Článek
Reportáž z permafrostu: Kamila a „Incident s křivě položeným ovladačem“
Vítejte v dalším díle našeho seriálu o přežití v extrémních podmínkách. Pokud jste si mysleli, že nejdelší doba bez komunikace nastává při výpadku serverů Googlu, Kamila vás ráda vyvede z omylu. V její domácnosti je totiž ticho strategickou zbraní hromadného ničení, která se aktivuje při sebemenším náznaku Petrova pochybení.
Rozbuška: Zločin proti lidskosti (nebo jen špatně koupený jogurt)
Stačí drobnost. Petr koupil polotučné mléko místo plnotučného, nebo – nedejbože – zapomněl, že v úterý v 17:45 se mluví výhradně o Kamiliných pocitech z kurzu keramiky. V tu chvíli Kamila přepne do režimu „Kryo-terapie“.
Normální lidé si věci vyříkají, zařvou si nebo hodí talířem. Ale Kamila? Ta je nad věcí. Její trest trvá týdny. Je to ticho tak husté, že by se dalo krájet nožem, který Petr pravděpodobně taky odložil do myčky pod špatným úhlem.
Verbální ping-pong v mrazírně
Když už Kamila prolomí ticho, není to proto, aby se zeptala, jaký měl Petr den. Je to proto, aby do ticha vypustila malý, vysoce koncentrovaný projektil ironie.
- Petr: „Miláčku, nevíš, kde mám klíče?“
- Kamila (s pohledem upřeným do prázdna): „Vzhledem k tomu, jak brilantně zvládáš organizaci vlastního života, mě překvapuje, že jsi vůbec našel cestu domů. Zkus se zeptat své maminky, ta ti určitě poradí, jak být ještě víc neschopný.“
A šlus. Opona padá. Dalších 48 hodin bude následovat jen zvuk Kamiliných podpatků, které do podlahy vyťukávají morseovkou vzkaz: „Jsi – nula – jsi – nula.“
Orál? To už je jen legenda z pravěku
V těchto týdnech „diplomatické roztržky“ se Petrův sexuální život přesouvá z kategorie „za odměnu“ do kategorie „sci-fi a fantasy“. Myšlenka na intimitu je v tuto chvíli stejně reálná jako kolonizace Marsu do konce týdne. Kamila se po bytě pohybuje jako nedobytná pevnost obehnaná ostnatým drátem z pohrdání. Pokud se jí Petr náhodou dotkne v kuchyni, Kamila se s trhnutím odtáhne, jako by na ni sáhla mokrá hadra na podlahu.
„Doteky? Teď? Fascinuje mě tvůj optimismus, Petře. Skoro tak moc, jako mě fascinuje tvoje neschopnost pochopit, že jsi mě před čtrnácti dny hluboce ranil tím, že jsi při mém vyprávění o sousedce jednou – zdůrazňuji jednou – zívl.“
Samozřejmost dobrých skutků v tichu
Zatímco Petr doma hnije v sociální izolaci, Kamila na Facebooku sdílí citáty o síle komunikace a laskavosti. Včera údajně zachránila žížalu z chodníku, aby neuschla. Je to tak dojemné, že by i kámen zaplakal. Doma ale ta samá žena dokáže mlčet tak intenzivně, že i pokojové rostliny začínají v obýváku hnědnout depresí.
Týdny plynou, Petr se začíná bavit se Siri, jen aby slyšel lidský hlas, a Kamila dál trůní na svém ledovém trůnu. Čeká, až se Petr definitivně zlomí a přijde s omluvou za chybu, kterou si mezitím musel sám vymyslet.
