Článek
Já jsem na té demonstraci 16. září nebyl, ani bych tam nešel.
V souvislosti s vládou Petra Fialy používají její příznivci často pojem nová totalita. Já jsem prožil značnou část života v té totalitě před rokem 1989 a tak to mohu trochu porovnat.
Demonstrace v roce 1989
Na Václaváku jsem byl v listopadu 1989 jen dvakrát. Jednou jsem stál na okraji Krakovské ulice. Celý Václavák byl plný. To hlavní se odehrávalo dole na Můstku. Celým Václavském se nesl takový temný hukot skládající se z jásání lidí a převalující se ozvěny. Udělalo se mi z toho špatně a musel jsem odejít. Pak jsem tam šel ještě jednou. To už nebyl Václavák stojící a nacpaný. Lidi šli jako mohutný průvod od Muzea až na Můstek a dále pak na Národní třídu. Zrovna když jsem byl na úrovni Melantrichu, kde se večer odehrávaly ty projevy, ozvalo se z amplionů, že členové ÚV KSČ dali své funkce k dispozici (v dnešním významu - rezignovali).
Demonstrace v roce 1969
Pamatuju se také, jak jsem zcela náhodně byl na Václavském náměstí v roce 1969, když tam byla nějaká demonstrace.
Vůbec jsem však na žádnou demonstraci nešel. Šel jsem si tam koupit brýle, protože na pravé straně náměstí při pohledu od Muzea byla tehdy jedna z nejlepších optik v Praze. Bylo mi asi sedmnáct let. Tehdy tam se mnou šla matka, protože ona chtěla ty brýle zkontrolovat a zaplatit.
Moc detailů si nepamatuji, protože jinak to byl pro mě zcela běžný den. Při vstupu do prodejny jsem si nevšiml, že by se někde shromažďovali nějací lidé. V prodejně jsme byli několik desítek minut, protože jsme čekali, až přijdeme na řadu. Pak jsem zaslechl nějaké hlášení z amplionů, kterému nebylo příliš rozumět. Náhle se za výlohou optiky objevil bílý kouř, mlha, která se rychle šířila. Začaly nás štípat oči a cítili jsme jakýsi česnekový zápach. Pochopili jsme, že to za výlohou je slzný plyn. Vedoucí prodejny běžel zamknout vstupní dveře a čekali jsme, co se bude dít. Nedělo se nic. Asi po půl hodině se slzný plyn zcela rozplynul a mohli jsme jít domů. Oči nás pálily celou cestu. Na náměstí se však vůbec nic zvláštního nedělo. Později jsem se dozvěděl, že zrovna bylo nějaké výročí a že tam byla jakási protestní akce.
Rozdíl mezi protestní akcí před rokem 1989 a po něm
Tehdy nebyly ty demonstrace proti vládě. Vláda totiž nic neznamenala. Jen plnila pokyny toho Ústředního výboru Komunistické strany Československa. To byla právě ta totalita. Žádná legální opozice ve smyslu voleb a tudíž i parlamentních diskusí neexistovala.
Dnes je to jinak. Vládu dosazují občané prostřednictvím parlamentních voleb. Ten, kdo vyhraje volby, musí hledat spojence, aby mohl sestavit vládu. Ale ani potom ti, co vládní strany nevolili, nezůstanou bez zastoupení v Parlamentu. Vládní oponenti sedí v parlamentu za dost velké peníze a vedou řeči o tom, že vláda pracuje špatně. Čekají, až se vláda před příštími volbami znelíbí tak, že občané přehodí výhybku a dosadí k moci zase ty, kteří celé volební období seděli v parlamentu a křičeli, že vláda to dělá špatně. Tomu se říká demokracie. Každý chvilku tahá pilku.
