Beneš a Zelenskyj: Prezident, který odešel, vs. prezident, který zůstal

Přestože tato paralela působí na první pohled lákavě, odborníci i historici upozorňují, že podobnost je spíše metaforická než faktická. Beneš i Zelenskyj sice čelili agresi silnějšího souseda, ale jejich možnosti, mezinárodní prostředí i osobní role byly natolik odlišné, že přímé srovnání často vede k nepřesnostem. Zatímco Beneš byl prezidentem státu, který velmoci obětovaly ve jménu appeasementu, Zelenskyj je prezidentem země, kterou velmoci naopak podporují jako symbol odporu proti autoritářské expanzi.

Československo v roce 1938 stálo v mimořádně nevýhodné geopolitické situaci. Bylo obklopeno agresivními totalitními režimy a jeho hlavní spojenci, Francie a Velká Británie, se rozhodli ustoupit Hitlerovi ve snaze vyhnout se válce. Sovětský svaz měl podmínku pomoci, jen pokud nám pomůže Francie. Československo tak zůstalo izolované a bez reálné vojenské pomoci. Beneš se ocitl v pasti: buď přijmout diktát Mnichova, nebo vést osamocený boj proti mnohonásobně silnějšímu nepříteli. Jeho rozhodování probíhalo v prostředí, kde se západní demokracie rozhodly obětovat menší stát ve jménu iluze míru.

Ukrajina v roce 2022 čelila rovněž agresi velmoci, ale její situace byla v mnoha ohledech opačná. Západní státy reagovaly rychle a jednotně. Spojené státy, Evropská unie i NATO poskytly Ukrajině rozsáhlou vojenskou, finanční i politickou podporu. Zelenskyj tak měl k dispozici širokou mezinárodní koalici, která byla ochotná investovat značné prostředky do obrany ukrajinské suverenity. Ukrajina nebyla izolovaná, naopak se stala středobodem globálního odporu proti ruskému imperialismu. Zatímco Beneš byl obětí geopolitického selhání, Zelenskyj je aktivním tvůrcem mezinárodní reakce.

Edvard Beneš po Mnichovu abdikoval a odešel do exilu, kde se stal klíčovou postavou zahraničního odboje. Jeho úkolem bylo obnovit mezinárodní uznání Československa, vyjednat podporu exilové vlády a připravit poválečné uspořádání. Beneš nebyl vojenským vůdcem, ale diplomatickým stratégem, který musel přesvědčit velmoci, že Československo má právo na obnovu. Bohužel po zradě západních spojenců, začal více spoléhat na Sovětský svaz, což se ukázalo jako chyba. Jeho práce byla tichá, vyjednávací a dlouhodobá. Přestože nebyla tak viditelná, byla pro budoucnost státu zásadní.

Volodymyr Zelenskyj se naopak rozhodl zůstat v Kyjevě i během prvních dnů ruské invaze, kdy se očekával rychlý pád ukrajinské vlády. Jeho slavná věta „Potřebuji munici, ne odvoz“ se stala symbolem odporu a morálního odhodlání. Zelenskyj se stal válečným prezidentem v tom nejlepším smyslu: motivoval armádu, sjednocoval veřejnost a zároveň vedl intenzivní diplomatickou ofenzivu. Podle Echo24 by Ukrajina bez jeho osobní přítomnosti a leadershipu pravděpodobně padla, jeho role měla zásadní psychologický i politický význam. Zatímco Beneš vedl z exilu, Zelenskyj vede z frontové země.

Reakce světa na Hitlerovu agresi v roce 1938 byla tragickým selháním. Francie a Británie se rozhodly obětovat Československo ve jménu appeasementu, a to navzdory existujícím smlouvám. Mnichovská dohoda byla uzavřena bez účasti Československa, to Beneše postavilo před hotovou věc. Jeho možnosti byly minimální, neměl spojence, neměl podporu a neměl prostor jednat.

Reakce světa na Putinovu agresi byla přesně opačná. Západní státy se semkly a poskytly Ukrajině rozsáhlou pomoc. Zelenskyj se stal tváří odporu a jeho projevy v parlamentech po celém světě posílily odhodlání demokratických zemí. Ukrajina byla přizvána k jednáním, její situace se stala prioritou summitů NATO i EU a její boj byl vnímán jako obrana evropských hodnot. Zatímco Beneš byl izolován, Zelenskyj je podporován.

Často je používá pojem „Mnichovský moment“ jako varování, že Západ by mohl jednou přestat Ukrajinu podporovat. Odborníci však upozorňují, že skutečná paralela s rokem 1938 neexistuje. Západ dnes nechce opakovat chybu appeasementu a je si vědom, že ústupky agresorovi vedou pouze k další eskalaci. Ukrajina má podporu, kterou Československo nikdy nemělo, a Zelenskyj má prostor jednat, který Benešovi chyběl. Mnichov tak slouží spíše jako historické memento než jako skutečné srovnání.

Edvard Beneš je dodnes předmětem sporů. Někteří mu vyčítají, že měl bojovat, jiní tvrdí, že boj by znamenal rychlou porážku a tisíce mrtvých. Jeho poválečné kroky, zejména dekrety a orientace na Sovětský svaz, jsou rovněž předmětem debat. Beneš však jednal v extrémně omezených podmínkách a jeho možnosti byly minimální.

Zelenskyj čelí kritice jiného typu. Někteří mu vyčítají přílišné spoléhání na Západ nebo nedostatečné reformy před válkou. Jiní upozorňují na riziko, že dlouhá válka může oslabit ukrajinskou demokracii. Přesto je jeho strategie obecně vnímána jako úspěšná, protože Ukrajina stále existuje a bojuje.

Beneše a Zelenského spojuje především to, že oba čelili agresi silnějšího souseda a museli jednat v extrémním tlaku. Oba se stali symboly národního odporu, každý však jiným způsobem. Beneš byl diplomatickým vyjednavačem, Zelenskyj je válečným lídrem. Beneš byl izolován, Zelenskyj je podporován. Beneš vedl z exilu, Zelenskyj z první linie. Benešův stát byl rozbit, Zelenského stát přežil.

Srovnávat Beneše a Zelenského je lákavé, ale historicky nepřesné. Beneš byl prezidentem státu, který velmoci obětovaly. Zelenskyj je prezidentem státu, který velmoci podporují. Beneš musel odejít do exilu, aby mohl bojovat diplomaticky. Zelenskyj zůstal, aby mohl bojovat politicky i morálně.

Pokud má Mnichov nějakou paralelu s dneškem, pak spíše jako varování Západu, aby Ukrajinu neopustil.

Zdroje:

autorský text z těchto zdrojů

„Mnichovský“ moment Zelenského. Dopadne stejně jako Edvard Beneš? - Aktuálně.cz

Diplomatické a historické paralely: Zelenskyj není Beneš ani Churchill - Médium.cz

„Zelenskyj není jako Beneš. Na rozdíl od něj svoji zemi neopustil, Ukrajina by bez něj padla“ - Echo24.cz

Velmi děkuji za případnou podporu prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet zajímavé a užitečné texty. Jako autoři vidíme pouze částku a čas transakce, nemůžeme proto poděkovat adresně. Částka 100 kč je ekvivalentem 2 500 zobrazení.