Článek
Jeden z nejslavnějších našich panovníků, za jeho vlády se stala Praha centrem monarchie. Učinil z Prahy metropoli Evropy.
Rané dětství strávil ve Španělsku, kde získal vzdělání, uměl pět jazyků. Také zde začala jeho vášeň pro umění a vědu.
V dubnu roku 1572 byl Rudolf zvolen v Prešpurku za uherského krále. Nebylo mu ještě dvacet let. O problematiku uherské politiky se nezajímal, to přenechal jiným.
V lednu 1573 přijel do Prahy. Jako jediný Habsburský vládce v dějinách se natrvalo přesune z Vídně. Oficiální důvod bezpečnost před Osmanskou expanzí v Uhrách. Také chtěl mít klid od příbuzných. Měl být i českým králem, ale neuměl česky. Nikoho v Praze neznal, přirozeně se uzavíral do sebe a české šlechtě připadal také „nějaký divný“. Jenže Praha se stala Rudolfovou láskou na první pohled.
Praha má v té době 3 300 domů a žije v ní zhruba 50 000 obyvatel, kouzelná poloha Pražského hradu nad Vltavou chytne Rudolfa za srdce.
Pražský hrad ale již delší dobu neslouží k pobytu panovníka. Je tedy potřeba rekonstrukce Rudolf nechá vybudovat všechny tři dnes známé brány do Pražského hradu.
Rudolf II od Giuseppe Arcimbolda
Areál Pražského hradu rozšíří aby zde mohl uchovávat umění, které tak rád sbírá. V jeho službách pracuje třeba německý malíř Hans von Aachen nebo ital Giuseppe Arcimboldo, který vytváří obrazy z rostlin, ovoce a zeleniny a ztvární tak i Rudolfa II.
Rudolfa nezajímá jen umění, renezanční panovník chce přijít na kloub všem zákonitostem světa a vesmíru. Zároveň chce zůstat mladý, kdo by nechtěl, třeba se nějakému alchymistovi podaří vyrobit „elixír mládí“. Angažuje proto mnoho astrologů, astronomů a alchymistů.
Někteří se zde zapíšou do historie, třeba astronom Tycho Brahe a jeho asistent Johannes Kepler zde dají dohromady důkazy, že planety obíhají kolem slunce.
Rudolf II na smrtelné posteli
Rudolf nejméně jednou jedná s věhlasným židovským rabínem zvaným rabbi Löw. Ten mu údajně sdělí tajemství o stvoření legendárního hliněného obra Golema. Je to ale jen pohádka pocházející až z 19. století.
Rudolfovi na vládnutí nezbývá moc času. Panovník také trpí častými záchvaty melancholie (nejspíše trpěl zděděnou maniodepresivní psychózou). K té se přidal i syfilis, který zřejmě panovník chytil při svých avantýrách.
To vyústí u Habsburků v řešení nástupce Rudolfa II, kterým je jeho mladší bratr Matyáš. Začne tak bratrská válka o moc.
Rudolf ale není ve stavu schopný vést mocenský boj. Přichází tak o Rakousko, Uhry a Moravu. Zůstanou mu jen Čechy, Slezsko a Lužice.
Ani podpora Čechů však nevydrží dlouho. Na obranu Prahy najme Rudolf žoldnéře z Bavorského Pasova. Protože jim ale neplatí žold, místo aby Prahu bránili, vyplení levý břeh Vltavy. Město povolá na pomoc dosud nepřátelské vojsko Matyáše.
Rudolf je tedy potupně sesazen i z českého trůnu. Jeho chatrné zdraví se zhoršuje.
Na smrtelné posteli údajně Rudolf pronese, „Praho, nevděčná Praho, já jsem tebe slavnou učinil, ale ty nyní vyháníš mne, dobrodince svého. Pomsta Boží přijdiž na tě a prokletí padni na tě a na celou českou zemi.“
Zaznamenal ji pro nás Jan Ámos Komenský ve své knize „Historie o těžkých protivenstvích“, kde uvádí osobní svědectví Jana Šmída z Kunštátu.
Kletba Rudolfa II. vůči Praze a Čechům, kterou pronesl na smrtelné posteli za to, že jej Češi zradili, se projevila nejen následnou třicetiletou válkou, ale je údajně trvale účinná! Vždy, když pomine zevní tlak, rozštěpí se Češi na nejméně dva tábory a ty spolu zápasí. Tento zápas doprovází celé série zrad a neustálé přebíhání jednotlivců z jedné strany na druhou.
Byla kletba oprávněná vzhledem k tomu, co Rudolf II. pro Prahu a Čechy udělal? Je možné a nutné ji odstranit, aby se do Prahy a Čech vrátilo požehnání?
Zrušení kletby je prý magický úkon a je možné jej provést takto:
Prohlásit císaře Rudolfa II. oficiálně dobrodincem Prahy a Českých zemí a na významném místě umístit jeho sochu.
Tak se osvobodí i duše nešťastného císaře Rudolfa II. na onom světě, kde je kletbou poután! Uvolnění je možné urychlit celonárodní modlitbou za duši císaře Rudolfa II. Odstraní se tím neviditelný magický tlak na permanentní zrady, působený kletbou, ona tendence masy Čechů neustále „slinit prst“ ke zjištění, odkud „vane vítr“, a k osobnímu prospěchu.
Je to celkem magické co říkáte? Kdo ví třeba je něco mezi nebem a zemí. Třeba je něco i na této kletbě. Minimálně to stojí za zamyšlení.
Anketa
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=r4ZDWqctmlw
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_II.
https://www.stoplusjednicka.cz/rudolf-ii-kral-hvezdaru-alchymistu
https://babinet.cz/tajemno/clanek-25504-zustavaji-cechy-stale-proklete-kdo-kdy-jak-a-proc-to-udelal
https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=8&t=765&start=30
https://www.stream.cz/slavnedny/den-kdy-zemrel-rudolf-ii-20-leden-1612-153267
