Článek
Cesta vlakem z Chotěboře do Bílku trvá něco málo přes 5 minut, za to cesta zpět nám zabere několik hodin.
Z Bílku nás údolím řeky Doubravy povede červená turistická stezka, kterou se dostaneme zpět do Chotěboře. Pokud by ale zhruba 9 km bylo na vás moc, cestu si můžete zkrátit po modré, pokud vynecháte skály Koukalky. Jen pro doplnění, budeme se nacházet v CHKO Železné hory.
Než ale půjdete do údolí, podívejte se na tento krásný kamenný most. Gotický most z lomového kamene se dvěma klenutými oblouky pochází ze 14. století. Podle legendy ho údajně dal postavit Karel IV. První ověřená zmínka je ale až z konce 18. století.

Kamenný most v Bílku
Údolím Doubravy
My ale už z Bílku pokračujeme do údolí řeky Doubravy. A právě tento most je vstupní branou do soutěsky řeky Doubravy. Hlavně opatrně, ať někomu nevstoupíte na soukromý pozemek.

Začátek údolí řeky Doubravy
Na některých místech vám pro lepší schůdnost pomohou tyto železné řetězy. Pozor taky dávejte, abyste nespadli do řeky. Možná se budete divit, proč tu není uklizeno. Je to dáno tím, aby nebyly narušeny přirozené procesy. Padlé stromy totiž bývají i domovem několika živočichů a tlení dřeva je přínosem pro další přírodní procesy. Po cestě sice potkáte pár studánek, ale jak vidíte, bez vody. Takže si vezměte pití sebou i jídlo, protože žádné občerstvení tu nečekejte.

Údolí Doubravy
Jinak přírodní rezervace Údolí Doubravy byla založena 1. června 1986 a je součástí CHKO Železné hory. Chrání skalnaté útvary vytvořené erozí vlivem vody řeky Doubravy.

Řeka Doubrava
Zajímavostí je i soutěska, která se jmenuje Koryto. Pouze 4 metry široká soutěska je nejdivočejším místem údolí řeky Doubravy. Řeka si zde prorazila cestu mezi až 15 metrů vysokými skalami a za vysokého vodního stavu vytváří působivé peřeje, v soutěsce se nacházejí dva vodopády vysoké 2 a 2,5 metru.

Vodopád Doubravy
Až dojdete k místu, kterému se říká Pod Sokolohrady, tak se nezapomeňte stavit na zříceninu hradu Sokolov. A i když z hradu nic nezůstalo, tak jsou zde krásné pohledy na údolí řeky Doubravy, a i na samotnou lávku, po které jsme sem přišli. První zmínka o hradu pochází z roku 1404. Později byl obléhán královským vojskem a v roce 1456 se hovoří už jen o hradišti zvaném Sokolov.

Vyhlídka ze zříceniny hradu Sokolov
My ale na chvíli odbočíme od červené turistické trasy a pokračujeme dál na Čertův stolek. A i když cesta je trochu náročná, je zde krásný výhled do údolí.

Čertův stolek
Za malou chvíli opět odbočíme, protože nás čeká tento zhruba 2 metry vysoký vodopád Kamenného potoka.

Vodopád Kamenného potoka
V tomto místě opouštíme řeku Doubravu a blížíme se k Chotěboři. Ještě nás čeká skála Koukalka. Rulové skály získaly jméno podle Václava Koukala, kterému zde v 16. století patřily pozemky.

Skály Koukalky
Tato kaple sv. Anny nám upozorňuje, že už jsme v Chotěboři. Kaple byla vystavěna v roce 1902 na místě původní malé kapličky podle návrhu Františka Krumla v romantizujícím stylu. V první polovině 20. století byla místem tradičních poutí.

Kaple sv. Anny
A když se rozhlédnete, uvidíte i věž kostela sv. Jakuba Většího.
Kritika na sociálních sítí
Na sociálních sítích se v cestovatelských skupinách v poslední době řeší neutěšený stav údolí řeky Doubravy. Návštěvníci si stěžují na neschůdnost tras, zarostlé okolí a nevytěžené kmeny po kůrovcové kalamitě.
Je nutné si uvědomit, že oblast se nachází ve zvlášť chráněném území CHKO Železné hory. Hlavní smysl ochrany je zachování přírodních procesů, proto se v CHKO řežou pouze ty stromy, které by mohli ohrozit bezpečnost turistů na vyznačených stezkách Klubu českých turistů. Kmeny se těžit z důvodů přírodních procesů nesmí. Jsme přece jen v přírodě a k tomu tak musíme i přistupovat, že jsme „na návštěvě“. Klub českých turistů i Agentura pro ochranu přírody a krajiny, která spravuje CHKO, mají zájem trasy udržet přístupné a dělají také vše, co mohou a co je v souladu s typem ochrany přírody.
V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.
Zdroje pro tento článek: Informační tabule stezky