanatického publika.
Druhý koš přihrál Rennes a Salcburk. Rennes doma bude kopírovat atletický, nepříjemný styl Lyonu, zatímco rakouský Salcburk je pověstný svou presinkovou mašinou, která tradičně statickou rozehrávku Sparty rozebere na kusy během deseti minut.
Skutečný horor však přichází ze třetího koše v podobě dvou klubů z anglické Premier League – Bournemouth doma a Crystal Palace venku. I průměrný anglický tým disponuje takovými finančními a kvalitativními možnostmi, jakým český klub zkrátka nedokáže konkurovat. Zde reálně hrozí tvrdé fotbalové lekce.
Stadion Crystal Palace sice nepatří k těm největším v Anglii, ale příjemně se Spartě na jihovýchodě Londýna hrát nebude.
A nenechme se mýlit ani papírově nejslabším čtvrtým košem. Norský Lillestrøm přiveze na Letnou tvrdý, nepříjemný severský styl plný soubojů, který technicky tápající Spartě vůbec nechutná. Ararat-Armenia sice zní jako snadný terč, ale logisticky náročné a daleké cestování na hřiště soupeře, který doma nemá co ztratit, bývá pro české týmy historicky katastrofální.
Jediná cesta je ta domácí
Z výše uvedených faktů vyplývá jediné logické vyústění. Evropská liga letos pro Spartu nebude o postupu do jarní fáze, ale o pouhém přežití a sbírání drahých zkušeností pro mladé hráče.
Chtít v této situaci uspět na obou frontách by byla manažerská i trenérská sebevražda. Nemá smysl honit dva zajíce a skončit s prázdnýma rukama.
Sparta musí okamžitě přepnout do režimu tvrdého pragmatismu. Evropa ji bude letos hodně bolet a body z ní bude získávat jen velmi ztěžka. Pokud se ale klub smíří s realitou, obětuje pohárové ambice a veškerou energii i koncentraci vrhne do domácí soutěže – počínaje už nedělním derby –, může svou sezónu ještě zachránit.
Slavia si sice možná užije záři reflektorů v Lize mistrů, ale Sparta musí pod novým kapitánem Adamem Karabcem začít tvrdě a bez vytáček pracovat na vlastním ligovém písku. Jinak hrozí absolutní rozklad.
Anketa
Článek byl sepsán s využitím následujících zdrojů:
