Článek
Jak to celé začalo
Manžel nedokázal sedět doma a dívat se z okna. Byl zvyklý mít svůj rytmus a každý den řešit něco důležitého. Když odešel do důchodu, zdálo se mu, že svět kolem běží bez něj. Řekl mi, že si najde drobnou práci, jen aby měl pocit, že je k něčemu potřebný. Podporovala jsem ho, protože jsem věděla, že bez aktivity by sešel a uzavřel se do svého vnitřního světa.
Nadějný začátek
Po několika týdnech doma objevil inzerát na práci v místním skladu. Nebylo to nic náročného a slibovali příjemné tempo i kolektiv. Viděla jsem, jak mu po dlouhé době září oči. Dokonce si předem připravil oblečení, aby první den vypadal jako profesionál. Po návratu se tvářil spokojeně a vyprávěl mi o lidech, které poznal. Bylo to poprvé za několik měsíců, kdy jsem slyšela, že se na něco těší.
První výplata
Napětí přišlo až ve chvíli, kdy mu dorazily peníze. Seděl u stolu a díval se na výpis s výrazem, který jsem u něj neviděla. Poslali mu za měsíc práce deset tisíc korun. Neříkal nic, jen si papír několikrát přepočítal, jako by se snažil najít skrytou chybu. Pak se na mě podíval a prohlásil, že za takovou částku pracovat nebude. Vysvětloval, že si myslel, že práce je placená lépe, a že tohle je spíš symbolická odměna než mzda.
Snažila jsem se mu říct, že si vybral práci hlavně kvůli pocitu užitečnosti, ale neposlouchal mě. Tvrdil, že když už někde tráví několik hodin, měl by být zaplacen aspoň trochu důstojně. Viděla jsem, jak se v něm mísí zklamání a uražená hrdost a že nejde jen o peníze, ale o to jak sám sebe vnímá.
Nečekaný konec jeho nového začátku
Druhý den šel do skladu a oznámil že končí. Vrátil se domů dřív než obvykle a bylo na něm vidět, že rozhodnutí udělal rychle a bez dlouhého přemýšlení. Já jsem cítila spíš tichý smutek. Ne proto, že by odešel z práce ale proto, že jsem pochopila že jeho boj není o výplatu, ale o to, že nechce připustit že svět už o jeho zkušenosti nestojí tolik jako dřív.
