Článek
1.listopad 1420
Tento den byla vybojována bitva pod Vyšehradem.
Tato bitva je bohužel neoprávněně opomíjeným vítězstvím našich dějin neboť v této bitvě nebylo jenom poraženo císařské vojsko Zikmunda Lucemburského, ale především došlo k odklonu domácí šlechty od císaře. Zároveň došlo k obsazení vyšehradské pevnosti, takže celá Praha se všemi přilehlými vrchy (kromě Hradčan) se ocitla pod kontrolou husitů.
V tento den se královští vojáci marně pokusili vysvobodit vyšehradskou posádku, kterou již od 15.září obléhaly oddíly spojených husitských vojsk (Pražané, Orebité, Žatečtí, Lounští a Táborité). Zkušení válečníci z řad domácí šlechty odrazovali Zikmunda od útoku na dobře opevněné husity, ale jako odpověď jim byl pouze posměch za zbabělost a byl jim přidělen nejtěžší úsek bojiště, takže svůj útok měli vést skrze podmáčené mokřady.
Dle kronikáře Vavřinec z Březové měl velitel domácí šlechty Pan Jindřich z Plumova oslovit Zikmunda slovy: „Vězte pane králi, že dnes utrpíte velkou škodu a s hanbou odejdete. Já totiž se velmi bojím sedláckých cepů.“ Na tomu ale Zikmund odvětit: „Vím, že vy Moravci jste bázliví a mně ne věrní.“
Podle svědectví zmíněného kronikáře husité ztratili pouhých 30 bojovníků. Kdežto na královské straně padlo prý až 400 mužů, z toho 25 korouhevních pánů. Konkrétně to byl Petr Konopišťský ze Šternberka, Jindřich Lefl z Lažan a Bechyně, Mikuláš Zajíc z Házmburka, Beneš z Třemšína, Racek Švihovský z Ryžmberka u Kdyně, Jan Sekretář z Kostelce, Václav z Klučova, Albrecht z Chotěnova, Markvart z Michalovic a Aleš Krk ze Soběšína nad Sázavou, Jindřich z Kravař a Plumlova, Jaroslav ze Šternberka a Veselí, Vilém Zajíc z Valdeka na Židlochovicích, Jiří z Lichtenburka a z Bítova, Vok z Holštejna, Hynek z Malenovic a Dobeš z Boskovic.
V této vítězné bitvě se na jedné straně podvrdila bezectnost Zikmunda, který věrnost domácí šlechty odměnil svým opovržením a jejím masakrem.
Na druhé straně se projevila čest vyšehradské posádky, která husitským obléhatelům dala slovo, že pokud Zikmund nezásobí Vyšehrad do 31.října oni 1.listopadu v 8 ráno vydají pevnost. Toto své slovo dodrželi, takže vítězní husité je nejenom čestně ušetřili, ale navíc je doprovodili až do Kouřimi.
