Článek
Pod ledovým štítem východní Antarktidy se rozprostírá pohoří, na které dosud žádný lidský zrak nedohlédl. Skryté pohoří se prostírá pod Dome A, jenž tvoří nejvyšší bod východního antarktického štítu. Rozlohou se srovnatelně blíží evropským Alpám a jeho délka dosahuje přibližně 1 200 kilometrů. Představa horstva srovnatelného s Alpami, pohřbeného uprostřed nejchladnějšího kontinentu planety, vypadá na první pohled jako pasáž z dobrodružného románu nebo z dílny scenáristy katastrofického filmu. Pokud bychom ledovec odstranili, vystoupaly by jeho vrcholy do nadmořské výšky kolem 3 300 metrů.
Náhodný objev pod sovětskou vlajkou
Existenci pohoří odhalila třetí sovětská antarktická expedice v roce 1958. Tehdy ještě nikdo netušil, jak dlouho bude trvat, než se k tomuto místu uprostřed bílé pustiny opět dostanou lidé s patřičnou technikou pro jeho podrobné prozkoumání. Pohoří dostalo své jméno po sovětském geofyzikovi Grigoriji A. Gamburcevovi. Sovětští badatelé tehdy hory zachytili pouze na seismické záznamy a o jejich tvaru zůstávaly jen velmi kusé informace. Z těchto útržkovitých dat se vědci po desetiletí pokoušeli odhadovat, co se vlastně pod ledem skrývá, a vznikaly nejrůznější teorie o povaze záhadného horstva pod ledovým štítem starého kontinentu. Seismickou část mezinárodního projektu nazvali vědci GamSeis a podílel se na ní geofyzik Andy Nyblade z Pennsylvania State University.
Padesát let mlčení
Drsné klima vnitrozemí a obrovské nadmořské výšky kolem Dome A na půl století pohřbily naději na další průzkum. Pohoří, o kterém věda věděla, ale na které nedohlédla, se stalo jednou z posledních geologických záhad zemského povrchu a mlčelo dál pod několikakilometrovou vrstvou starobylého polárního ledu. Teprve mezinárodní projekt nazvaný AGAP přinesl po půl století šanci prozkoumat tuto bílou skvrnu na geologické mapě světa. Do projektu se zapojili odborníci, technici, piloti a podpůrný personál ze sedmi států. Vědci pracovali v podmínkách s teplotami klesajícími až k minus čtyřiceti stupňům Celsia a po celých čtyřiadvacet hodin denně bez západu slunce. Jeden ze dvou základních táborů, takzvaný AGAP North, se nacházel 530 námořních mil od australské stanice Davis.
Letadla, radary a tři kilometry ledu
Pro průzkum byla nasazena dvojice dvoumotorových letounů Twin Otter s ledovou radarovou aparaturou, gravimetry a magnetometry. Letadla v součtu přeletěla 120 000 kilometrů a prozkoumala více než pětinu rozlohy východoantarktického ledového štítu. Tato vzdálenost odpovídá zhruba třem cestám kolem celé zeměkoule. Letecký průzkum se v terénu odehrál mezi prosincem 2008 a lednem 2009 a trval čtyři týdny. Pod prozkoumaným terénem se nachází vrstva ledu silná přibližně čtyři kilometry, jejíž stáří je odhadováno na 1,2 milionu let. Nejvyšší ze známých vrcholů Gamburcevova pohoří dosahuje 3 390 metrů.
Satelitní pohled NASA na Antarktidu
Alpská krajina pod ledovým štítem
Některé z vrcholků se podle radarových obrazů tyčí 4 500 stop nad dnem okolních údolí. Jednotlivá údolí mají šířku 20 až 25 kilometrů a délku od stovky po dvě stovky kilometrů, přičemž dvě největší přesahují i 350 kilometrů. Pohoří svým rozsahem snadno konkuruje rozlehlejším horstvům na obydlených kontinentech, jen místo turistů a horolezců ho překrývá několikakilometrová vrstva nedotčeného polárního ledu a sněhu. Znovuzrození starobylého pohoří přirovnal geofyzik Robin Bell z Lamont-Doherty Earth Observatory k legendárnímu vzepětí Fénixe z popela.
Záhada miliardu let starého kořene
Geologická historie kořenů pohoří sahá až miliardu let do minulosti. V té době byl povrch Země místem zcela neobyvatelným podle dnešních měřítek a poskládaným úplně jinak než dnes, ještě dlouho před vznikem prvních složitějších forem života. Druhý zlom přišel mezi 250 a 100 miliony let, kdy se rozpadal superkontinent Gondwana a podloží pod pohořím se ohřálo. Epizody v období permu a křídy proběhly podle vědců přibližně 250 a 100 milionů let zpět. Východoantarktický rift, který je dlouhý 3 000 kilometrů, sahá od východní Antarktidy přes oceán až k Indii.
Voda v hloubce a ledový pancíř
Pod ledem ve hloubce přibližně tří kilometrů zaznamenali výzkumníci přítomnost kapalné vody. Objev tekoucí vody v takové hloubce pod ledem otevřel novou kapitolu uvažování o tom, jak se vlastně ledový pancíř kontinentu choval po celé miliony let bez většího přerušení své pomalé existence.
Východoantarktický ledový štít se zformoval před 34 miliony let a pokrývá rozlohu 10 milionů kilometrů čtverečních, což odpovídá ploše celé Kanady.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gamburtsev_Mountain_Range
https://www.britannica.com/place/Gamburtsev-Mountains
https://www.bas.ac.uk/news/gamburtsev-mountains-enigma-unraveled-in-interior-east-antarctica/
https://www.antarcticglaciers.org/glacial-geology/antarctic-ice-sheet/geophysical-surveys/
https://www.bas.ac.uk/project/agap/
https://news.climate.columbia.edu/2011/11/17/researchers-unravel-origins-of-antarcticas-ice-covered-mountains/
https://www.antarctica.gov.au/news/2008/international-project-to-reveal-the-mysteries-of-antarcticas-hidden-heart/
https://www.passcal.nmt.edu/content/agap-project-reveals-details-hidden-antarctic-mountain-range
https://en.mercopress.com/2009/02/26/survey-of-massive-mountain-range-below-antarctic-ice
https://www.livescience.com/48824-how-ice-preserved-gamburtsev-mountains.html
Obrázky:
Autor: Joe Mastroianni, National Science Foundation – From Antarctic Photo Library: LAKEFRYXELL.JPG, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=23335354
„NASA Satellite View of Antarctica“ by NASA Goddard Photo and Video is licensed under CC BY 2.0. Dostupné na URL: https://openverse.org/image/d0aa1bf0-aa1e-48c5-886c-e89512d04633?q=dome+a+antarctica&p=1
