Článek
30.září - 2.října 1938
Ani přijetí podmínek Mnichovského diktátu neznamenalo zastavení německých ozbrojených akcí namířených vůči československým civilním občanům a československým ozbrojeným složkám. K jedním z největších střetů docházelo v Českém Krumlově.
Situace v Krumlově byla vypjatá už několik dní před Mnichovem. Při těchto několikadenních protičeských demonstracích byli německými občany města lehce zraněni strážníci Bohumil Lang, Josef Lapeš, strážmistr František Ruzha, štábní strážmistr Karel Mašek a těžce zraněni strážník Václav Posejpal a kapitán policie Karel Kohout.
Večer 30.září byl Český Krumlov napaden jednotkami Freikorpsu a u Horní brány byli zajati tři českoslovenští vojáci.
V ranních hodinách 1.října českoslovenští vojáci a policisté vyčistili od henleinovců centrum města a přilehlé ulice. Vojsko a policie následně vytvořili kolonu, která z města ustupovala směrem na České Budějovice. Němci tuto kolonu na několika místech napadli střelbou. Při těchto bojích byli smrtelně zraněni vojín Jan Boháč a František Podlaha. Bohužel tito padlí hrdinové nemají v Českém Krumlově žádné pietní místo.
Po této evakuaci českých krumlovských občanů, město zcela ovládli henleinovci, kteří navíc zajali členy dvou družstev SOS ustupujících od Vyššího Brodu.
Československé vojenské velení se rozhodlo pro odvetný úder a večer 1.října se v Českých Budějovicích vytvořila skupina pod velením kapitána Stejskala. Skupina disponovala třemi lehkými tanky LT 34 a obrněným vlakem, který 30.září úspěšně zasahoval proti henleinovcům ve Vyšším Brodě. Úkolem skupiny bylo vysvobození vojenských zajatců a také krumlovských Čechů, které Němci věznili ve Václavských sklepích na krumlovském hradě.
2.října se vojsku podařilo projít krumlovským předměstím až k zabarikádované bráně hradu. Zde došlo k prudkému boji. Tři tanky vystřelily během střetu 30 střel ze svých děl ráže 37 milimetrů a úspěšně si vedl i obrněný vlak, který ostřeloval zámek a zejména zámeckou věž, protože Němci odtud stříleli na československé vojáky.
Během těchto bojů se k československým vojákům uchýlili zbylí krumlovští Češi, kteří pod jejich ochranou uprchli do Českých Budějovic. Český Krumlov byl těmito boji vážně zasažen. Hořela železniční stanice, policejní stanice i domy některých krumlovských Čechů.
Je tedy paradoxní, že československé ozbrojené složky, kterým bylo zakázáno bojovat měli v bojích s Němci ztráty na životech, kdežto Američané, kteří po pár letech přijeli do Krumlova jej osvobodit si ani nevystřelili, protože „hrdinní“ Němci jim vydali město bez jediného výstřelu.
O výše uvedených bojích s Němci se na oficiální webové stránce Českého Krumlova nic nedozvíte. Co také čekat od konšelů, kteří na webové stránce nechají nesmysl o tom, že název Krumlova pochází z němčiny, i když pochází ze staroslovanských slov KRUg MLOViti, čili mluvící kruh, podle meandru Vltavy.
