Článek
Příchod do podniku
Byl to obyčejný páteční večer, kdy jsme si s manželkou chtěli dopřát něco speciálního. Dlouho jsme nikde nebyli a ona trvala na tom, že si dáme společně večeři. Vybrali jsme menší podnik v centru, který měl na internetu poměrně dobré recenze. Uvnitř bylo útulno, decentní hudba v pozadí a na stolech svíčky. Opravdu to působilo jako ideální místo na večer ve dvou.
První narážka
Jakmile jsme dostali jídelní lístek, manželka si ho začala důkladně prohlížet. Já jsem měl jasno hned, vybral jsem si steak. Ona to měla složitější, protože je veganka. Projížděla jednu stránku za druhou, ale nenarazila ani na jedinou možnost, která by odpovídala jejímu způsobu stravování. Nakonec zavolala číšníka a zeptala se ho, zda je možné upravit některé jídlo tak, aby neobsahovalo živočišné produkty.
Reakce číšníka
Číšník se na ni podíval s úsměškem a pak se nahlas zasmál tak, že se na nás otočilo několik lidí od okolních stolů. Pronesl něco v duchu: „Tady vaříme opravdové jídlo, ne zelené lístky.“ Ta poznámka ji zasáhla. Já jsem cítil, jak se mi hrne krev do tváří, protože jsem viděl, jak je manželce nepříjemné, že se jí někdo vysmívá jen kvůli tomu, jak se stravuje.
Trapné ticho
Po jeho poznámce nastalo mezi námi ticho. Manželka se stáhla, zaklapla jídelní lístek a odložila ho na stůl. Já jsem se snažil situaci zachránit, že se přece jenom najíme a pak půjdeme, ale bylo vidět, že už ztratila chuť i náladu. Lidé u vedlejšího stolu se snažili dělat, že nic neslyší, ale cítil jsem, že celá situace visí ve vzduchu a že jsme se ocitli v roli někoho, kdo je k smíchu.
Odchod z restaurace
Nakonec jsem zavolal číšníka zpátky, vrátil mu jídelní lístky a řekl, že odcházíme. Ani se nesnažil situaci napravit, jen pokrčil rameny, jako by o nic nešlo. Venku byla zima a šli jsme beze slov ulicí. Měl jsem pocit, že jsem selhal, protože jsem ji nedokázal bránit nebo se alespoň ostřeji ohradit. Ona kráčela tiše vedle mě a bylo jasné, že ji to celé hluboce ranilo.
Přetrvávající pocit
Je zvláštní, jak jedna jediná věta dokáže zkazit celý večer. Nebyl to jen neprofesionální přístup, ale i ponížení, které se odehrálo před cizími lidmi. Od té chvíle jsem si začal mnohem víc všímat, jak se v restauracích přistupuje k lidem s jinými stravovacími návyky. Ačkoliv to byla jen krátká epizoda, její ozvěna v nás zůstala ještě dlouho.
