Mariánské lázně - Lázně císařů a králů

Mariánské Lázně leží v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nacházejí zhruba 30 km jihovýchodně od Chebu. Jde o nejmladší lázeňské město ze slavného česko-lázeňského trojúhelníku. My v Mariánských Lázní navštívíme několik pramenů a projedeme si i lázeňskou kolonádu včetně lázeňského parku. Vzhledem k tomu, že výlet se dá různě kombinovat, výběr trasy a míst k navštívení necháme zcela na vás.

Slané prameny byly využívány v oblasti Mariánských lázních už od 12. století klášterem v osadě Teplá. Původně byly využívány zejména k získávání soli. O založení lázní se zasloužil až v roce 1779 doktor Johann Josef Nehr. K dalšímu rozvoji lázní došlo na začátku 19. století zásluhou opata Karla Kašpara Reitenbergera, který zahájil výstavbu lázeňských domů a pavilonů. Pak město mělo divokou éru po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce a situace se zlepšila až po roce 1989. Dnes se v Mariánských Lázní léčí několik chorob. Od roku 2021 jsou Mariánské Lázně spolu s dalšími evropskými lázeňskými místy na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Pramen, původním názvem Solný, dostal své současné jméno dle dřevěného kříže, vztyčeného na místě jeho vývěru. Kříž zároveň sloužil k orientaci pro poutníky, jenž putovali za jeho jedinečnou léčivou silou. Dnes jde o nejvýznamnější pramen Mariánských Lázní. Do pavilonu Křížového pramene, jsou přivedeny ještě dva okolní prameny, Karolinin a Rudolfův, které je zde možno také ochutnat.

Novobarokní kolonádu Maxima Gorkého nechal postavit v letech 1888–1889 opat kláštera Teplá. Jde o jednu z původních dochovaných lázeňských kolonád v Evropě. Její rekonstrukce proběhla v letech 1973–1981.

Ještě nutno dodat, že kolonáda byla vybudována podle projektu architektů Hanse Mikscheho a Juliana Niedzielského. Konstrukce byla odlita v železárnách v Blansku a dokonce hrozilo, že za druhé světové války bude kolonáda rozebrána a konstrukce přetavena k výrobě zbraní. Dnes je kolonáda symbolem Mariánských Lázní. Jinak kolonáda dostala jméno Maxima Gorkého až v 50. letech 20. století. 1. července 2010 se kolonáda stala národní kulturní památkou České republiky.

Fontána byla navržena akademickým architektem Pavlem Mikšíkem. Do provozu byla uvedena 30. dubna 1986. Od srpna 2024 do konce dubna 2025 proběhla rekonstrukce fontány a dnes se pyšní více než 250 tryskami s maximálně 6 metrů vysokým střikem. Společně s produkcí hudby vytváří zajímavé kombinace včetně barevného osvětlení. Pokud vás zajímá, jak takové představení zpívající fontány vypadá, podívejte se na naše bonusová videa:

Tato kolonáda klasicistního stylu byla postavena v roce 1869. Podobně jako i další klasicistní objekty připomíná antické stavby a je zdobena korintskými sloupy. V této kolonádě najdete Karolinin a Rudolfův pramen.

Minerální voda z Lesního pramene obsahuje hodně bikarbonátu a sodíku. Působí mukoliticky, tzn. uvolňuje hlen z dýchacích cest a usnadňuje vykašlávání. Pacienti se zvýšeným krevním tlakem nebo se srdečními problémy by příliš velké množství Lesního pramene pít neměli. Nejen jim, ale např. také dětským pacientům se proto doporučuje Lesní pramen inhalovat. Mezi jeho další schopnosti patří rozpouštění ledvinových kamenů z kyseliny močové. Lesní pramen je též velice vhodný pro pacienty, kteří mají problémy s žaludkem, především s jeho zvýšenou kyselostí.

Mariin pramen je pro Mariánské Lázně význačný tím, že se používal jako první pramen ještě před založením lázní. Má vysoký obsah oxidu uhličitého. Nachází se v lázeňském komplexu a dokonce je stáčen do lahví.

Ambrožovy prameny mají vysoký obsah železa. Jsou slabě mineralizované a říká se jim také „Prameny lásky“. Jsou pojmenované podle opata Jeronyma Ambrože, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným lidem.

Balbínův pramen byl v roce 1921 zachycen a veden potrubím do lázní.

Prameny Augustin a Edward VII. byly nově vyvedeny do společného veřejného pítka. Mají silně mineralizovanou vodu a zajímavostí je, že jsou čerpány z velké hloubky až 76 m.

Alexandřin pramen je chemickým složením velmi podobný Ferdinandovu prameni. Dříve zde vyvěral Alfrédův pramen, který kvůli slabé vydatnosti postupně zanikl. Vývěry obou pramenů byly od sebe vzdálené pouhých 120 cm.

Ferdinandův pramen je nejstarším písemně doloženým mineralizovaným pramenem na území Mariánských Lázní. Je to zemitá železnatá kyselka s menším obsahem minerálních látek a vysokým obsahem vápníku.

Rudolfův pramen, který jsme již potkali v malé kolonádě se původně jmenoval Luční. Nazván byl dobově podle korunního prince a čekatele na trůn Rudolfa.

Antonínův pramen dlouhou dobu vytékal anonymně. Své jméno dostal až později. V roce 1790 byl postaven kostel sv. Antonína z Padovy v Úšovicích a jeho jméno se přeneslo na pramen, který sem byl doveden za první republiky z výše položeného lesa.

Prelátův pramen je složením podobný Ambrožovým pramenům. Leží v Pottově údolí a jeho minerální vody jsou nejníže položenými prameny Mariánských Lázní.

Kolem Mariánských lázní se nacházejí ještě další prameny (Medvědí pramen a Farská kyselka) a zajímavá místa (např. Krakonoš a Boheminium), ale jejich prozkoumání necháme na vás.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Stránky města Mariánské Lázně, Wikipedia (Mariánské Lázně)