Místo zpustošené po armádě a pramen řeky Odry

A naše putování začneme tady u obce Kozlov, odkud vstoupíme přímo do vojenského prostoru a vydáme se k prameni řeky Odry.

Kozlov najdete v Olomouckém kraji zhruba 10 km severně od Lipníka nad Bečvou. Z Kozlova k prameni řeky Odry vede červená turistická trasa. Parkovat je možné přímo v Kozlově. Jen upozorňujeme, že vstupujete do vojenského výcvikového prostoru Libavá. Trasa k prameni Odry je dostupná pouze v pátek od 15. do 22. hodiny a o víkendech a státem uznávané svátky, a to vždy od 6 hodin do 22 hodiny. V žádném případě nescházejte z trasy a nechoďte cestami, které jsou uzavřené závorami. V době výcviku v oblasti kolem pramene Odry bývá také uzavřen přístup k samotnému prameni závorou. Na tato omezení vás upozorňují varovné cedule téměř na každém kroku. Spolu s červenou turistickou trasou od Kozlova vede i naučná stezka u pramene Odry, na které se z informačních tabulí dozvíte informace o vysídlení obcí po zahrnutí oblasti do vojenského výcvikového prostoru, zdejší přírodou a také o samotné řece Odře. Trasa z Kozlova k prameni je dlouhá něco málo přes 1,5 kilometru a vede po zpevněných cestách a u pramene po povalovém chodníku.

A a tohoto místa začíná řeka Odra, která je dlouhá 854 km, z toho 113 km protéká Českem a vlévá se u polského Štětína do Baltského moře.

Tento pramen ale není původní, který byl objeven v roce 1830, na ten se podíváme později. Původní pramen totiž časem vyschnul, a tak později bylo upraveno toto místo jako pramen řeky Odry a dnes zde stojí tento přístřešek.

Bývalou ves Stará voda najdete kousek od Města Libavá východně zhruba 4 km. Nachází se zde i parkoviště s dostatečnou kapacitou.

První písemný záznam o Staré vodě je z roku 1456, ve které zpočátku bydlelo české a německé obyvatelstvo. Později ale většina obyvatel byla německého původu. Počátek pravidelných poutí olomouckých minoritů do Staré Vody se datuje rokem roku 1500. Záměr vybudovat nové poutní místo vznikl již v 80. letech 16. století, realizoval jej však až olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Na konci 17. století zde byl postaven klášter řádem piaristů. Dokonce v něm působil Jan Evangelista Purkyně. Jeho konec ale způsobila druhá světová válka a zkázu kláštera dokonalo pozdější zahrnutí oblasti do vojenského prostoru.

V letech 1690–1695 zde byla zřízena kolej školského řádu piaristů, ti také vedli duchovní správu a úspěšně působili až do roku 1922. Po odchodu piaristů zde byli krátce redemptoristé a do roku 1930 benediktini. Jen pro představu, v roce 1930 zde stálo 76 domů a žilo 345 německých obyvatel.

Ranou pro obec se stal letecký útok ze 4. května 1945, při kterém vyhořel klášter a další domy.

V roce 1946 po odsunu německého obyvatelstva, které tvořilo většinové obyvatelstvo Staré Vody, ministerstvo národní obrany slíbilo, že poutní místo může sloužit i nadále svému účelu. V roce 1949 se zde konala poslední pouť a komunistické vedení se rozhodlo celé území obce začlenit do vojenského újezdu, který měl sloužit potřebám armády. V letech 1949–1968 tu pobývala československá armáda. Po vstupu vojáků Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vojenský prostor Libavá a Starou Vodu obsadila sovětská vojska, která zde působila až do roku 1990. V roce 1990 se oblast otevřela civilnímu obyvatelstvu.

Po roce 2000 začalo docházet k postupnému zmenšování vojenského újezdu a v roce 2016 se od vojenského područí osamostatnila i obec Město Libavá. Navzdory svému názvu, který slovem „Město“ začíná, je tak nyní jen „obyčejnou“ obcí, tedy ani městem, ani městysem. A právě Stará voda spolu s údolím Lazského potoka spadá pod obec Město Libavá.

Co ale tady zůstalo a je revitalizováno je Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího. A právě na kostelu, teda hlavně na jeho interiéru je vidět, jak se československá a sovětská armáda na této stavbě podepsala a do doslova. V padesátých letech se rozhodlo o odvezení cenných památek ze Staré Vody do jiných kostelů. Po sametové revoluci v roce 1989 byl vypracován plán obnovy a v roce 1991 došlo k navázání na tradici místních poutí.

Revitalizace kostela probíhá dodnes, a to podle finančních možností spolku, který se o poutní místo spolu s kostelem ve Staré vodě stará. Kostel je volně přístupný veřejnosti v otevírací době (hlavně o víkendech). Na záchranu kostela a okolí můžete přispět i vy finančním darem či nákupem propagačních předmětů. Nutno ještě doplnit, že barokní poutní kostel byl vystavěn v letech 1683–1688 podle projektu švýcarsko-italského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Dnes je kostel filiálním kostelem farnosti Města Libavá a je chráněn jako kulturní památka.

Je zde i částečně obnovený hřbitov původně založený v roce 1849. A za zmínku stojí i bývalé klášterní zahrady, po kterých zůstaly dnes jen zatravněné terasy.

A kousek opodál najdete Královskou studánku spolu s kaplí svaté Anny. Ta byla postavena v letech 1699-1703 stavitelem Petrem Techetem z Budišova. V 60. letech 20. století byla kaple téměř zničena. Roku 2007 byla ale znovu postavena a slavnostně otevřena.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Wikipedia (Odra, Stará Voda, Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího, Vojenský újezd Libavá), Stránky Poutního místa Stará Voda, Informační tabule naučné stezky