Článek
Moje první zkušenost s platbou kartou
Pamatuji si, jak jsem před lety poprvé přiložila kartu k terminálu v obchodě. Bylo to rychlé a elegantní, žádné hledání drobných ani nervózní přepočítávání peněz před prodavačkou. Tehdy jsem to brala jen jako příjemný doplněk. Dnes už bych to nazvala malou revolucí v mém životě.
Proč mi hotovost začala vadit
Postupně jsem si uvědomila, kolik problémů hotovost přináší. Peněženka byla těžká a neustále se mi plnila mincemi, které jsem téměř nikdy nepoužila. Když jsem potřebovala zaplatit větší částku, měla jsem strach, že mi někdo uvidí do peněženky. A hlavně, nikdy jsem pořádně nevěděla, kolik u sebe vlastně mám. Často jsem se ocitla v trapné situaci, kdy jsem v obchodě zjistila, že mi pár korun chybí.
Kontrola nad výdaji
Placení kartou mi dává přehled. V mobilní aplikaci vidím každou transakci a nemusím si psát poznámky na papírek. Dříve jsem se občas divila, kam se peníze poděly, dnes mám jasno. Přijde mi zvláštní, že někteří lidé stále preferují anonymitu hotovosti. Já naopak oceňuji, že mám nad vším dohled.
Rychlost a pohodlí
Kartu mám vždy u sebe, ať už v podobě plastu nebo v telefonu. Nemusím stát u bankomatu, nemusím řešit výměnu bankovek. V restauraci nezdržuju ostatní tím, že hledám přesnou částku. Při cestování do zahraničí už vůbec neřeším směnárny a kurzovní lístky. Prostě přiložím kartu a je hotovo.
Pocit bezpečí
Hotovost se dá snadno ztratit nebo ukrást. Pokud mi někdo sebere peněženku, peníze už nikdy neuvidím. Když ale přijdu o kartu, stačí pár kliknutí a mám ji zablokovanou. Mám tak jistotu, že nepřijdu o celé úspory. Ten klid za to opravdu stojí.
Můj názor na budoucnost
Čím déle žiji bez hotovosti, tím víc si myslím, že by to mělo být samozřejmostí pro všechny. Chápu, že starší generace má k penězům jiný vztah, ale když vidím, jak rychle si lidé zvykají na chytré telefony, věřím, že i tady by se přizpůsobili. Povinné bezhotovostní platby by zjednodušily život nejen nám zákazníkům, ale i obchodníkům, kteří by nemuseli řešit kasu plnou mincí.
