Článek
Jak jsem přišla o své místo
Pracovala jsem několik let v malé administrativní firmě. Měla jsem na starosti faktury a komunikaci se zákazníky. Byla to práce, která mě úplně nenaplňovala, ale měla jsem jistotu a pravidelný příjem. V prosinci si mě zavolali do kanceláře a oznámili mi, že se ruší moje pozice. Bylo to podané jako běžná dohoda, prý aby to bylo pro mě jednodušší. Podepsala jsem, protože jsem neměla sílu se přít. Teprve doma jsem zjistila, že v dohodě není uveden žádný organizační důvod. Odstupné tedy nebylo jisté. Ta chvíle, kdy jsem si to uvědomila, mě rozhodila víc než samotné propuštění.
Spoléhala jsem na podporu
Říkala jsem si, že to zvládnu aspoň do ledna. Podpora mi snad pokryje nájem a nějaké skromné dárky. Vyplnila jsem žádosti a několik dní se uklidňovala představou, že stát pomůže. V práci jsem mívala čistého kolem dvaceti dvou tisíc, takže jsem očekávala částku, která se dá přežít. Mezitím jsem se snažila přemýšlet nad tím, jak ušetřit, ale věřila jsem, že podpora nebude nízká. Snažila jsem si dodat odvahu, protože jsem se bála přiznat rodině, co se vlastně stalo.
Nečekaně nízké číslo
Když mi přišel e mail s rozhodnutím, otevřela jsem ho okamžitě. Dívala jsem se na částku, která měla být mým měsíčním příjmem. Bylo tam necelých osm tisíc. Spadla jsem na židli a chvíli jen hleděla do prázdna. Uvědomila jsem si, že za dohodu bez uvedení důvodu mám nárok jen na základní výpočty. Nebyla v tom ani špetka ohledu na to, že jsem nikdy nechyběla a brala i nepříjemné směny. V té chvíli jsem se přistihla, že říkám nahlas jedinou větu v uvozovkách, i když jsem byla doma sama.
Rozpadlý plán na Vánoce
Začala jsem počítat, co všechno si vlastně můžu dovolit. Osm tisíc nepokrylo ani všechny účty. Dárky jsem musela vyškrtnout jako první. Přemýšlela jsem, jestli mám prodat pár věcí, ale nic by to zásadně nevyřešilo. Nešlo jen o materiální stránku. Bolelo mě vědomí, že nemůžu potěšit své blízké tak, jak jsem byla zvyklá. Místo dárků jsem si nakoupila jen základní suroviny a doufala, že se doma nikdo nebude ptát na detaily. V obchodě jsem stála před regálem s cukrovím a věděla jsem, že tentokrát se musím spokojit s domácím pečením.
Nečekaně tichý konec roku
Nakonec jsem Vánoce strávila jinak, než jsem plánovala. Místo hromady dárků jsem napsala každému krátké přání a přidala malou krabičku s vlastním cukrovím. Nikdo se neptal, kolik mě to stálo. Nikdo nekomentoval, že to letos bylo skromné. Seděla jsem večer u stolu a dívala se na malý stromeček, který jsem si koupila z posledních drobných.
