Článek
Tento článek je krátkým úvodem ke stejnojmennému 42. stránkovému polemickému a analytickému textu, který si můžete stáhnout pomocí jedné z níže uvedených linek (v PDF formátu).
Shození atomových pum na Hirošimu a Nagasaki je tragickou událostí 2 světové války. Stále zůstává a zřejmě i zůstane zdrojem diskusí, emocí, vášní, propagandy, pochybností i vědeckého zkoumání.
Bylo použití atomových pum bylo správné či opodstatněné? Tato otázka rezonuje naléhavěji zejména ve světle emotivních, mnohdy přímo odsuzujících článků a filmů, které můžeme vidět v některých médiích včetně dokumentárních kanálů.
Přemýšlející člověk se nechce spokojit s několika zjednodušenými schématy nebo ideologickými frázemi, potřebuje si vytvořit komplexnější obraz, aby mohl zformovat svůj postoj k dané události.
Naskýtá se mnoho otázek, často podsouvaných celá desetiletí i sovětskou propagandou. Nevzdalo by se Japonsko i tak, bez použití atomových pum? Nebyla rozhodující úspěšná sovětská invaze do Mandžuska? Nestačilo ještě pár týdnů nebo měsíců podržet námořní blokádu? A nebyla to už jen zbytečná krutost, snaha ukázat sílu nové zbraně v začínající konfrontaci se SSSR?
Na samém počátku jakýchkoliv úvah je nutno si uvědomit, že ke shození atomových pum nedošlo při nějaké šarvátce o bezejmenný ostrov nebo ropné naleziště. Nešlo ani o akt agrese proti nic netušícímu, mírumilovně žijícímu Japonsku. Naopak, bylo to zakončením dlouhé agresivní války, kterou Japonsko rozpoutalo, a to i kdyby někdo chtěl hledat v motivech této rozsáhlé agrese jakési historické ospravedlnění. To je ovšem jiná téma.
Při hledání odpovědí na výše uvedené i další otázky budeme zkoumat především:
- Historický kontext z pohledu daného období, mimo jiné charakter války.
- Standardy dané doby, kde ukážeme také rozdílnost chápání morálních hranic válečných operací v době druhé světové války oproti dnešku.
- Zkráceně také palčivou otázku strategického bombardování za druhé světové války.
- Hlavní pozornost se věnuje pravděpodobným hypotetickým scénářům při nepoužití atomových pum, a to jak scénářům bez invaze spojeneckých vojsk na hlavní japonské ostrovy, tak i různé scénáře po zahájení invaze (operace Downfall).
Podstatná jsou právě vyústění uvedených scénářů a jejich porovnání s realitou, která byla. Protože v konečném důsledku právě toto porovnání reality s alternativní hypotetickou historií dává vodítko, jaký postoj zaujmout ke shození atomových pum.
Výsledky možná některé z vás nepříjemně překvapí, možná ne.
Autor si nedává za cíl o něčem čtenáře přesvědčit na základě nějakých alternativních scénářů, ale udělat si svůj vlastní názor. Vlastní názor na základě ucelenějšího obrazu, než obvykle poskytují školní učebnice nebo média.
Válka je sama o sobě tragická událost, pro většinu účastníků nepřináší nijakou opravdovou radost, přes veškeré oslavné projevy vítězů, ale spíše hořkou pachuť. Možná Vám tento text pomůže lépe pochopit události ukončení druhé světové války komplexněji.
